Otázky a odpovědi

Dobrý den! Co mám dělat, když se mi na zahradě usadí roj včel?

Dobrý den. Odpověď na Vaši otázku jsme našli na webu Českého svazu včelařů, kam takové dotazy často docházejí. Většinou zalétlý roj obstarávají hasiči. Proto se svazová právnička Mgr. Jarmila Machová dotázala na příslušných místech - u zdroje. Text byl také publikován v časopise Včelařství 9/2010. Uvádíme v plném znění:

 

 

OTÁZKY

Prosím o odpověď na následující dotazy i s odkazy na příslušné předpisy, v jakých případech zasahují hasiči při výskytu včelího roje.

1.    Kdo hradí náklady výjezdu;

2.    zda a za jakých podmínek se na hasiče může obrátit i osoba mající roj na svém soukromém pozemku;

3.    případně další okolnosti likvidace takových rojů neznámého původu.

4.    Svého času jsme o těchto záležitostech informovali s odkazem na „Bojový řád“. Nyní si už ale nejsem jista, zda platí.

 

Děkuji za odpověď

a sdělení Vašich zkušeností!

 

 

Mgr. Jarmila Machová

právnička Českého svazu včelařů

 

 

ODPOVĚDI

Obecně:

Jednotky PO plní základní úkoly dané ustanovením § 70 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, mezi základní úkoly patří: provedení požárního zásahu, provedení záchranných prací při živelných pohromách a jiných mimořádných událostech, podávat neprodleně zprávy o svém výjezdu a zásahu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, ale také činnosti na úseku ochrany obyvatelstva. Ustanovení § 97 výše citovaného zákona však připouští, že jednotky PO mohou poskytovat pohotovostní a jiné služby nebo práce za úhradu vynaložených nákladů za předpokladu, že se jedná o práce a služby související se základní náplní jejich činosti a nedojde k ohrožení jejich akceschopnosti.

 

Z výše uvedeného plyne, že:

1.    Jednotky PO (HZS ČR) likvidují obtížný hmyz (včelí roje, sršní hnízda apod.) v případě, že dojde k ohrožení zdraví a života občanů (tyto zásahy jsou zpravidla v mateřských školkách, základních školách, ústavech, veřejných prostorách apod.). Tyto zásahy nikdo nehradí.

2.    Pokud nedojde k bezprostřednímu ohrožení zdraví a života občanů, tak se likvidace obtížného hmyzu řeší následujícím způsobem:

a)   na místo vyjede jednotka PO (za předpokladu, že nedojde k porušení ustanovení § 97 zákona o PO) – zásah hradí osoba, která si vyžádá výjezd jednotky PO, tato osoba je na tuto skutečnost dopředu upozorněna příslušným operačním a informačním střediskem HZS kraje (pozn.: výjezd je poměrně nákladný, z praxe vyplývá, že žadatel o tuto službu zpravidla nepožádá!!!);

b)   na místo je operačním a informačním střediskem HZS kraje povolána firma, která likvidaci obtížného hmyzu zajistí sama (pozn.: likvidace sršního, resp. vosího hnízda vyjde na cca 1 500 až 2 000 Kč), opět náklady hradí, ten, kdo si tuto službu vyžádá;

c)    lze využít k součinnosti odborníky, zpravidla včelaře.

3.    Bojové řády stále platí (Metodický list T – „Odchyt a hubení vos, včel a sršnů“, tento metodický list obsahuje odkazy na příslušné předpisy – http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/hasici/izs/bojrad/t4.pdf ).

 

 

plk. Ing. Pavel NEPOVÍM

rada

vedoucí oddělení jednotek PO MV

 

 

