Zápisy ze schůzí

ZÁPIS Z ČLENSKÉ SCHŮZE ZO ČSV DOBŘICHOVICE KONANÉ 3. 12. 2015

Místo konání: OÚ Všenory, společenský sál

Přítomno: 27 členů a 2 hosté

Program:

1. Výplata dotace 1. D (na zazimovaná včelstva) a vyrovnání příspěvků na rok 2016.

2. Aktuální problémy oboru, termíny zimního ošetření a další informace.

3. Informace o včelařských akcích a promítání videa s včelařskou tematikou s následnou debatou.

4. Různé.

Jednání

1. Dotace 1. D byly přítomným vyplaceny, příspěvky vyúčtovány.

2. Předseda ZO Prof. J. Šaroun zhodnotil uplynulou sezonu jako vcelku úspěšnou, pokud jde o výnosy medu a vosku (cca 15,5 kg medu na včelstvo a cca 0,45 kg vosku – průměr podle odevzdaných podkladů ke statistice). Z hlediska zdravotní situace šlo rovněž o sezonu velmi dobrou, což je logické po sezoně s vyššími úhyny.

Po dohodě s nákazovým referentem M. Jeništou navrhl jako termín pro závěrečné zimní ošetření aerosolem víkend 12. a 13. 12. Pro tuto činnost byl ve VÚVč v Dole proškolen Ing. P. Hubený. V současné době ale ještě nemá k sobě partnera s autem.

Informoval o tom, že na tuto schůzi byli pozváni dva přednášející, avšak omluvili se pro nedostatek času.

Omluvil se i poté pozvaný zástupce OO Ing. F. Herc, s nímž byla plánována debata o situaci v ČSV před blížícím se sjezdem a o novém návrhu stanov ČSV.

V souvislosti s omluvou jednoho z možných přednášejících, kolegy L. Skuhrovce, někdejšího včelmistra z pokusné stanice v Liběchově, tlumočil jeho pozvání k návštěvě včelnice. O pozvání projevili členové ZO zájem, konkrétně se vše bude řešit na jaře příštího roku.

J. Šaroun zdůraznil, že i tak zvaní registrovaní členové musí své včely ošetřit a sledovat jejich zdravotní stav.

Připomněl rovněž nutnost hlásit chov včel a stanoviště na obecní úřady v řádném termínu a povinnost odevzdat k vyšetření vzorky zimní měli.

Navrhl též snížit příspěvek člena ze včelstva do spolkové pokladny ze stávajících 35 na 20 Kč. Hlasováním jednomyslně schváleno s tím, že vzhledem ke skutečnosti, že na rok 2016 byly již příspěvky vybrány, rozhodnutí bude platit až pro příspěvky na rok 2017.

Předseda dále navrhl vyplatit kolegyni Ivaně Svojtkové mimořádnou jednorázovou odměnu za obětavou a kvalifikovanou pomoc při spravování spolkových záležitostí. I. Svojtková se však odměny zřekla.

Oznámil, že kolega Jakub Knajfl vystupuje od 1. 1. 2016 z ČSV.

Představil přítomným zájemce o vstup do spolku, kolegu Tomáše Rinna. I on se poté krátce představil. Přítomnými byl jednomyslně přijat. Jeho členství bude platit od 1. 1. 2016.

Připomněl současné problémy s medem firmy Včelpo, jež je plně ve vlastnictví ČSV a jejíž problémy velmi vážně poškozují pověst ČSV, značky Český med i celého oboru, včetně všech poctivých včelařů. V diskusi k tomuto tématu padl návrh na zpracování stanoviska (usnesení), v němž by spolek vyjádřil nesouhlas s podnikáním ČSV. Návrh zatím nebyl projednán, bude předloženo k interní diskusi ve spolku.

3. J. Matl informoval o podzimních včelařských akcích (mezinárodní konference a medová soutěž u příležitosti oslavy 150 let od 1. presentace medometu majorem Franzem Hruschkou na konci září v Brně, Podzimní včelařský seminář ve Zbýšově, konaný 21. 11. a Pražská včelařská setkávání). Zároveň pozval na akce nadcházející (pokračování Pražských včelařských setkávání, Setkání uživatelů a příznivců VMS 10. ledna v Brně a Jarní včelařský seminář v Nepomuku 19. 3.).

