Metody a zajímavosti

Na webu Výzkumného ústavu včelařského jsme objevili zajímavé video, které čerpá z dokladů zaslaných včelaři a zobrazuje živé roztoče Varroa destructor. Adresa: http://www.stream.cz/object/27985-proc-hynou-vcely

 


O KYSELINĚ MRAVENČÍ

 

Kolegyně a kolegové,

níže naleznete souhrn zásad, které jsou užitečné při ošetřování včelstev pomocí ksyseliny mravenčí (HCOOH).

Nejprve následuje light verse (4 str.), za ní je plná verse (8 str.). Najdete zde i zkušenosti jiných kolegů, kontakty a adresy prodejců či odkazy na další literaturu. Téma je průběžně aktualizováno.

J. Matl


HLAVNÍ ZÁSADY,

KTERÉ JE DOBRÉ VZÍT V ÚVAHU PŘI UŽITÍ KYSELINY MRAVENČÍ – light verse

 

Základní texty:

F. Pohl, Varroáza – jak ji poznat a úspěšně potírat (vydalo nakl. Víkend v r. 2008,

Dr. Gergard Liebig, Včelaříme jednoduše, (originál: Einfach Imkern, Stuttgart 1998, český překlad bez udání data a místa vydání, s. 55nn, lze sehnat přes Internet: http://www.vcest.cz/obchod/index.php?p=productsList&iCategory=29&sName=Literatura).

Z. Klíma, Odpařovače kyseliny mravenčí při tlumení varroózy včel, in: MV 2/2010, příloha Zdravá včelstva, s. V–VIII.

Z. Klíma, Terapeutický efekt odpařovacích systémů kyseliny mravenčí při léčbě varroózy včel, in: Moderní včelař (MV) 2/2010, s. VIII–X.

A Přidal, Kyselina mravenčí a varroóza včely medonosné, in: MV 1/2011, s. 18–20.

A. Přidal, J. Svoboda, Kyselina mravenčí aplikovaná metodou MITEGONETM - dílčí výsledky, in: MV 1/2011, s. 21–25.

A. Přidal, J. Svoboda, Kyselina mravenčí aplikovaná metodou MITEGONE TM významně snižuje početnost roztočů ve včelstvu, in: MV 2/2011, s. 56–59.

Z. Klíma, Vhodnou zootechnikou bez ošetřování syntetickými přípravky aneb Třetinový systém, in: Moderní včelař 2/2011, 44–46. (Třetinový systém navržený MVDr. Z. Klímou.)

Z. Klíma, Zamyšlení nad uplynulou včelařskou sezonou z pohledu veterináře, in: Moderní včelař 5/2011, s. 135–137.

 

Internetové odkazy:

Užitečné porovnání na webu Mgr. J. Danihlíka:

http://www.mojevcely.eu/clanky/varrooza/zvladani-varroozy/

Stránky Včelařské šlechtitelské stanice Petrušov Ing. K. Čermák

http://vigorbee.cz/

 

Zveřejněné texty k tématu z MV a pod. na webu PSNV

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=298:varrooza-letos-radi&catid=35:vms&Itemid=57

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=category&id=35&Itemid=57

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=187:terapeuticky-efekt-odparovacich-systemu-kyseliny-mravenci&catid=35:vms&Itemid=57

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=179:odparovace-kyseliny-mravenci-pri-tlumeni-varroozy-vcel&catid=35:vms&Itemid=57

PIN test a šablona:

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=294:pin-test-testovani-hygienickeho-pudu-vel&catid=48:vceli-nemoci&Itemid=68

popis i na adrese: http://vigorbee.cz/clanky/

http://dobrichovice-vcely.webnode.cz/ - rubriky: Včelařská setkání a Zápisy ze schůzí

 

 

ZÁKLADNÍ SKUTEČNOSTI A PRAVIDLA

 

PŘEDNOSTI A RIZIKA

Pro:

KM nezanechává residua ve vosku, roztoč si na ni nedokáže vytvořit rezistenci, lehce degraduje, pokud se dostane do včelích produktů, zabije roztoče, ale nepoškodí významně včely (snad). Proniká i pod víčka, takže může zasáhnout i roztoče vyvíjející se na plodu. Kromě toho má i účinky na jiné nemoci včel (zvápenatění, nosematóza).

Proti:

Ovšem pro včely jsou i organické kyseliny zátěží. Důležité je také, že velmi cenné a jemně vyvážené mikroklima úlu je užitím KM narušeno.

Pozor:

KM je žíravina, => opatrnost, rukavice, brýle či obličejový ochranný štít a respirátor s příslušným filtrem na organické kyseliny. Pracovat nejlépe venku a stát tak, aby vítr nesl páry kyseliny od vás pryč.

Důležité:

vždy je třeba mít po ruce vodu. Při polití kůže okamžitě omýt. Při stříknutí do oka okamžitě vymýt proudem vody delší dobu a vyhledat lékaře. Uchovávat na bezpečném místě (zejména mimo dosah dětí)!

 

POUŽITÍ:

Páry KM jsou těžší než vzduch, takže klesají dolů. Z toho vyplývá, že lepší je umísťovat odpařovače s KM nahoru nad plod, ale nemusí to být vždy pravidlem.

Vždy je třeba respektovat tyto základní skutečnosti: prostor, množství, koncentraci, tedy v praxi: kdy nasadit, jak a kam v daném úlu, kolik KM a jakou koncentraci.

Vždy je třeba zachovat určitou distanční mezeru, aby odpařovač nebyl v přímém kontaktu s plodem.

Osobní zkušenost: není dobré aplikovat KM souběžně s krmením, v úle je vysoká vlhkost a odpar (tudíž i terapeutický efekt) je malý. Vždy je třeba při aplikaci KM brát ohled na venkovní teplotu (měla by být od 15 °C výše) a na teplotu a vlhkost uvnitř úlu. Riskantní je užití za extrémních tropických letních teplot.

Pro různé formy aplikace KM je dobré si ve zdravotnických potřebách pořídit velkoobjemovou výplachovou stříkačku Janette. Pro odpařovač Nassenheider je dobré si opatřit plnicí laboratorní láhev.

Nutný je individuální přístup k jednotlivým včelstvům a neustálé sledování, zejména v počátečním stadiu ošetření (různá reakce včelstva i rychlost odparu). V principu je dobré zavřít očka, utěsnit víko fólií a nechat otevřené jen česno. Je dobré si zkušenosti zaznamenávat. A počítat spad ...

Roztoče je třeba zasáhnout v době, kdy je nejzranitelnější a kdy jsou včely aktivní (jaro, bezplodé období).

Kromě dlouhodobé terapie lze ošetřit také jednorázově v pausách mezi snůškami ...

Jde o to, jak co nejlépe ochránit dlouhověkou generaci včel.