Jinak lze samozřejmě také postupovat cestou méně "akční". Lze se totázat některého z okolních včelařů. Pokud by poznali "svůj" ulétlý roj, pak je jejich majetkem a mají právo si jej odchytit. S rojem neznámého původu je potíž: oficiálně velí předpisy takové roje likvidovat, protože mohou být nositeli fatálních nákaz (např. moru včelího plodu či parazitózy s názvem varroóza). Tento příkaz ovšem neříká dále jak, kdo a za kolik ... Pokud by někdo takový roj odchytil, měl by jej okamžitě ošetřit proti varroóze a nechat úředně otestovat na výskyt spor moru včelího plodu. Doby, kdy "májový roj byl cennější než fůra sena" jsou už, bohužel pryč ... Nicméně: v roji je skryta úžasná životní energie. Žádné včelstvo se nerozvíjí tak bouřlivě a doslova před očima, jako zdravý a silný roj. Jsou i včelaři (podivíni, disidenti, nikoli však ztroskotanci a samozvanci ...), kteří to vidí z jiného úhlu pohledu: ano, divoká včelstva a roje mohou šířit nákazy. Z našeho trochu egoistického úhlu pohledu NÁM mohou nakazit NAŠE včely. Ale co když tím jednoznačným vybíjením včelstev, která už nejakou dobu v přírodě přežila, a chemickou válkou (a tedy i likvidací oněch "užitečných" genů) zbavujeme včely možnosti postupně si vytvořit geny, s jejichž pomocí by byly časem schopny samy bojovat se všemi nástrahami, které jim současná situace staví do cesty ...? Bez ničení a vposledku i bez oné chemické války, kterou zatím s odřenými zády my ta NAŠE včelstva jakž takž bráníme. A tak tihle disidenti kladou otázku, zda bychom v nějaké kompromisní a monitorovatelné podobě neměli zkusit toto riziko podstoupit a tuhle možnost jim dát ... A že se nám to časem mnohonásobně vrátí ... Jdou dokonce i tak daleko, že uvažují, zda bychom divoce žijícím včelám neměli vytvářet záměrně možnosti uhnízdění. Vždyť přece i ptákům připravujeme budky ... To jsou paradoxy ... :-)

 

Zajímavý text o tématu "nenadálého roje" jsme také nalezli na stránkách včelaře Martina Vrátníka na adrese:

http://vratnik.cz/cs/vcelareni/vcelareni

 

J. M.

—————

Zdravím Vás! Hrozí velké nebezpečí, když mě nebo mé dítě píchne včela?

To je otázka spíš pro lékaře ... Jde o to, je-li člověk alergický na včelí jed a jak moc. A také o to, kam ho včela píchla a jak rychle a šikovně se žihadlo odstraní (zásadně nevytahovat, tím se žihadlo zmáčkne a vydá ještě víc jedu, tedy pouze nehtem proti směru vyškrábnout ...). Není-li člověk alergický, pak to chvíli bolí a malinko oteče a brzy splaskne. Někdy se ovšem včela dobře trefí do cévy nebo do lymfatické dráhy a problém má i nealergik, který jinak bodnutí snáší bez probléů. Včelí jed se dokonce užívá v terapii řady chorob, např. revmatismu. Alergik to má ale o mnoho složitější, tam je bodnutí včely, vosy nebo sršně často velmi nebezpečné. Proto se vyplatí mít vždy po ruce nějaký léčebný prostředek a někdy i vyhledat lékařskou pomoc. Ještě jedna glosa: pokud Vám někdo radí dát si jako "protijed" štamprličku, není to dobrý kamarád. Tím situaci jen zhoršíte ...

Zajímavou debatu na toto téma lze nalézt na serveru Včelařské forum v kapitole Co dělat po včelím bodnutí. Jsou tam jednak osobní zkušenosti, otázky laiků ale i rady odborníků a odkazy na toto téma na jiných webech, tipy na léky a postupy. Najdete je na adrese:

 

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Co-delat-po-vcelim-bodnuti

Jazyk a pravopis jsme samozřejmě ovlivnit nemohli, tož dáváme, jak jsme koupili ... :-)

J. M.

—————

Dobrý den, chtěl bych začít včelařit. Na koho se mám obrátit a jak mám postupovat? Díky za odpověď.

 

Dobré rozhodnutí! Pro začátek je třeba si ujasnit pár základních věcí. Kolik včelstev, jak je umístit, kde je sehnat. V každém případě je třeba dodržet legální rámec. To znamená, že pokud včely dovezete z lokality za hranicemi okresu, bude třeba mít patřičná vyšetření o jejich zdravotním stavu a potvrzení veterinární správy. Dobré je, mít takové potvrzení v každém případě. Je to důležité pro zabránění šíření chorob. Takže v praxi čím kratší vzdálenost dovozu, tím lépe.

Pak v každém případě kontaktujte ZO Českého svazu včelařů v místě, kde včely budete mít. I když se nebudete chtít stát členem Českého svazu včelařů (členství v žádném z občanských včelařských sdružení ostatně není poviné, ať už mluvíme o ČSV, Pracovní společnosti nástavkových včelařů - PSNV, či o jiných ...), měli by o Vás a o Vašich včelách vědět, ostatně nákazový referent místní ZO ČSV bude od Vás požadovat zmíněné veterinární potvrzení. ZO také většinou nějak zajišťuje ze zákona či z nažízení veterinární správy vyplývající ošetření včelstev a může je zajistit i nečlenům svazu. Píšu-li "nějak", pak to znamená, že toto se liší podle místa a lidí a nejlépší je sám se o své včely dobře starat a sledovat jejichz zdravotní stav, protože jsou to naše včely a naše odpovědnost, již z nás nikdo nesejme ...