Na závěr schůze byly promítnuty 2 kapitoly z DVD Včelař – Farmář (témata: nemoci včel a zpracování vosku), jež vyvolaly živou diskusi.

Usnesení:

Členská schůze

■ bere na vědomí termín posledního zimního ošetření včelstev (12. a 13. 12. 2015)

■ schvaluje snížení příspěvku ze včelstva z 35 na 20 Kč (platí pro příspěvky na rok 2017)*

■ přijímá za člena spolku kolegu Tomáše Rinna, a to po dohodě od 1. 1. 2016

Zapsal: J. Matl

* Tento odstavec byl připojen k zápisu jako informace členům k úvaze před dalším setkáním.

Na příštím společném setkání bude třeba upřesnit, koho by se příspěvek ze včelstva na léčení etc. týkal. Jedna z variant (nebylo to řešeno na schůzi, ale výbor ji zvažuje) je, že by příspěvek na léčení platili pouze ti, kteří by součinnost se ZO při léčení včelstev využívali (at´členové nebo registrovaní, příp. i neorganizovaní v ČSV).

Je to proto, že přibývá včelařů, kteří upřednostňují registrované alternativní postupy. Pravidelným příjmem pro místní organizaci ze včelstva by pak bylo 15 % z odvodu posílaného RV ČSV.

* * * * * * * * * * * * * * * * *

ZÁPIS Z JEDNÁNÍ ČLENSKÉ SCHŮZE ZO ČSV DOBŘICHOVICE,

KONANÉ 10. 9. 2015

Místo konání: OÚ Všenory, společenský sál

Přítomno: 27 členů, 2 hosté (J. Matl, F. Koďousek)

Program:

1) Zahájení

2) Vybrání vyplněných formulářů, nutných k vyplacení dotace 1. D, formuláře nutné k evidování včelstev do ČMSCh (Hradištka).

3) Zpráva z jednání OO Praha-západ a z krajského aktivu konaného 5. 9. (kolegové Hubený a Pokluda).

4.Termíny podzimního ošetření včelstev.

5) Promítání ukázek z DVD Včelař – Farmář (https://www.psnv.cz/eshop/?67,dvd-vcelar-farmar).

6) Různé, diskuse, závěr.

Jednání:

1. Schůzi zahájil předseda spolku Prof. Jaroslav Šaroun. Přivítal přítomné a seznámil je s programem setkání. Požádal o další návrhy do programu, připomínky však nebyly vzneseny.

Poděkoval kolegyni Ivaně Svojtkové za pomoc a iniciativu při doplňování údajů do CIS. Připomněl, že pro úsporu práce i času preferuje výbor komunikaci formou e-mailů a požádal přítomné, kteří používají e-mail, o zpětnou vazbu, tedy o to, aby potvrdili vždy, že obdrželi pozvánku na schůzi, aby výbor věděl, že se k nim informace dostala, a nemusel ji znovu posílat poštou, což stojí práci, čas i značné finanční prostředky.

2. Příslušné formuláře byly vybrány a budou prostřednictvím ZO odeslány či zaregistrovány. Chovatelů, kteří žádají o dotaci jinde a potřebují k tomu potvrzení naší ZO, se zatím nepřihlásilo mnoho. Někteří na dotaci 1. D nereflektují.

Předseda J. Šaroun upozornil na nutnost vyplnit nový údaj v žádostech, totiž číslo parcely.

3. Z jednání OO nebyly předneseny žádné důležité informace. O krajském aktivu informoval R. Pokluda. Na jednání se řešily aktuální problémy, zejména nákazová situace, modely elektronické komunikace, registrace funkcionářů, validita odevzdávaných dokumentů. Stranou nezůstalo ani téma nadcházejicího sjezdu ČSV a některé problémy návrzích nových stanov, např. odpovědnost t.zv. pobočných spolků zejména ve věci majetku.

4. Předseda J. Šaroun informoval, že podzimní ošetření fumigací je prozatím navrženo na víkend 16. a 17. 10. Bude rovněž učiněn, pokus o domluvu s okolními ZO na jednotném termínu ošetření. Při tomto ošetření, zejména při jeho druhé fázi, je třeba klást maximální důraz na efektivitu ošetření. Což znamená, že včelstva by měla být bez plodu. Léčebné přípravky budou k dispozici včas u důvěrníků.