 

NĚKTERÁ ZAŘÍZENÍ V SOUČASNOSTI V ZAHRANIČÍ I V TUZEMSKU POUŽÍVANÁ A POUČENÍ O NICH

Pozn: v našem Absurdistánu je zatím schválený jako léčebný přípravek pouze Formidol 40 a 80, ostatní aplikace KM nikoli, ačkoli se s úspěchem používají v tuzemsku i v okolních zemích a ačkoli i u nás byly provedeny úspěšné srovnávací pokusy a jejich výsledky jsou publikovány – viz literatura. Jejich ev. užití je tedy jen osobní záležitostí každého včelaře ...

 

DLOUHODOBÉ ODPAŘOVAČE

MiteGone: (destičky z fenolytické pěny, nemá u nás registraci jakožto léčebný přípravek) – používají se 2 (na jaře) nebo 3 (v podletí) poloviny destiček napuštěných po 120 ml KM, které se zavěsí na rámek při stěně úlu v nástavku, kde je plod. Někdy se aplikuje do nástavku nad plod.

 

možnost objednat (neoficiálně):

http://vast-oil.lyson.com.pl/index.php5

e-mail na majitele firmy p. Václava Sciskalu:

sciskala@vastoil.cz

návod na použití MG – česky, překlad Ing. Ivana Černého:

http://www.mitegone.com/forms/BROCHCzech.PDF

stručný návod na Fascinovaném včelaři:

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0703/novy-navod-na-mitegone

 

STŘEDNĚDOBÉ ODPAŘOVAČE

Nassenheider – nemá u nás registraci jako léčebný přípravek. Funguje na principu odpařování kyseliny ze zásobníku skrze plochý knot z buničiny. Odpar můžeme ovlivnit jednak množstvím kyseliny v zásobníku (max. 180 ml), jednak volbou velikosti knotu (standardně jsou dodávány dvě velikosti). Používají se 12 odpařovače na včelstvo, tedy dávka 180360 ml KM. Podle situace lze užít koncentrací jak 65%, tak 85%. Dává se buď vedle plodu (ale mezi odpařovačem a plodem by měl být ještě jeden plást), nebo i jeden odpařovač nad plod. Při aplikaci je třeba zavřít očka. Dobrá je teplota kolem 20 °C

Velmi dobrý český přehled a návod na webu Ing. J. Jindry:

http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY323.htm

Dále:

http://www.dave-cushman.net/bee/nassentest.html

etc.

Jinak možno objednat např. u firmy Vcest – Horní Kalná

www.vcest.cz

vidět lze včetně velmi užitečné plnicí láhve zde:

http://www.vcest.cz/obchod/index.php?p=productsList&sWord=odpa%F8ova%E8

etc.

 

            KRÁTKODOBÉ ODPAŘOVAČE

Houbičkový odpařovač:

Běžně dostupné utěrky z celulózy nebo viskózy, vyráběné pro kuchyňské účely, napuštěné KM 65%.

Dávka: většinou 5060 ml, nakapat na houbičku položenou rámky nad plodem (lépe s mezerou jednoho nízkého nástavku). Za 2 dny se kyselina odpaří a je nutno vše opakovat. Dá se použít třeba v pause mezi snůškami. Utěsnit víko (např. fólií) zavřít očka ev. drátěné dno.

Ilustrativní presentaci z pera Ing. Jana Sekota naleznete na adrese: http://vcelari.ledecns.cz/2011-redukce-roztocu-varroa-destructor.html

            Nově: celulózové filtrační desky Hobrafilt: adresa: http://www.hobra.cz/

            Formidol – desky

            Obsahuje KM v koncentraci 85%, dobrý na nárazové ošetření v pause mezi snůškami; při aplikaci je třeba včelstvo sledovat, jedná se do jisté míry o šokovou terapii ... (Testovaný Formidol 80 pojme 80 ml KM, vydrží až 10 dní.)

 

MONITORING

Lze sledovat přirozený spad roztočů na zasíťované podložce. Podle něho se dá zhruba odhadnout úroveň napadení včelstva roztočem V.d. Jakmile v období plodování začnou padat cca 3 denně, je třeba zakročit. Zajímavé: Mgr. J. Danihlík: http://www.mojevcely.eu/clanky/varrooza/zvladani-varroozy/

Dobré je kombinovat monitoring spadu s testy plodu, protože ty nám dávají údaj o aktuálním napadení a jaksi s předstihem. Přirozený spad je už údaj o napadení jaksi ex post ...

Důležité: světlí kleštíci na podložce:

Je také dobré všímat si spadu světlých kleštíků. Signalizují spolehlivě napadení plodu.

Klíčové pro zachování zdravé dlouhověké generace včel (a tedy i pro monitoring) je období červen–září! Tu je nutno důsledně monitorovat a rychle reagovat při zjištění vyššího napadení, při objevení roztočů přímo na včelách či při objevení poškozených včel (např. vir deformovaných křídel – DWV, vir akutní paralýzy). Ostatně to nám ukládá i vyhláška SVS. A komunikovat s kolegy!

Zkreslení monitoringu: je třeba chránit úly před větrem a mravenci, kteří roztoče vynášejí

 

 

Některé užitečné odkazy:

KYSELINA MRAVENČÍ (chemický vzorec: HCOOH)

Základní a zajímavá diskuse s tipy a triky:

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Kyselina-mravenci?highlight=Kyselina+mraven%C4%8D%C3%AD

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Aplikace-kyseliny-mravenci?highlight=Kyselina+mraven%C4%8D%C3%AD

 

Stránky Ing. Leoše Dvorského

http://dvorsky.leos.sweb.cz

zejména rubrika Otázky a odpovědi, nutno se tím pročíst, ale je tam hodně cenných informací

 

Jak sehnat kyselinu mravenčí

firma EUROŠARM:

http://www.eurosarm.cz/web/structure/home-14.html?lang=cz

Prodávají i jako přísadu do krmiva pro dobytek, konkrétně pro telata do mléka (85%). Kontakt: paní Kononovová tel. 725 773 880 (Za informaci děkuji Ing. P. Holubovi)

 

Spol. EKOCHEM Letovice. tel. 721 731 160

http://www.ekochem-ppu.cz/index.html

e-mail: ekochem@sendme.cz

se mnou komunikoval p. Kamil Vystavěl a bylo to vyřízeno během 3 dnů, kanystry 5 l, mají i láhve po 2 litrech etc., dá se domluvit.

 

Spol. PENTA: http://www.pentachemicals.eu/technicke-chemikalie.php

 

Ředění 85% KM (zásadně kyselinu do vody)

pokud je nutné: diskuse s návody na adrese:

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Redeni-kyseliny-mravenci

návod ke stažení na webu Mgr. J. Danihlíka:

http://www.mojevcely.eu/news/redeni-kyseliny-mravenci/

Ještě jednodušeji: do 366 ml vody nalít 1 litr 85% KM

V praxi do 0,3 l vody nalít 1 l kyseliny, je to trochu silnější než 65%, ale to není takový problém.