Pokud se budete chtít stát členem svazu, pak po přijetí členskou schůzí a zaplacení příspěvků začnete dostávat "zdarma" svazový časopis Včelařství (zdrama samozřejmě ne, zaplatíte ho v příspěvcích a pod. dávkách vrchnosti). A na pravidelných schůzích se dozvíte více. Můžete si i objednat další časopisy jako Moderní včelař, Včelár, či třeba Odborné včelařské překlady ...  a ... se učit ... :-) Moderní včelař je vzhledem ke svému trochu jinému zaměření ku Včelařství věru dobrou alternativou. Na trhu je také řada zajímavých knih o chovu a ošetřování včel, o jejich chorobách, o desinfekci a zdravotních zásadách, o včelí pastvě. A na řadě internetových adres najdete také zajímavé poučení (více v rubrice: Ku stažení). Zima je nejlepší čas ke studiu. Až budete mít včely, budete víc u nich a budete se učit i pozorováním ... Jen pozor: neukoukejte své včely k smrti ... :-)

Nejlepší je tedy začít na jaře. To znamená si v předstihu zajistit a objednat včelstva. Pokud možno u renomovaného včelaře, který má také potřebná vyšetření svých včel a veterinární osvědčení.

Musíte také udělat několik základních rozhodnutí. Umístění včelstev, jejich počet (dobré je začít minimálně se třemi ...). Měl/a byste mít také jasno v otázce, jaký typ úlu a jakou rámkovou míru si pro začátek zvolíte. Nejlépe je konsultovat to se zkušenějšími včelaři a najít si svého "učitele", který Vás provede krušnými začátky a ochrání Vás před většinou cimrmanovských slepých uliček a úkroků stranou ... Je také dobré být stran rámkové míry kompatibilní s těmi, od nichž objednáváte oddělky. Samozřejmě také musíte mít základní vybavení. Výrobců je řada a snadno se dají dohledat na Internetu. Potřebujete minimálně: úly (nejlépe nástavkové s oddělitelnám dnem, vysokým podmetem a vybavením na sledování spadu roztoče Varroa destructor), rámky (s příslušenstvím - drátek, mezerníky, hřebíčky), mezistěny, trafo či kolečko na jejich zatavení, smetáček, rozpěrák, odvíčkovací vidličku, později také zřejmě rojochyt, medomet, nádoby na med etc. etc.

A pak také trochu štěstí a dobré časy či počasí ... :-;

J.M.

—————

Ve škvíře u okenního parapetu se mi usídlily včely. Tedy spíš asi jen jedna. Ale pořád tam lítají a cosi staví a já se bojím otevírat okno, protože mám strach ze žihadla.

Strach mít vůbec nemusíte! Naopak! Máte veliké štěstí! Vybraly si Vás totiž za ochránce včely samotářky. Jsou neškodné, nedávají žihadla. Jak již jejich jméno naznačuje, žijí samotářsky, nevytvářejí společenství jako včela medonosná. Stačí jim opravdu málo, jen nějaká dutinka, kde si postaví komůrku a odchovají své larvičky.

Samotářky jsou navíc velice užitečné, poctivě opylují rostlinky přímo ve svém okolí a v této činnosti jsou minimálně stejně užitečné jako včely medonosné. Proto je dobré si je předcházet a vytvářet jim všemožné domečky a bytečky. Protože jsou jich u nách desítky druhů a každý ten druh vede jiný způsob života, je dobré postavic více druhů včelích příbytků. Ostatně je může využít i spousta jiného užitečného hmyzu. Vracíme tím misky vah aspoň trochu zpět k bývalé rovnováze. Je to velice jednoduché, minimálně pracné, leč velmi potěšlivé. Zejména děti jsou velcí pozorovatelé samotářek a dovedou sledovat jejich fascinující svět neuvěřitelně dlouho. Určitou inspiraci můžete najít třeba na těchto adresách:

 

http://www.vcelky.cz/hnizdiste.htm

 

http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=1294

 

http://vitavydra.sweb.cz/samotarky.html

 

 

Vidíte tedy, že je to věru jednoduché. Prostě včely může mít každý!

JM

—————