Detailní informace v případě změny termínu budou na spolkovém webu https://dobrichovice-vcely.webnode.cz/, členové je dostanou i formou e-mailu a v případě zájmu i od důvěrníků.

Upozornil rovněž na nové nařízení týkající se přesunů včelstev. V současné době je třeba mít vyšetření na MVP už pro přesun mimo hranice katastru.

5) Vzhledem k tomu, že pozvaný lektor pro plánovanou přednášku na téma nemoci včel z rodinných důvodů nemohl přijet, J. Matl promítl několik ukázek z v letošním roce vydaného DVD Včelař – Farmář (https://www.psnv.cz/eshop/?67,dvd-vcelar-farmar), jež vydala Pracovní společnost nástavkových včelařů. Jednalo se zejména o díly o ošetřování včelstev během roku a o kapitolu o nemocech včel, zejména o moru včelího plodu, jež je aktuální vzhledem k výskytu několika ohnisek v celkem blízkém okolí. K tématu moru se rozvinula cenná diskuse o tom, jak zacházet s klinicky pozitivními včelstvy, jak sanovat ta ostatní a rozpoznat či uchovat geneticky cenný materiál.

6. Různé, diskuse, závěr.

Předseda J: Šaroun představil nového zájemce o vstup do spolku, p. M. Částku, jenž včelaří v Dobřichovicích na Brunšově. Shromáždění členové nemají námitek a přijímají jej do spolku.

Informoval dále, že kolega P. Hubený absolvoval školení na práci s aerosolovým vyvíječem ve VÚVč v Dole.

Navrhl k diskusi rovněž možnost, aby spolek vzhledem k dobrému stavu financi na účtu zvážil buď odměnu některých aktivistů a funkcionářů, nebo snížení spolkových příspěvků na včelstvo. Obecná diskuse odložena do příští schůze, schválena byla však odměna těm, kteří provedou ošetření aerosolem v rozsahu přidělené dotace.

Znovu požádal o patřičnou zpětnou vazbu při elektronické komunikaci.

Zapsal: J. Matl

* * * * * * * * * * * * * * * * *

Zápis z jednání výroční členské schůze ZO ČSV Dobřichovice

konaného 28. 2. 2015

Místo konání: OÚ Všenory, přednáškový sál

Přítomno: 30 členů ZO

Host: J. Matl

Program:

1. Zahájení

2. Zprávy z jednání OO

3. Zpráva nákazového referenta o výsledcích rozborů směsných vzorků zimní měli a možném jarním ošetření včelstev

4. Zpráva hospodáře a revizní komise

5. Volba nového výboru na další pětileté období

6. Promítání filmu švýcarského režiséra Marcuse Imhoofa More than Honey (Víc než jen med) s českými titulky.

7. Diskuse a závěr

Jednání:

1. Zahájení

Schůzi zahájil předseda ZO R. Stonjek.

V úvodu přivítal přítomné a stručně zhodnotil celé uplynulé volební období, během něhož pracoval stávající výbor. Celé období nebylo jednoduché, podmínky pro chov včel se neustále zhoršují, a to jak pokud jde o snůškové podmínky, tak i z hlediska nákazové situace.

Loňské léto a následná zima v řadě lokalit ČR přinesly masivní plošné úhyny včelstev, v našem regionu je však situace řádově bezproblémová.

Vedení spolku se snažilo systematicky členům nabízet schůdné a praktické alternativy, jak se se zhoršenými podmínkami pro chov včel vypořádat, zejména stran zmíněné nákazové situace. Každou sezonu měli členové spolku možnost vyslechnout několik cenných přednášek v oboru renomovaných osobností (např. Ing. Ivan Černý, Ing. L. Dvorský, Ing. J. Jindra, Ing. J. Sláma, P. Kříž a další). Členové měli rovněž pravidelný přísun informací o zajímavých včelařských akcích konaných v dosažitelném okolí a řada z nich se jich také pravidelně zúčastňovala.

Několik členů publikovalo své texty v odborných časopisech vycházejících v tuzemsku (Moderní včelař, Včelařství).

Spolek má k 31. 12. 2014 41 členů, v r. 2014 bylo zazimováno 400 včelstev.