 

Monitoring spadu V.d. a biologie roztoče

Varroa Monitoring System

http://www.varroamonitoring.cz

 

Principy monitoringu:

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=55:principy-monitoringu-spadu-kletika-veliho-varroa-destructor&catid=35:vms&Itemid=57

http://www.pv.sk/vcely/varroa_podkontrolou.asp?strana=vsetky

 

Martinův varroacalculator, jímž se dá rámcově přepočíst míra napadení ze spadu (dole na stránce):

http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/

 

O významu vyšetření zimní měli:

A. Přidal, Z, Klíma, P. Texl, K. Čermák, Vyšetření zimní měli a jeho skutečný význam pro sledování nákaz včely medonosné. In: Moderní včelař 5/2011, s. 133134

http://vigorbee.cz/files/MV5-2011mel.pdf

 

ILUSTRATIVNÍ PŘEHLED APLIKACÍ NA STRÁNKÁCH ING. DVORSKÉHO

http://dvorsky.leos.sweb.cz/Kyselina/Pouziti_KM.pdf

 

Pro potřeby Včelařského spolku pro Dobřichovice a okolí sestavil

J. Matl

 

Poděkování:

Za cenné rady a připomínky patří upřímný dík řadě kolegů, zejména pak K. Crhovi, Ing. K. Čemákovi, Ing. I. Černému, Ing. L. Dvorskému, R. Krušinovi, J. Křapkovi.


HLAVNÍ ZÁSADY,

KTERÉ JE DOBRÉ VZÍT V ÚVAHU PŘI UŽITÍ KYSELINY MRAVENČÍ (Plná verse)

Vlastně stačí pročíst texty uvedené v odkazech níže a texty publikované v MV (odkazy také níže) a též na našem spolkovém webu v rubrikách Včelařská setkání a Zápisy ze schůzí (tam je možno základní věci nalézt, zejména ve zprávě z kursu varroamonitoringu z Ledče, vedeného MVDr. Z. Klímou, a v zápisu z přednášky Ing. L. Dvorského, kterou u nás přednesl 24. 11. 2011). K tomu přibrat i knihy: F. Pohl, Varroáza – jak ji poznat a úspěšně potírat (nakl. Víkend, 2008), a také Liebigovo Včelaříme jednoduše (s. 55nn). V té souvislosti je cenné oprášit také Odborné včelařské překlady.

Takže tu jen pár základních skutečností a pravidel a k tomu snad užitečné odkazy:

 

PŘEDNOSTI A RIZIKA

Na rozdíl od syntetických akaricidů, jako jsou acrinathrin a tau-fluvalinát (obsažené v léčebných přípravcích Gabon PA-92, Gabon PF-90, M1-AER a MP-10), má kyselina mravenčí řadu výhod: nezanechává residua ve vosku, lehce degraduje, pokud se dostane do včelích produktů, roztoč si na ni nedokáže vytvořit rezistenci. KM zabije roztoče, ale nepoškodí významně včely. Proniká i pod víčka, takže může zasáhnout i roztoče vyvíjející se na plodu (podle některých teorií se část samiček sice vylíhne, ale jsou poškozené a neplodné, jiné teorie soudí, že dcery V.d. KM zničí, protože jsou zranitelnější, nemají totiž ještě dotvořený krunýř). Kromě toho má i účinky na jiné nemoci včel (zvápenatění, nosematóza). Zvyšuje čisticí pud včel.

65% je koncentrace, která se při správné aplikaci dobře a rovnoměrně odpařuje (na rozdíl od koncentrace 85%; což je m.j. i Formidol). KM funguje, pokud jde o odpar, jinak v tenkostěnných a jinak v silnostěnných úlech, vliv má i výška podmetu etc.

Pro včely jsou i organické kyseliny zátěží, jak ukazují některé výzkumy (přednášel o tom např. Ing. Přidal na III. setkání uživatelů VMS 2011, zpráva o tom – viz náš spolkový web - http://dobrichovice-vcely.webnode.cz/ - rubrika Včelařská setkání). Zajímavá diskuse se o tomto tématu rozvinula i na Včelařském foru ve vlákně Varroa destructor (http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Varroa-destructor?page=19), kde stručně shrnul principy toxicity KM pro včely MVDr. Z. Klíma, dovolím si ocitovat celou pasáž:

„Kyselina mravenčí je sice nejjednodušší organickou kyselinou, ale co do biologického účinku je jednou z vůbec nejsilnějších. Na včelstva jednak působí jako poměrně významný stresový podnět, což se dá na druhou stranu využít u řady viróz, kdy viry poškozené včely, zejména mladušky, ze včelstva odejdou. Na druhou stranu si to včelař může v tomto případě vyhodnotit, že včelstvo kyselinou mravenčí hodně v podletí poškodil a to i např. později - za dva-tři měsíce uhyne (typicky říjen - prosinec), ale je to úhyn primárně v důsledku poškození zimní generace virózami. Je pravda, že úhyn je schopna v tomto případě KM urychlit a poškozenou mladou populaci zimních včel kyselina „dorazí“. Je potřeba více ověřit účinek KM na poškození trávicího traktu (řešíme m. j. se studenty na VFU) a vliv na úroveň probiotické mikroflory. To vše je u včelstva, které normálně ploduje a rychle rotuje letní včely, bezvýznamné, zdá se ale, že u zimní generace to může být ve spojitosti s vysokým napadením a viry problém. Úlohu KM já vidím právě především v tom, že včelař díky monitoringu a včasnému použití KM nenechá včelstvo do takového stavu dospět.“

Výše uvedené by spíš vedlo metodicky k využití KM k ošetření spíše na jaře a v létě, v podletí už méně a nezatěžovat tím dlouhověké včely ... – zkušenost Ing. R. Krušiny: při ošetření během srpna prakticky žádné později mrtvolky, u včelstev ošetřených až v září a v říjnu jsou nyní na podzim mrtvolky mnohem četnější.

Důležité je také, že velmi cenné a jemně vyvážené mikroklima úlu je užitím KM narušeno.

KM je žíravina, takže je víc než doporučeno pracovat opatrně, použít rukavice, brýle či obličejový ochranný štít a také respirátor s příslušným filtrem na organické kyseliny. Pracovat nejlépe venku a stát tak, aby vítr nesl páry kyseliny od vás pryč.

Důležité: vždy je třeba mít po ruce vodu. Při polití kůže okamžitě omýt. Při stříknutí do oka okamžitě vymýt proudem vody delší dobu a vyhledat lékaře. Uchovávat na bezpečném místě (zejména mimo dosah dětí)!

Pokud ředíme KM 85%, pak kyselinu do vody!, pravidla viz níže v odkazech.

Musíme se připravit i na to, že při použití KM zrezivějí všechny kovové součásti v úle, které zrezivět mohou.

Páry KM jsou těžší než vzduch, takže klesají dolů. Z toho vyplývá, že lepší je umísťovat odpařovače s KM nahoru nad plod, ale nemusí to být vždy pravidlem.

