Dopis J. Matla redakci Včelařství ve věci stanoviska ČSV k varroamonitoringu

27.02.2012 18:10

Kolegyně a kolegové,

14. 11. 2011 jsem odeslal redakci Včelařství dopis o varroamonitoringu s žádostí o otištění a o oficiální odpověď na v závěru položené otázky. Ačkoli dopis dvakrát projednávalo samotné předsednictvo republikového výboru, text otištěn nakonec nebyl, proto si jej dovoluji publikovat touto cestou, neboť se domnívám, že se týká závažných otázek, které v současnosti trápí řadu včelařů. Připojuji k němu též shrnutí odpovědí, které jsem obdržel od redakce Včelařství.

 

Vážená redakce,

dlouho jsem váhal, zda Vás s níže uvedeným oslovit, neboť mi to připadalo po určitých zkušenostech tak trochu zbytečné. Nicméně texty nového redaktora spolkového časopisu Mgr. A. Karocha a některá veřejná vystoupení členů nového vedení svazu mi daly naději, že jak vedení svazu, tak i redakce časopisu má zájem komunikovat s obyčejnými členy a znát jejich názory. Proto jsem se nakonec rozhodl napsat.

Nejsem členem svazu dlouho (teprve od r. 2005, kdy jsem začal včelařit) a jsem rovněž členem PSNV. V posledních letech pravidelně monitoruji svých několik včelstev a sleduji jejich napadení roztočem Varroa destructor (V.d). Údaje pravidelně vyhodnocuji a soustavně zadávám do Varroa monitoring systému (VMS, http://www.varroamonitoring.cz). Zúčastňuji se i setkání uživatelů VMS, která pořádá PSNV, a odnáším si odtud vždy řadu nových a zajímavých poznatků. V lednu 2011 se na III. takovém setkání několikrát hovořilo o postupně narůstajícím trendu napadení včelstev roztočem V.d., a to jak obecně, tak i zvlášť, tedy pokud jde o některé oblasti. Vše bylo hodnověrně dokumentováno také údaji, které poskytl právě VMS v posledních letech. Obavy se potvrdily a už koncem léta 2011 jsme byli svědky rychlých úhynů včelstev po silném napadení roztočem V.d., často i v kombinaci s různými viry, zejména s t.zv. virem deformovaných křídel (DWV, Deformed wing virus). Během dvou až tří týdnů silná a navenek zdánlivě neohrožená a fungující včelstva padla, tisíce včel s pokroucenými křídly odcházely z úlů, zavíčkovaný plod byl velmi silně napaden roztoči a ti byli pozorováni i přímo na včelách. Úly byly náhle plné vos, které hodovaly jak na zbylých zásobách, tak na mrtvolkách včel. Včelaři se ptali, co se to děje, řada z nich problém sváděla právě na invazi vos. PSNV vydala již na přelomu srpna a září upozornění na tuto velmi složitou a nebezpečnou situaci a řada včelařů snad stačila ještě zareagovat. Na situaci upozorňovali i další odborníci (viz např. informace z webových stránek Ing. Leoše Dvorského na adrese: http://dvorsky.leos.sweb.cz/AKTUALITY/Aktu%C3%A1ln%C4%9B.htm)

Dovolím si ale tvrdit, že kdyby postižení včelaři poctivě a kvalifikovaně monitorovali svá včelstva a zejména spad kleštíků již minimálně během léta, pak by kritickou situaci odhalili mnohem dříve a mohli by včasnou reakcí zabránit úhynům. Byla však často slyšet prakticky stereotypní výmluva: nikdo nás nevaroval, nikdo nám nic neřekl ... Prvoplánově můžeme říci: měli se sami postarat ... Na druhou stranu je ale k tomu celý systém příliš nevedl.

Když jsem si přečetl přílohu 7. čísla letošního Včelařství (Zásady zvýšení účinnosti stávajícího systému tlumení varroázy při zvýšeném riziku přemnožení roztočů Varroa destructor, Včelařství 7/2011. příloha, str. 1 – 7) s materiály SVS, nejprve jsem uvítal, že je v nich důraz na průběžný letní a cílený podzimní monitoring a stanovena metoda, aby si jednotlivá včelařská sdružení určila spolehlivé zástupce, kteří by jej prováděli. A aby se jeho výsledky předávaly příslušným centrům veterinární správy. Brzy mi však došlo, že tohle vše je jen jakýsi „úkrok stranou“, že jde v podstatě o jakési úřední odškrtnutí položky, o „plácnutí do vody“, jak to nazval jeden z mých kolegů. Protože ten systém v praxi nemá šanci fungovat, nemotivuje ostatní včelaře k aktivnímu monitoringu (jenž jim dá dobré rámcové informace o stavu jejich včelstev) a k aktivnímu přijetí odpovědnosti za svá včelstva. A navíc v praxi neposkytuje veterinární správě relevantní data. A také není žádná jistota, že veterinární správa obdržená data náležitě odborně vyhodnotí a přijme relevantní opatření. Praxe – a ta letošní zvlášť – to myslím dobře prokázala.

Celý tento systém popsal a zhodnotil MVDr. Zdeněk Klíma v článku Zamyšlení nad uplynulou včelařskou sezonou z pohledu veterináře (Moderní včelař 5/2011, str. 135 – 137) jako nefunkční a v podstatě kontraproduktivní a já se s jeho hodnocením ztotožňuji.

Plně si uvědomuji, že principem moderního včelaření není vodit včelaře za ručičku. Že tím principem je přijetí plné odpovědnosti každého včelaře (tedy chovatele, nikoli držitele včel) za svá včelstva. Aspekt je tu pak dvojí, jde jednak o včelstva samotného chovatele, jednak o včelstva kolegů v okolí ...