Díky veřejně přístupným informacím o spolku na webu https://dobrichovice-vcely.webnode.cz/ se spolek stal veřejně známým a řada zájemců o obor či o produkty včelí píle členy spolku kontaktovala ve snaze získat bližší informace. Rovněž tak zájemci o včelaření mohli díky tomu navázat se spolkem kontakt. Během uplynulých let do spolku vstoupila řada mladých začínajících chovatelů, navíc většina z nich se díky fungujícímu informačnímu systému zúčastnila škol a kursů pro začínající a posléze i pokročilé včelaře (letní školy nástavkového včelaření PSNV, kursy chovu matek, kursy varroamonitoringu).

Členové spolku zároveň pravidelně navštěvovali přednášky, semináře i odborné konference pořádané ČSV, Mendelovou společností pro včelařský výzkum (https://www.msvv.cz/), či Pracovní společností nástavkových včelařů (https://www.psnv.cz/).

Závěrem svého vystoupení R. Stonjek poděkoval členům spolku za spolupráci a popřál jim úspěšnou včelařskou sezonu. Za obětavou práci v OO poděkoval Ing. Pavlu Hubenému.

Za spolek poděkoval R. Stonjekovi za dlouholetou dobrou a obětavou práci pro spolek J. Matl a předal mu drobný dar s věnováním.

2. Zprávy z jednání OO

O aktualitách z jednání OO informoval opět R. Stonjek. Zásadní zprávou bylo, že se ruší plánovaný jarní zájezd do Slovinska kvůli onemocnění tamního hostitele. Variantou zdá se být zájezd v tuzemsku, jenž se připravuje.

3. Zpráva nákazového referenta o výsledcích rozborů směsných vzorků zimní měli a možném jarním ošetření včelstev

Nákazový referent M. Jeništa sdělil výsledky vyšetření směsných vzorků zimní měli. Obecně jsou výsledky členů spolku v normě a nevykazují žádné extrémy. Přesto doporučil členům provést jarní ošetření včelstev. Příslušné léčebné přípravky jsou k dispozici.

Pozitivní zprávou je rovněž, že vyšetření měli na MVP u dvou chovatelů, kteří v nastávající sezoně hodlají kočovat, je negativní.

Zároveň upozornil na nebezpečí přesouvání včelstev a kupování oddělků v letošní úhynové sezoně, kdy bude po oddělcích velká poptávka a jejich masivní produkce i přemísťování jsou za dané situace silně rizikovými faktory.

4. Zpráva hospodáře a revizní komise

Za nepřítomného hospodáře přednesl zprávu o hospodaření R. Stonjek.

Stav hotovosti k 31. 12. 2014: 4.591 Kč

Příjmy za minulý rok: 81.813,55 Kč

Výdaje: 65.501 Kč Kč

Hospodářský výsledek: 16.312,55 Kč

Členské příspěvky. 13.681 Kč

Hospodářský výsledek po odečtení čl. příspěvků: 2631.55 Kč

Detaily příjmů:

dotace celkem: 53159.5 Kč

dotace na přednášky: 2259.5 Kč

dotace na léčiva 0 Kč

sponzorský dar 500 Kč

na čl. příspěvcích bylo vybráno : 28.648 Kč

do ústředí posláno: 13.681 Kč

bankovní úroky: 6. 05 Kč

Výdaje:

dotace 1. D: 50.400 Kč

úhrada za léky: 7. 760

občerstvení: 4.025 Kč

poštovné: 208 Kč

provozní režie: 120 Kč

Soupis majetku k 31. 12. 2014: 2 aerosolové vyvíječe, 1 kompresor, 1 tiskárna k PC

Počet členů k 31. 12. 2014: 41

Počet zazimovaných včelstev 400.

Zpráva revizní komise

Za revizní komisi, která pracovala ve složení V. Štěpánová a M. Brabcová, přednesla zprávu V. Štěpánová. Konstatovala, podle kontroly peněžního deníku, příjmových a výdajových položek je vše v pořádku, všechny uvedené částky souhlasí.

Totéž platí i o revizi majetku ZO.

ZO uskutečnila 3 schůze, na každé přednesena odborná přednáška, výbor věnuje značnou péči vzdělávání včelařů.

Ošetřování včel proběhlo dle metodiky vydané SVS a publikované v MKZ a MVO pro rok 2014.

Přítomní obě zprávy schválili.