Vždy je třeba respektovat tyto základní skutečnosti: prostor, množství, koncentraci, tedy v praxi: kdy nasadit, jak a kam v daném úlu, kolik KM a jakou koncentraci.

Je to důležité a zároveň velmi subtilní. Je třeba získat jistou zkušenost. Bez trochy zkoušení se to neobejde ...

Příklady: návod na Formidol byl psán pro max. dvouprostorové úly, tam se snad dá užít i do podmetu, ale např. Ing. Dvorský u nás na přednášce říkal, že jednak jej odtud včely snadno odvětrají, jednak že ty páry stejně vystoupají nejvýš 15–20 cm vysoko ... Jiní praktici však tvrdí, že páry jedním nástavkem snadno prostoupí ... V nástavkových úlech je to už jiné, tam je dobré dávat odpařovače většinou nahoru. Opět dosti subtilní problém. Např. podle Ing. P. Holuba hrají daleko větší roli teplota a parciální tlaky par vody a kyseliny než rozdíl hustot a výška ...

Vždy je třeba zachovat určitou distanční mezeru, aby odpařovač nebyl v přímém kontaktu s plodem. Např. pokud se odpařovač Nassenheider dá vedle plodu (což je možné), je dobré, aby mezi ním a plodem byl jeden plást. Pokud se aplikuje nad plod, pak v nízkonástavkovém systému je dobré, aby byl mezi ním a plodem ještě jeden NN. U systému vysokých nástavků to snad není nutné.

Osobní zkušenost: není dobré aplikovat KM souběžně s krmením, v úle je vysoká vlhkost a odpar (tudíž i terapeutický efekt) je malý. Vždy je třeba při aplikaci KM brát ohled na venkovní teplotu (měla by být od 15 °C výše) a na teplotu a vlhkost uvnitř úlu. Riskantní je užití za extrémních tropických letních teplot (osobní nemilá zkušenost). Tedy nasazovat večer a podle předpovědi počasí na další dny.

Pro různé formy aplikace KM je dobré si ve zdravotnických potřebách pořídit velkoobjemovou výplachovou stříkačku Janette. Pozor, je dobré chtít model zvaný „s příslušenstvím“, ten obsahuje redukční nástavec a někdy i prodlužovací trubičku, na tu redukci se dá nasadit ještě hadička k infuzi. Lépe se tak natahuje KM z nádoby i aplikuje do odpařovačů či na houbičku a pod. Pro odpařovač Nassenheider je dobré si opatřit plnicí laboratorní láhev.

Je třeba mít na paměti, že každé včelstvo je jiné (některá roztoče doslova nasávají, jiná ustojí mnohem vyšší napadení než jiná, další se jim dokáží dokonce různými způsoby bránit), je spousta lokálních odlišností – místo, klima, mikroklima ... Ukazuje se také, že některá včelstva dokážou tak efektivně upravit režim proudění vzduchu v úle, že to v praxi může podstatně ovlivnit prostup par KM úlovým prostorem, tudíž i efektivitu ošetření. Je proto z mnoha důvodů nutný individuální přístup k jednotlivým včelstvům a neustálé sledování, zejména v počátečním stadiu ošetření (různá reakce včelstva i rychlost odparu).

V principu je dobré zavřít očka, utěsnit víko fólií a nechat otevřené jen česno (někdy i zúžené). Je dobré si zkušenosti zaznamenávat. A počítat spad ... Roztoče je třeba zasáhnout v době, kdy je nejzranitelnější a kdy jsou včely aktivní (např. právě na jaře či v bezplodém období). Kromě dlouhodobé terapie lze ošetřit také jednorázově v pausách mezi snůškami ... Jde o to, jak co nejlépe ochránit dlouhověkou generaci včel. Za pomoci takto cílených zákroků lze udržet populaci V.d. na únosné míře.

Vzniká logická otázka, jak a kdy zasáhnout. Ing. Dvorský doporučoval začít již na jaře v období rozkvětu meruněk (důležitá je zde teplota kvůli efektivnímu odparu). Vzhledem k nenovějším poznatkům se toto zdá být klíčové. A možné je zasahovat i mezi jednotlivými snůškami krátkodobě (Formidol, houbička). Nejlépe samozřejmě na základě analýzy situace. Klíčové je léto a podletí, kdy matky zakládají dlouhověkou generaci.

V obecné rovině stojí otázka, zda zasahovat t.zv. preventivně, a tak vlastně podpořit i slabá, varroa sensitivní a nejméně odolná včelstva a jejich genofond (ta by v normálních podmínkách neměla šanci přežít a nešířila by své negativní geny), nebo dovolit jistou míru napadení a zasahovat jen tam, kde jsme si jisti, že to má smysl ... Ale to už je trochu jiná pohádka ...

 

JAKÁ ZAŘÍZENÍ SE V SOUČASNOSTI V ZAHRANIČÍ I V TUZEMSKU POUŽÍVAJÍ?

A KDE SE DOZVÍME VÍC O APLIKACI?

Pozn: v našem Absurdistánu je zatím schválený jako léčebný přípravek pouze Formidol, ostatní aplikace KM a další uvedená zařízení zatím nikoli, ačkoli se s úspěchem používají v tuzemsku i v okolních zemích a ačkoli i u nás byly provedeny úspěšné srovnávací pokusy a jejich výsledky jsou publikovány – viz níže; snad bude časem líp ... Jejich ev. užití je tedy jen osobní záležitostí každého včelaře a závisí na jeho osobním rozhodnutí ...

Dobrý přehled odpařovačů s návody, jak je užívat, je v knize F. Pohla, Varroáza ...

 

DLOUHODOBÉ ODPAŘOVAČE

MiteGone: (destičky z fenolytické pěny, nemá u nás registraci jakožto léčebný přípravek) – používají se 2 (na jaře) nebo 3 (v podletí) poloviny destiček napuštěných po 120 ml KM (vložit do nádoby s KM a nechat nasát), které se zavěsí na rámek při stěně úlu v nástavku, kde je plod (tam jsou podmínky pro nejvíce rovnoměrný odpar kyseliny). Někdy se aplikuje, stejně jako Nassenheider, do nástavku nad plod.

možnost objednat (neoficiálně):

http://vast-oil.lyson.com.pl/index.php5

e-mail na majitele firmy p. Václava Sciskalu:

sciskala@vastoil.cz

Základní poučení v angličtině:

http://www.mitegone.com/

vyjádření Billa Ruzicky:

http://www.mitegone.com/pdfpages/Reply%20to%20evaluationJune%2008%20E.pdf

návod na použití MG – česky, překlad Ing. Ivana Černého:

http://www.mitegone.com/forms/BROCHCzech.PDF

stručný návod na Fascinovaném včelaři:

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0703/novy-navod-na-mitegone

 