A teď se konečně dostávám k věci. PSNV již několikrát nabídla ČSV spolupráci při využití VMS, který vlastním nákladem vyvinula a poskytla včelařské veřejnosti. Osobně se domnívám, že jde o velmi dobrý nástroj, který by mohl poskytnout řadě subjektů relevantní data o nákazové situaci nejen současné, ale i minulé. Navíc o nástroj, který lze dále podle situace a požadavků praxe i výsledků výzkumu rozvíjet.

Vím, že aktivní zadávání dat do VMS je věc dobrovolná a že nelze nikoho k němu nutit. Vím také (a plně to respektuji), že jsou včelaři, které zajímá jen monitoring vlastních včelstev, podle něhož pak reagují. Soudím však, že je značná množina včelařů, která by se na celém systému mohla (a vlastně měla!) podílet, kdyby sám svaz, jenž u nich má značnou autoritu, monitoring a zadávání dat do VMS svou autoritou podpořil. Systém je nastaven v praxi tak, že užitek mají jak zadavatel dat, tak i ten, kdo ta data zkoumá a studuje. Nejlépe ovšem za podmínek, které znali už staří Římané. Ti byli prostě pragmatici s ten princip se vztahoval k obětem jejich bohům. Nazývali jej latinsky do, ut des, tedy volněji: dávám, abys i ty dal ... Prostě: já tobě a ty mně ... Princip vzájemného užitku.

Jak jsem byl výše napsal, jsem členem ČSV. Tudíž předpokládám, že ti, kdo momentálně stojí v čele svazu, chtějí i mne jakožto člena jaksi reprezentovat a že chtějí (a jistě by měli) nějak reflektovat a zastupovat názory členů. Proto píši svůj názor a dodávám, že není jen můj, protože takto přemýšlí a tyto otázky si klade řada členů svazu. Nákazová situace teď věru není nejlepší, jaro nám ukáže, jak jsme ji (ne)zvládli. Dlouho jsem očekával nějaké jasné a autoritativní stanovisko vedení svazu k pravidelnému letnímu monitoringu spadu roztočů V.d. a k VMS. Protože jsem však během poslední doby žádné takové zásadní, oficiální a veřejně deklarované stanovisko nezaznamenal, dovoluji si o ně požádat tímto textem. A také o jeho uveřejnění na stránkách tohoto (našeho) časopisu, neboť jde (jak již řečeno) o problematiku, která zajímá spoustu dalších kolegů včelařů.

Ptám se tedy:

1. Jaké je oficiální stanovisko vedení svazu k pravidelnému, závaznému, reálnému a efektivnímu letnímu a podzimnímu monitoringu spadu V.d.?

2. Jaké je stanovisko vedení svazu k nabídce PSNV na využití systému VMS?

3. Hodlá vedení svazu pravidelný komplexní monitoring a využití VMS prosadit do oficiální metodiky prevence a tlumení varroózy a doporučovat účast v něm členům?

4. A k tomu ještě drobná podotázka: neuvažuje vedení svazu o tom, že by část peněz, která je vynakládána na problematické akce typu zimní vyšetření měli, či dotace na úhyny (které jsou často způsobeny selháním včelařovy péče), přesunulo do oblasti relevantní prevence a monitoringu?

Byl bych samozřejmě rád, kdybyste spolu se stanoviskem vedení svazu uveřejnili i tento text.

PhDr. Jiří Matl, Dobřichovice

 

* * * * * * * * * * * * * *

A jak to bylo dál?

 

RV ČSV dvakrát dopis projednal, jak vidno ze zkrácených zápisů z jednání 10. 1. a 14. 2. 2012 (http://www.vcelarstvi.cz/files/zpravy_ze_zasedani/zz_prv_10-1-2012.pdf

a také http://www.vcelarstvi.cz/files/zkracene_zapisy/zz_prv_14_2-2012.pdf)

V jakém smyslu, lze jen tušit, běžným členům do plného znění zápisu vstup není povolen.

 

V časopise text otištěn nakonec nebyl.

Dne 14. 2. 2011 jsem obdržel odpověď redakce časopisu Včelařství obsahující reakci na otázky položené v závěru textu. Rekapituluji vlastními slovy její obsah:

1. Oficiální stanovisko ve věci varroa monitoringu k dispozici není.

2. Pokud jde o stanovisko k nabídkám PSNV na využití systému VMS, nepadlo ze strany vedení ČSV zatím konečné stanovisko. Vše závisí na tom, zda kompetentní představitelé obou organizací najdou takový způsob komunikace, aby mohli dospět ke společnému cíli.

3. ČSV má zájem dospět k vhodnému a účinnému systému varroa monitoringuVMS, vypracovanému ve shodě se standardy SVS ČR, pokud jde o technologii, pak musí být použitelný pro většinu včelařů členské základny a musí být také cenově únosný. Podmínkou jsou dohodnuté a odsouhlasené standardy SVS.

4. Pokud jde o přesun peněz z vyšetření měli a z dotací na úhyny, RV ČSV o této problematice jednal a bude jednat dále, také ovšem s podmínkou souladu se standardy SVS ČR.

 

Protože jsme se s redakcí domluvili, že její odpověď nebudu citovat, pokusil jsem se sdělit obsah svými slovy. Nebylo to u tohoto textu zrovna jednoduché, ale doufám, že jsem příliš smysl neposunul. Doufám také, že jsem tím nezpůsobil komplikace těm, kteří, se v rámci dané absurdní a pro ně zajisté nelehké situace jako jediní zachovali – řekněme – mužně ...

J. Matl

—————

Zpět