5. Volba nového výboru na další pětileté období

Do nového výboru navrženi:

na funkci předsedy: Prof. J. Šaroun

na funkci místopředsedy: R. Pokluda

na post jednatele a nákazového referenta: M. Jeništa

na funkci pokladníka: F. Savvulidi.

jako zástupce v OO navržen: P. Hubený

Toto složení výboru hlasováním schváleno, pro se vyslovili kromě 1 abstence všichni přítomní.

Důvěrníci:

Všichni stávající důvěrníci (M. Brabcová, P. Hubený, V. Filipiová, J. Vích, K. Nádr) vyjádřili ochotu pokračovat a byli hlasováním jednomyslně schváleni.

Kontrolní a revizní komise:

Navrženy V. Štěpánová a M. Brabcová, obě hlasováním ve funkci jednomyslně potvrzeny.

6. Za závěr výroční schůze byl promítnut celovečerní dokumentární film švýcarského režiséra Marcuse Imhoofa More than Honey (Víc než jen med) s českými titulky. Film byl nominován na Oscara za neamerické dokumentární filmy 2014. https://buy.morethanhoneyfilm.com/. Film se zabývá problémy přežití včel a včelstev ve velmi komplikované situaci na celém světě a možnými příčinami jevu zvaného mizení či zhroucení včelstev (CCD – Colony collapse disorder).

7. Diskuse a závěr

Na závěr výroční schůze popřál R. Stonjek přítomným úspěšný včelařský rok 2015.

Usnesení výroční členské schůze ZO ČSV Dobřichovice konané 28. 2. 2015

Výroční schůze schvaluje:

1. Zprávu hospodáře Ing. V. Hnízdila za rok 2014

2. Zprávu revizní komise za r. 2014

3. Výroční schůze volí nový výbor ZO ve složení:

předseda: J. Šaroun

místopředseda: R. Pokluda

jednatel a nákazový referent: M. Jeništa

hospodář: F. Savvulidi

zástupce v OO: P. Hubený

4. Výroční schůze volí za členy kontrolní a revizni komise: V. Štěpánovou, M. Brabcovou.

6. Výroční schůze ukládá všem dotčeným funkcionářům předat příslušné dokumenty, včetně účetnictví, do konce března 2015.

Zapsal: J. Matl

Za odstupující výbor:

předseda Rudolf Stonjek

hospodář Ing. Vladimír Hnízdil

Za nově zvolený výbor:

předseda: Prof. Jaroslav Šaroun

jednatel Milan Jeništa

hospodář: Filip Savvulidi

za revizní komisi Věra Štěpánová

Zapsal: J. Matl

* * * * * * * * * * * * * * * * *

Zápis z jednání výroční členské schůze ZO ČSV Dobřichovice

konané 1. 3. 2014

Program:

1) Zahájení

2) Zpráva nákazového referenta o výsledcích rozborů měli a možném jarním přeléčení

3) Zprávy z jednání OO ČSV

4) Zpráva hospodáře

5 Zpráva revizní komise

6) Hlasování o zprávách

7) Přednáška Ing. Jana Jindry: Racionalizace prací ve včelaření

8) Diskuse a závěr

Jednání:

1. Schůzi zahájil předseda R. Stonjek. Přivítal na setkání dva nové členy, Karinu Vargovou, Filippa Savvulidiho. Hlasováním byli jednomyslně přijati za členy.

Rekapituloval uplynulou sezonu. Charakterizoval ji jako průměrnou s tím, že jejím hlavním rysem byly neustálé výkyvy počasí. Na jaře bylo velmi dlouho chladno. Včelstva omezila rozvoj a udržovala základní modus pro přežití. Oteplení přišlo náhle na konci dubna, vše rozkvetlo najednou a včelstva se mnohde nedostala do takové síly, aby mohla využít jarní snůšku.

Poté přišlo dlouhé období dešťů, jež negativně ovlivnilo chov matek. Na ně navázalo navíc extrémní sucho.

Výsledkem byla vcelku totální absence jarního medu (včelstva veškerou snůšku proplodovala), někdy dokonce až hladovění a omezení plodování.

Situace se změnila dosti radikálně od konce června a na začátku července, kdy včelstva na pravém břehu řeky začala využívat intensivní medovicové snůšky, nejprve z lip (zdobnatka lípová), posléze ze smrků a jedlí a nakonec, jak se zdá, i z modřínů.