STŘEDNĚDOBÉ ODPAŘOVAČE

Nassenheider – nemá u nás registraci jako léčebný přípravek. Používá se zejména v okolních německy mluvících zemích (Německo, Rakousko, Švýcarsko). Funguje na principu odpařování kyseliny ze zásobníku skrze plochý knot z buničiny. Odpar můžeme ovlivnit jednak množstvím kyseliny v zásobníku (max. 180 ml), jednak volbou velikosti knotu (standardně jsou dodávány dvě velikosti). Používají se 12 odpařovače na včelstvo, tedy dávka 180360 ml KM. Podle situace lze užít koncentrací jak 65%, tak 85%. Při jeho nasazení je třeba vyndat jeden rámek, což je považováno za nevýhodu. Jinak ale jsou s ním zkušenosti vcelku dobré, je jen třeba dbát na adekvátní užití. Je dobré dát jej vedle plodu, ale mezi odpařovačem a plodem by měl být ještě jeden plást. V tuzemsku se dává i jeden odpařovač nad plod. Při aplikaci je třeba zavřít očka. Lepší je teplota kolem 20 stupňů, pokud je však extrémní teplo, je to pro včely značná zátěž. Je-li teplo, je možno ponechat hlavní česno nezúžené. Na jaře je pak dobré česno zúžit. Zasíťované dno je třeba zavřít a vložit monitorovací podložku.

Velmi dobrý český přehled a návod na webu Ing. J. Jindry:

http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY323.htm

Dále:

http://www.dave-cushman.net/bee/nassentest.html

etc.

Jinak možno objednat např. u firmy Vcest – Horní Kalná

www.vcest.cz

vidět lze včetně velmi užitečné plnicí láhve zde:

http://www.vcest.cz/obchod/index.php?p=productsList&sWord=odpa%F8ova%E8

nebo:

http://www.vcelifarma-dolninivy.cz/www-vcelifarma-cz/eshop/8-1-Ostatni-vcelarske-potreby/0/5/159-Odparovac-kyseliny-mravenci-Nassenheider

Podle posledních informací se zdá, že odpařovače Nassenheider začali prodávat i v prodejně v Křemencové.

 

Obdoba universálního odpařovače z Polska (Lysoň) - web firmy Vastoil (s regulací odparu):

http://vast-oil.lyson.com.pl/p3029070_zasobnik-na-kyselinu-mravenei--velky.html

popis a použití:

http://www.vcelari-terlicko.ic.cz/formicacid.html

Aplikuje se nahoru na rámky, uvnitř zásobníku je fenolytická pěna jako u odpařovače Mitegone. Výhodou by mohla být regulace odparu, i když některé zkušenosti hovoří o tom, že nejlépe je nechat jej naplno otevřený ... Při naplnění cca 40 ml KM 65% by měl vydržet cca 10 dní. Dle mé (ale nejen mé) zkušenosti je množství KM malé, je třeba použít 2 – 3 odpařovače na 1 včelstvo.

Originální FAM rozptylovač:

http://www.biovet.ch/en/Imkerei/fam-dispenser.html

http://www.biovet.ch/en/Imkerei/

(tu je zajímavé, že v návodu mluví o dvojím ošetření KM 70% ...)

+ návody: http://www.biovet.ch/en/images/stories/p...penser.pdf

Liebigův odpařovač:

http://www.bienenweber.de/Varroabekaempfung.html

http://www.imkerverein-tempelhof.de/html/ameisensaeurebehandlung.html

video – návod k použití:

http://www.youtube.com/watch?v=UmhN8TtD5GA&feature=player_embedded#!

zajímavá domácí modifikace:

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=190:odparovac-km-dle-dr-liebiga&catid=35:vms&Itemid=57

další modifikace na videu V. Smolíka:

http://www.youtube.com/watch?v=YiUr8DFfAcA&feature=related

T.zv. Královský odpařovač na webu Ing. Dvorského:

http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/Kralovsky_odparovac.htm

Odpařovač z hobry p. Jiřího Vítámvás

viz Moderní včelař 5 a 6/2011

diskuse k němu:

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Aplikace-kyseliny-mravenci?page=10

od příspěvku č. 181 dolů

 

            KRÁTKODOBÉ ODPAŘOVAČE

Houbičkový odpařovač:

Jde v podstatě o běžně dostupné utěrky vyráběné pro kuchyňské účely (cca 20×18 cm, osvědčila se zn. Spontex varianta Natur, ale zdá se, že už se přestala vyrábět, nabídka se rychle mění, to implikuje budoucí problémy) napuštěné KM. Před použitím je dobré vyprat je v teplé vodě, aby se odstranily přísady, jimiž jsou napuštěny. Vyrobeny jsou z celulózy nebo viskózy. Užívají se v Rakousku a ve Švýcarsku. Používá se koncentrace KM 65%. Dávka je většinou 5060 ml (pro větší včelstva 80 ml, lze dát ale i dávku menší), nakape se na houbičku a ta se položí na rámky nad plod, lépe s mezerou jednoho nízkého nástavku. V systému vysokých nástavků je možno ji dát i mezi nástavky. Ošetření trvá kratší dobu, za 2 dny se kyselina odpaří a je nutno vše opakovat. Dá se použít třeba v pause mezi snůškami. Z hlediska účinnosti i z hlediska jednoduchosti provedení je to, zdá se, velmi efektivní metoda. Dobré je obalit houbičku síťkou, aby ji včely nevykusovaly (dá se pak použít několikrát), a shora přikrýt, třeba igelitem. Utěsnit víko (např. fólií), zavřít očka ev. drátěné dno.

Metoda Ing. R. Krušiny: min. 3 dávky po 6 dnech (letos dával i 4 dávky po 4 dnech s velmi dobrou účinností kolem 90%. Na jaře by měly stačit 2 dávky. U oddělků – 2 ml na každý obsazený rámek.

Ilustrativní presentaci z pera Ing. Jana Sekota, jež dobře ukazuje ošetření houbičkami, naleznete na adrese: http://vcelari.ledecns.cz/2011-redukce-roztocu-varroa-destructor.html

MVDr. Z Klíma zveřejnil na Včelařském foru (http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Aplikace-kyseliny-mravenci?pid=22227#pid22227) zajímavý tip na zdravotně zcela nezávadnou desku z čisté celulózy, která se vyrábí původně jako potravinářský filtr. Nazývá se Hobrafilt. Adresa: http://www.hobra.cz/. Po mém dotazu mi bylo sděleno zástupcem firmy:

„Pro Vaši aplikaci bych doporučil čistě celulózovou desku S100N. Základní rozměry, ve kterých jsou desky vyráběny jsou:

  • 200x200 mm – balení à 20 ks balíček, 400 ks karton, cena à Kč 6,50 bez DPH
  • - 400x400 mm - balení à 25 ks balíček, 100 ks karton, cena à Kč 22,60 bez DPH
  • - 600x614 mm - balení à 25 ks balíček, 50 ks karton, cena à Kč 53,60 bez DPH“

 

 

            Formidol – desky

            Obsahuje 40 ml KM v koncentraci 85%, dobrý na nárazové ošetření v pause mezi snůškami; při aplikaci je třeba včelstvo sledovat, jedná se do jisté míry o šokovou terapii ...

Zkušenost Ing. R. Krušiny: pokud se vytahují meziobaly po 2 dnech, jak je v návodu, potom druhý Formidol je třeba vložit po 8 dnech od vložení prvního (aby se dobře pokrylo 12 dní zavíčkovaného plodu; potom by se mělo odpařit cca 10 ml každý den v prvních 4 dnech z prvního Formidolu, 4 dny bez odparu a potom zase 10 ml každý den ve 4 dnech z druhého Formidolu ...

VÚVč, s.r.o. již několik let vyvíjí tajemný a mýty opředený Formidol forte (jinak i Formidol 80), což je tuzemská variace na Mitegone, avšak opět s koncentrací 85%. Někteří včelaři jej pro zmíněnou s.r.o. již testují, informace jsou obtížně nedostupné, ačkoli vývoj probíhá pravděpodobně za veřejné peníze ... No cement ... :-) Zdá se však, že letos již bude možno jej v rámci klinické studie objednat.

 

MONITORING

Lze sledovat přirozený spad roztočů na zasíťované podložce. Podle něho se dá zhruba odhadnout úroveň napadení včelstva roztočem V.d. jak v období plodování, tak v bezplodém období, rozpětí je ovšem dosti značné podle toho, kolik je zrovna roztočů na včelách a na plodu (v období bez plodu 200×–600×–1000×, v období s plodem 70×–500×, při zahájení reprodukce – 90×–150×– dle Ing. Dvorského). Mne zaujal údaj, který uvádí Mgr. J. Danihlík: http://www.mojevcely.eu/clanky/varrooza/zvladani-varroozy/ (Jestliže přirozený denní spad kleštíků vynásobíme koeficientem 500, dostaneme tak počet kleštíků, kteří se ve včelstvu budou nacházet asi za 12 dní od odečtení denního spadu. Tento výpočet je jen orientační, koeficient se pohybuje od 350 do 800, záleží na včelstvu).

Velmi zajímavý je např. Martinův Varroacalculator (viz níže v odkazech).

Jsou ovšem i kolegové, kteří informace o skutečném počtu roztočů ve včelstvu považují pro obyčejného včelaře za méně podstatné a spíše okrajové a příliš komplikující situaci - např. Ing. P. Holub. Ten soudí, že zásadní informací pro včelaře je procento napadeného plodu a spad v sezoně je významnou pomocnou informací. Ostatní monitoringy a souvisící počty jsou dobré pro hloubavé výzkumníky za účelem rozkrývání souvislostí. Jarní (duben až 1/2 května podle nadmořské výšky a počasí) spad souvisí s odumřením zimní generace roztoče a může se stát, že bude enormní a přitom se nic závažného neděje (jarní roztoči se z nějakých důvodů méně množí – jak jinak si totiž vysvětlit fakt, že v naprosto ideálních podmínkách plodování je roztočů v této době minimum?). Z tohoto období jsou údaje zase jen pro odborníky. Nabízí proto svůj pracovní a velmi zjednodušený vzorec: denní spad × 0,5 = napadení plodu (v %) tedy pro orientaci, jaké je aktuální riziko (pokud se provádí jen jeden typ monitoringu). Další praktické zkušenosti mohou tento poměr zpřesnit. Důležité je v tomto smyslu zohlednit aktuálnost informace. Ta z plodu je o týden až dva aktuálnější.

Protože každé včelstvo na roztoče reaguje jinak a každé snese jinou míru napadení, je velmi těžké stanovit nějakou hranici pro zásah. Jsou kolegové, kteří zasahují v létě při denním spadu 20 – 30 V.d., jiní naopak doporučují zasáhnout už při spadu 3 – 5 V.d. denně (stávající metodika podle nařízení SVS pro rok 2011: za ohrožující stav, vyžadující okamžitý zásah, se považuje denní spad pěti a více samiček roztoče a silné napadení trubčích kukel u více než poloviny prohlédnutých buněk u některého včelstva - http://www.vcelarstvi.cz/files/pdf/varroa_11_07.pdf). Za současné situace bych se klonil spíš k tomuto postupu, ovšem na základě kombinovaného monitoringu spad + analýza plodu (tedy pokud bych volil strategii prostě ošetřovat a nehledat maximální únosnou míru napadení). Zásah může být opakovaný, záleží na tom, jaký modus si vybereme (jaký typ odpařovače a jakou koncentraci ...).

Odpar je třeba sledovat a pokud vše probíhá, jak má, pak nechat dávku KM odpařit. Pokud nastane s odparem problém, je lépe kúru přerušit a najít příčinu špatného odparu (např. přílišná vlhkost v úlu ...). Během kúry může spad V.d. i klesnout, to však může být jen důsledek momentálního průběhu plodové křivky včelstva. Výkyvy jsou časté, proto kúru nepřerušovat ... U střednědobých a dlouhodobých odpařovačů trvá odpar cca 10 – 14 dní (podle podmínek i podle množství užité KM), u krátkodobých se většinou KM odpaří za 2 dny a kúru je možno opakovat, třeba i s malou přestávkou (2 dny). Důležité je pokrytí plodového cyklu včel. Protože KM přece jen není pro včely to pravé ořechové (je spíš asi nejmenším zatím známým zlem), doporučuje se každopádně postupovat opatrně. V sezoně, kdy se včely pravidelně obnovují, to není problém, na podzim nebo v pozdním podletí je třeba věc posuzovat s větší odpovědností. Je-li ovšem akutní krize, pak je prostě třeba zasáhnout ...

Důležité: světlí kleštíci na podložce:

Je také dobré všímat si spadu světlých kleštíků. Signalizují spolehlivě napadení plodu. Jejich spad či ne-spad však může záviset i na počasí. Za dobrých letových dnů je včely vynášejí, při špatném počasí ne, a proto je nalézáme na podložce ... Dobré je tedy monitorovat při špatném počasí.

V té souvislosti je pak monitoring spadu pro ověření údajů užitečné kombinovat s dalšími metodami, např. se smyvem, ale zejména s prohlídkou trubčího i dělničího plodu (jak řečeno výše, jde o údaj jaksi s předstihem). Je možno provést i částečnou testovací fumigaci vzorku včel, což má tu výhodu, že včely nejsou usmrceny. Na III. setkání uživatelů VMS Ing. Titěra presentoval také zajímavou metodu narkotizace vzorku včel, které se po otestování opět probudí (viz zpráva o tomto setkání na spolkovém webu v rubrice Včelařská setkání).

Zajímavé je, že např. při smyvu je různé napadení včel z medníku a včel z plodiště. Metod je ještě více. Je důležité, aby byly údaje relevantní a poskytly nám data, podle nichž se můžeme dál rozhodovat ...