Bohužel však tento med ze značné části obsahoval melecitozu, což opět kladlo značné požadavky na chovatele. Bylo nutno periodicky vytáčet a zbavovat včelstva této pro zimu nedobré zátěže. Kromě fyzické námahy to též mělo i „apiterapeutický“ účinek, neboť neustále rozebíraná včelstva měla na tyto postupy namnoze názor zcela odlišný od názoru chovatele.

Vytočený tmavý a hustý med však měl vynikající kvalitu a za ta žihadla to stálo ...

Medovicová snůška se značným podílem melecitozy byla značným rizikem pro zimování včelstev. Zima byla naštěstí mírná a většina včelstev přezimovala v dobré kondici.

Mírná zima ovšem ovlivnila také příznivě plodování včelstev, jež probíhalo mnohde až do prosince. Hrozilo tedy, že podzimní ošetření proti roztoči Varroa destructor nebude dostatečně efektivní a včelstva půjdou do jara s vyšší úrovní napadení.

Proto předseda na tuto situaci upozornil a vyzval členy k maximální obezřetnosti.

Pokud jde o vzdělávání, uskutečnil spolek kromě jarní vzpomínky na své zasloužilé členy (ještě v souvislosti s výročím 100 let od založení spolku) dvě odborně cenné přednášky (P. Kříž a L. Sojka), kromě toho o kongresu a výstavě Apimondie 2013 referoval obsáhle R. Stonjek.

V současné době má spolek 37 členů, kteří chovají 347 včelstev.

Někteří z nich publikují své texty také v celostátně vydávaných včelařských časopisech Včelařství, Moderní včelař a e-Věstník PSNV (Millerová, Stonjek, Matl).

2. Nákazový referent M. Jeništa seznámil přítomné s výsledky rozborů vzorků zimní měli na přítomnost roztočů Varroa destructor. Odevzdali jsme 36 vzorků, z toho 24 mělo 0 roztočů, 12 bylo s nálezem a z toho 3 vzorky měly v průměru nad 3 kusy na včelstvo. Výsledek z formálního hlediska velmi dobrý, nicméně za stávající situace i on doporučil plošné jarní ošetření plodu připojil se k varováním, jež vyslovil R. Stonjek, a vyzval ku stálému sledování nákazové situace. Je nezbytné nepodcenit ji, protože letošní rok bude z tohoto hlediska složitý.

Upozornil zároveň, že s letošními výsledky vyšetření zimní měli nelze pracovat zcela vážně, neboť nejsou z podstaty relevantní. Navíc je nebezpečí, že nejsou-li úly opatřeny varroadny, včely roztoče díky dobrému počasí vynosily, takže ona příznivá čísla jsou prakticky k ničemu.

Problém letošního jara je, že včely jsou díky dobrému počasí v rychlém rozvoji, tedy už na počátku března mají značné plochy zavíčkovaného plodu. Tu je ale již problém s jarním ošetřením. A také je zatím nejsou k dispozici léčebné přípravky a systém objednávání je velice zdlouhavý. Přislíbil, že nebudou-li včas, doveze je sám z VÚVč, s. r. o. během následujícího týdne. Pokud se rozhodneme je aplikovat, je třeba udělat to co nejdříve.

3. P. Hubený informoval o aktualitách z jednání OO ČSV, zejména o nabídce třídenního zájezdu na Slovensko, který letos OO pořádá (Praha – Žilina, návštěvy velkovčelařů, Červený Kláštor, Stará Lubovňa, Pieniny, Liptovský Hrádok, cena 3.600 Kč, termín: od 18. května.

4. Zprávu o hospodaření přednesl hospodář Ing. Vladimír Hnízdil.

Stav k 31. 12. 2013:

Hotovost: 809 Kč; stav účtu: 76825,88 Kč; příjmy ZO za r. 2013: 80177,12 Kč; výdaje: 78770,50 Kč; hospodářský výsledek za minulý rok činil 1406,62 Kč.

Dotace od ČSV či státu činily 56007,80 Kč, dotace 1. D z toho činila 49542 Kč.

Dotace na přednášky a kursy: 3255,80 Kč; dotace na léky: 3210 Kč.

Z členských příspěvků vylo vybráno: 24162 Kč, z toho pro ČSV odvedeno 12523,50 Kč.