Klíčové pro zachování zdravé dlouhověké generace včel (a tedy i pro monitoring) je období červen–září! Tu je nutno důsledně monitorovat a rychle reagovat při zjištění vyššího napadení, při objevení roztočů přímo na včelách či při objevení poškozených včel (např. vir deformovaných křídel – DWV, vir akutní paralýzy). Ostatně to nám ukládá i vyhláška SVS http://www.vcelarstvi.cz/files/pdf/varroa_11_07.pdf).

V tomto punktu je tedy extrémně důležitá vzájemná důvěra a operativní komunikace mezi jednotlivými účastníky lokálního monitorovacího systému včasného varování. Stojí zde tedy otázka: jsme schopni takový modus nastavit a udržet?

 

Zkreslení monitoringu:

Vítr může roztoče z podložky vyfoukat, včely s dobrým hygienickým chováním je vynášejí (pokud na ni mají přístup). Můžou je také vynášet mravenci, proto je dobré opatřit monitorované úly zařízením, které jim zamezí lézt do úlu. Viz téma mravenčí otázka v odkazech. Tvořivosti se meze nekladou. Je třeba mít kolem úlů čisto, žádné např. přerůstající trávy, po nichž by mravenci přelezli do úlu.

 

NĚKTERÉ UŽITEČNÉ ODKAZY:

KYSELINA MRAVENČÍ (chemický vzorec: HCOOH)

Základní a zajímavá diskuse s tipy a triky:

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Kyselina-mravenci?highlight=Kyselina+mraven%C4%8D%C3%AD

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Aplikace-kyseliny-mravenci?highlight=Kyselina+mraven%C4%8D%C3%AD

Stránky Ing. Leoše Dvorského

http://dvorsky.leos.sweb.cz

zejména rubrika Otázky a odpovědi, nutno se tím pročíst, ale je tam hodně cenných informací

 

Jak sehnat kyselinu mravenčí

firma EUROŠARM:

http://www.eurosarm.cz/web/structure/home-14.html?lang=cz

Prodávají i jako přísadu do krmiva pro dobytek, konkrétně pro telata do mléka (85%). Kontakt: paní Kononovová tel. 725 773 880 (Za informaci děkuji Ing. P. Holubovi)

Spol. EKOCHEM Letovice. tel. 721 731 160

http://www.ekochem-ppu.cz/index.html

e-mail: ekochem@sendme.cz

se mnou komunikoval p. Kamil Vystavěl a bylo to vyřízeno během 3 dnů, kanystry 5 l, mají i láhve po 2 litrech etc., dá se domluvit.

Spol. PENTA: http://www.pentachemicals.eu/technicke-chemikalie.php

Firma Nástavky.cz z Brantic může pro zájemce zajistit 85% KM v 6-l kanystrech po 4,9 kg, kterou lze (podle přiloženého návodu) dolitím 1,5 l vody zředit na koncentraci 65% a získat tak 6,4 kg KM. Cena: 380,- Kč/kanystr. Viz: www.nastavky.cz, e-mail: info@nastavky.cz

 

Ředění 85% KM (zásadně kyselinu do vody)

pokud je nutné: diskuse s návody na adrese:

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Redeni-kyseliny-mravenci

návod ke stažení na webu Mgr. J. Danihlíka:

http://www.mojevcely.eu/news/redeni-kyseliny-mravenci/

Ještě jednodušeji: do 366 ml vody nalít 1 litr 85% KM

V praxi do 0,3 l vody nalít 1 l kyseliny, je to trochu silnější než 65%, ale to není takový problém.

 

Monitoring spadu V.d. a biologie roztoče

Varroa Monitoring System

http://www.varroamonitoring.cz

 

Principy monitoringu:

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=55:principy-monitoringu-spadu-kletika-veliho-varroa-destructor&catid=35:vms&Itemid=57

http://www.pv.sk/vcely/varroa_podkontrolou.asp?strana=vsetky

 

Pro ty, kdo mají rádi Randyho Olivera, připojím ještě odkazy na stále aktuální, ač již 3 roky „starý“ seriál na Fascinovaném včelaři:

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0811/varroa-monitoring-na-nekolik-zpusobu-cast-1

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0811/varroa-monitoring-pohled-za-horizont-cast-2

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0811/varroa-monitoring-pohled-za-horizont-cast-3

 

Martinův varroacalculator, jímž se dá rámcově přepočíst míra napadení ze spadu (dole na stránce): http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/

 

O významu vyšetření zimní měli:

A. Přidal, Z, Klíma, P. Texl, K. Čermák, Vyšetření zimní měli a jeho skutečný význam pro sledování nákaz včely medonosné. In: Moderní včelař 5/2011, s. 133134

http://vigorbee.cz/files/MV5-2011mel.pdf

 

Obecněji:

Vynikající, přehledné a ilustrativní zpracování tématu na webu vcelky.cz:

http://www.vcelky.cz/kyselina-mravenci.htm

Stránky Včelařské šlechtitelské stanice Petrušov Ing. K. Čermák

http://vigorbee.cz/

Stránky pokusného včelína Pekařov RNDr. F. Kašpar

http://www.pvpekarov.cz/_sgg/f10000.htm

 

Zveřejněné texty k tématu z MV a pod. na webu PSNV

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=298:varrooza-letos-radi&catid=35:vms&Itemid=57

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=category&id=35&Itemid=57

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=187:terapeuticky-efekt-odparovacich-systemu-kyseliny-mravenci&catid=35:vms&Itemid=57

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=179:odparovace-kyseliny-mravenci-pri-tlumeni-varroozy-vcel&catid=35:vms&Itemid=57

 

Aplikace KM zvyšuje čisticí pud včel. Hygienické chování se dá testovat t.zv. PIN testem:

PIN test a šablona:

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=294:pin-test-testovani-hygienickeho-pudu-vel&catid=48:vceli-nemoci&Itemid=68

popis i na adrese: http://vigorbee.cz/clanky/

 

Zkreslení výsledků monitoringu:

Mravenčí otázka I.:

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=199:mravenci-otazka&catid=35:vms&Itemid=57

Mravenčí otázka II.:

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=200:mravenci-otazka-ii&catid=35:vms&Itemid=57

Formistopy:

http://www.nastavky.cz/?formistop,49

 

U nás publikované texty z poslední doby, některé jsou přístupné na webu (viz výše), některé v sítích zatím nejsou:

Z. Klíma, Vhodnou zootechnikou bez ošetřování syntetickými přípravky aneb Třetinový systém, in: Moderní včelař 2/2011, 44–46. (Třetinový systém navržený MVDr. Z. Klímou.)

Z. Klíma, Zamyšlení nad uplynulou včelařskou sezonou z pohledu veterináře, in: Moderní včelař 5/2011, s. 135–137.

Z. Klíma, Terapeutický efekt odpařovacích systémů kyseliny mravenčí při léčbě varroózy včel, in: Moderní včelař (MV) 2/2010, s. VIII–X.

Z. Klíma, Odpařovače kyseliny mravenčí při tlumení varroózy včel, in: MV 2/2010, příloha Zdravá včelstva, s. V–VIII.

A Přidal, Kyselina mravenčí a varroóza včely medonosné, in: MV 1/2011, s. 18–20.

A. Přidal, J. Svoboda, Kyselina mravenčí aplikovaná metodou MITEGONETM - dílčí výsledky, in: MV 1/2011, s. 21–25.

A. Přidal, J. Svoboda, Kyselina mravenčí aplikovaná metodou MITEGONE TM významně snižuje početnost roztočů ve včelstvu, in: MV 2/2011, s. 56–59.

Friedrich Pohl, Varroáza – jak ji poznat a úspěšně potírat (vydalo nakl. Víkend v r. 2008).

Dr. Gergard Liebig, Včelaříme jednoduše, (originál: Einfach Imkern, Stuttgart 1998, český překlad bez udání data a místa vydání, lze sehnat přes Internet:

http://www.vcest.cz/obchod/index.php?p=productsList&iCategory=29&sName=Literatura).

A na závěr odkaz na užitečné porovnání na webu Mgr. J. Danihlíka:

http://www.mojevcely.eu/clanky/varrooza/zvladani-varroozy/

 

ZAJÍMAVÁ STRÁNKA SE SPOUSTOU UŽITEČNÝCH ZAŘÍZENÍ A PŘÍPRAVKŮ

http://ohib.de/contents/de/d142_Schaedlingsbekaempfung.html

 

ILUSTRATIVNÍ PŘEHLED APLIKACÍ NA STRÁNKÁCH ING. DVORSKÉHO

http://dvorsky.leos.sweb.cz/Kyselina/Pouziti_KM.pdf

 

Pro potřeby Včelařského spolku pro Dobřichovice a okolí sestavil

J. Matl

 

Poděkování:

Za cenné rady a připomínky patří upřímný dík řadě kolegů, zejména pak K. Crhovi, Ing. K. Čemákovi, Ing. I. Černému, Ing. L. Dvorskému, Ing. R. Krušinovi, J. Křapkovi, MVDr Z. Klímovi, Ing. Lukáši Matelovi, p. Jiřímu Vítámvás a spolkovým kolegyním a kolegům K. Millerové, R. Stonjekovi a M. Šormovi.


ZEBROVÁNÍ

V souvislosti s přednáškou Ing. Ivana Černého, Další moderní způsoby omezování rojení, jež se bude částečně týkat i t.zv. zebrování, pro zájemce o tuto metodu lze nabídnout:

stručné a výstižné shrnutí samotné praxe metody zebrování z pera Ing. Karla Jiruše je k dispozici na webu PSNV v rubrice články na adrese:

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=107:zebrovani&catid=37:technologie&Itemid=68

Wrightův obsáhlý text o zebrování shrnul, svým komentářem a svými zkušenostmi ve vztahu k našim úlovým soustavám i k našim klimatickým a snůškovým podmínkám doplnil Ing. Květoslav Čermák v Moderním včelaři 1/2009, s. 22 - 23. Shlédnout možno též na stránkách Ing. Čermáka na adrese: http://www.vigorbee.cz/files/MV1-2009zebr.pdf

Celý text o zebrování z pera amerického včelaře W. Wrighta v překladu I. Černého v časopise Moderní včelař:

5/2008, příloha, s. I-IV (viz též: http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2008_05_c14.pdf)

6/2008, příloha, s. V-XII

1/2009, příloha, s. XIII-XX

Více o autoru metody W. Wrightovi a jeho původní texty najdete na adrese:

http://www.beesource.com/point-of-view/walt-wright/

 


 

LBV metoda a Rašovská metoda

Milé kolegyně, milí kolegové, vzhledem k tomu, že na naší schůzi 26. 11. bude známý učitel včelařství z Bečova u Mostu pan Josef Křapka přednášet o včelím rojení, dovolím si co podklady ku studiu a náměty k debatě uvést pár adres, na nichž se pojednává o t.zv. LBV metodě (autorů Linharta, Bičíka, Vagery) i o metodě týchž autorů, zvané Rašovská, a to podle vesnice Rašovy pod Železnými horami.

Základní text o LBV metodě byl uveřejněn ve Včelařství pod názvem: Med pomáhají tvořit i trubci (Včelařství 2007/5, 125 – 126, fotky článku viz fotogalerie).

V témže časopise následovalo pokračování ...

Autoři poté uveřejnili seriál článků na slovenských stránkách www.vcely.sk

jejich adresy jsou:

 

1.: http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=294

2.: http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=304

3.: http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=355

4.: http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=313

5.: http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=317

6.: http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=320

 

K textům je připojena také zajímavá diskuse.

 

Pokud jde o t.zv. Rašovskou metodu, pak článek s názvem Praktické využití přirozené dynamiky včelího díla při potlačování chorob a parazitóz včel a včelího plodu je možno studovat na adrese:

http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost

Rovněž cenná a nanejvýš zajímavá debata o této metodě proběhla nedávno i na Včelařském foru. V minulosti i na Fascinovaném včelaři a na stránkách Ing. K. Čermáka. (viz rubrika Dobré adresy)


 

Jiří Danihilík na svém webu zveřejnil zajímavou metodu počítání spadu kleštíků. Najdete ji na adrese:

http://www.mojevcely.eu/news/pocitani-spadu-klestiku/

 

Tamtéž najdeme informace o problému mravenců, kteří velmi komplikují relevanci monitoringu:

http://www.mojevcely.eu/news/zabrany-proti-mravencum/


Rojení

06.05.2011 13:21

TÉMA TĚCHTO DNŮ: ROJENÍ ...

  Vážené kolegyně, vážení kolegové, koncem loňského roku jsme na našich spolkových setkáních zahájili minicyklus přednášek a debat o rojení, který načal v listopadu 2010 svou přednáškou na téma Rojení včel Josef Křapka a dokončil v únoru 2011 Ing. Ivan Černý obsáhlým, výkladem o...

—————

06.05.2011 12:37

R. Stonjek, Metoda LBV jako výhodné protirojové opatření

Metoda LBV jako výhodné protirojové opatření. Patřím mezi menšinu včelařů, kteří od včel očekávají finanční přínos vzniklý výhodným prodejem medu. Dokonce od nich očekávám, že mě v důchodu, který je nedaleko, budou živit. Musím se tedy snažit, aby výnos byl co nejvyšší navzdory tomu, že včelařím...

—————

06.05.2011 12:22

J. Křapka, 25 let se zkušeností s protirojovou metodou

REAKCE NA VÝZVU „METODA PROTIROJOVÝCH OPATŘENÍ“ 25 LET ZKUŠENOSTÍ S PROTIROJOVOU METODOU ACH TY NÁZORY…. Je zajímavé, jak se názorové tradice v průběhu let nemění. V letech 1985 nebo 1986 jsem se snažil neúspěšně „vpašovat“ do časopisu Včelařství zkušenost kterou jsem čistě náhodou...

—————

—————