Bankovní úroky: 7,32 Kč.

Pokud jde o výdaje, největší položku činily žadatelům vyplacené dotace 1. D (12523,50 Kč), byl též nakoupen spotřební materiál za 4848 Kč, za léčebné přípravky bylo zaplaceno 4342 Kč, za občerstvení 2709, za poštovné 2706, provozní režie 975 Kč.

Soupis majetku: k 31. 12. 2013 vlastnil spolek 2 vyvíječe aerosolu, 1 kompresor na spalovací motor a 1 tiskárnu k PC.

K témuž datu je evidováno 37 členů, kteří chovají 347 včelstev.

5. Za revizní komisi přednesla zprávu M. Brabcová. Komise revidovala veškeré účetní položky, peněžní deník a shledala je bez závad. Zároveň provedla revizi movitého majetku spolku. Všechny položky souhlasí a účetnictví je vedeno podle předpisů a pravidel. Revizní komise ocenila úroveň přednáškové činnosti v rámci jednotlivých schůzí i péči věnovanou ošetřování včelstev.

6) Obě zprávy byly jednomyslně schváleny.

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

7. Jan Jindra, Racionalizace chovu včel

Jan Jindra chová cca 140 včelstev v okolí Roudnice n. Labem. Presentuje se i za těchto podmínek jako „malovčelař včelařící při zaměstnání“. Svoji přednášku považuje za způsob motivace, deklaroval tedy jasný záměr vést včelaře k jistým změnám. Podrobnosti lze najít na jeho webu: https://jjvcela.sweb.cz/.

Zásadní principy, jež nabízí:

1. Množit, tvořit oddělky a rezervy.

2 desinfikovat (naše prostředí je už tak dost znečištěné a extrémně včely zatěžuje, pro naše včelaření je charakteristická nadměrná koncentrace včelstev, proto je třeba včelám poskytnout alespoň náležitou hygienu.

3. zamyslet se nad léčením varroózy.

Podle jeho názoru je naše včelařství v současné době plné mýtů a stále opakovaných a dokola opisovaných polopravd. V praxi se už přes 100 let se řeší stále stejné problémy a řada myšlenek a konceptů se periodicky vrací.

Metodika chovu se velmi liší podle toho, zda jde o velko- či malochovatele … Z hlediska metody ošetřování či zootechniky se tu jeví velice zajímavé aspekty, jež oba „tábory“ odlišují, jiné je ale opět spojují.

Velkochovatel nemá čas zabývat se příliš detaily a je nucen hledat jednoduché cesty, které mu dávají smysl, jsou ověřené praxí a fungují.

Včelař včelařící s menším počtem včelstev, může sledovat konkrétně jednotlivá včelstva do detailů a využít řady nápadů metodik, které velkovčelař při svém provozu v praxi nemůže zvládnout.

Systémy ošetřování se pak logicky liší, přičemž metodiky, které ověřili velkovčelaři ve své praxi, většinou spolehlivě fungují a navíc mohou být inspirací i pro malovčelaře. V současné době ale narážíme na problém: velkovčelaři začínají omezovat zveřejňování svého know-how …

Podle J. Jindry při chovu včel základem není úl jako takový, nýbrž naše zootechnika, postupy a pomůcky, které užíváme.

Za racionální nepovažuje stále v současnosti prosazované snahy o finanční nebo časové úspory. Včelař, který chce včelařit efektivně, by se měl spolehnout na obyčejný selský rozum. Samozřejmě podepřený základními znalostmi zákonitostí vývoje včelstva (studium!).

Za základní principy – úhelné kameny považuje:

1. Nenadřít se a být spokojen (to platí i pro celou rodinu, protože rodina nesmí vnímat včelaření jako útok na celkovou její pohodu)

2. Vytvářet a udržovat rezervy (úly, rámky, souše, oddělky, vždy být připraven na silnou, rychlou a nárazovou snůšku)!

3. Provádět tvrdý a nekompromisní výběr a upevňovat výsledky selekce. Jakmile vidí problém, reaguje na něj, problémová včelstva izoluje, mění matky, a to okamžitě a nekompromisně.

4 Je třeba vyhledávat snůšku. Sám pravidelně kočuje za snůškou a vidí to jako základ úspěchu. Vše to je třeba synchronizovat s vyšetřeními na mor a kočovat jen po dohodě s majitelem pozemku.

5. Omezovat zatížení včel a jejich díla syntetickými preparáty a pesticidy! To znamená jednak mít včely tam, kde se pesticidy nepoužívají, ale také minimalizovat užití syntetických léčiv. Sám se jim, pokud možno vyhýbá. Ošetření Amitrazem však nezavrhuje, považuje Amitraz za možnost poslední záchrany, ale varuje před jeho nadužíváním.

Chov a zootechnika:

Pokud jde o samotný chov, používá dole železné dno, nad ním prázdný nástavek jako polštář. Nad ním rezervní vystrojený NN, pak vysoké plodiště, krmnou komoru a nahoře medníkové nástavky.

Krmná komora je určena celá jen pro včely, během sezony ji proplodovávají a zase zaplňují.

Včelstva chová v úlech z tvrzeného polystyrénu. Je to podle jeho názoru nezaslouženě pomlouvaný materiál, má skvělé užitné vlastnosti. Úl má 2 dřevěné rámy + 4 stěny z extrudovaného polystyrénu tloušťky 3 cm, vlepen je do rámu pouze dispercolem a je třeba vše dobře slisovat!

Úly barví zvenku bílou fasádní barvou a uvnitř akrylátem (Diskus). Tyto nástavky (na rozdíl od dřevěných) nepracují!

Na horní loučky dává folii Durofol.

Pokud jde o samotný chov, vyznává zásadu: kdo netvoří – živoří.

Je totiž třeba si stále tvořit rezervy pro náhradu případných zimních ztrát.

Zimní ztráty je třeba si přiznat už na podzim – tedy hned na podzim vyselektovat včelstva, která nemá cenu zazimovávat.

V principu vychází z t. zv. Třetinového systému MVDr. Z. Klímy (MV 2/2011, s. 44nn), slabá včelstva se starými matkami nezachraňuje, radí je spíše zlikvidovat.

Pokud jde o snůšku a medné výnosy, zastává názor, že kdo nejezdí – hladoví! Neváhá tedy kočovat za snůškou, jakmile je vhodná příležitost. Extrémně formulováno: nejlepším krmivem pro včely je vlastně benzin … Kočování se mu vyplatí, zejména v podletí na slunečnici.

Konec léta

Věnuje značnou pozornost uskladnění panenských souší – panenské souše jsou na med (jsou nezakladené, mohou být i víceleté)!

Do panenských souší navíc včely nerady ukládají zimní zásoby ...

Včelstva sváží ze včelnic na zimoviště. Tam jede až po snůšce ze slunečnice v září, vytočí (tedy nedává Gabon).

Souše skladuje pouze panenské (s tmavým dílem je moc práce), a to jednoduše v skříni či venku na průvanu. Má otevřený krytý sklad z trubek, tak uchovává souše v nástavcích, ale musí být chráněné proti myším (na to používá také ultrazvukový plašič myší).

Tmavé souše dává do speciálního slunečního tavidla z 5 cm polystyrénu. 20 rámků v něm má nastojato a nechá je tam prohřát.

Pokud jde o světlé a málo zakladené dílo, dává je do medné komory pro přezimované rané oddělky, tam se užijí.

Zimování

Na zimování sváží včelstva na jedno zimoviště, protože stanoviště dobré na léto nemusí být dobré na zimování (přístup lidí a pod.).

Včelstva jsou tam v klidu a v závětří za plotem, musí mít ale dost pylu ze sezony!

Podzimní ošetření

Varroa destructor je už součástí našeho včelaření, 30 let jej likvidujeme zbraněmi nejtěžšího kalibru, ale bez úspěchu. Máme ho všichni, snaha o totální likvidaci nikam nevede. Vyšetření zimní měli jsou jen jakési statistické údaje bez vypovídací hodnoty.

Omezení napadení včelstev je nutné dělat včas a na to je třeba provádět diagnostiku. To lze činit vlastně během roku při každém otevření úlu.

Praktické postupy:

Rozlomí trubčí plod a počítá roztoče na plodu. Už v této době jsou silně napadená včelstva zdrojem infekce pro včelstva další.

Gabony nepoužívá, Varidol výjimečně 2x, většinu jen jednou.

K aplikaci Varidolu

Zásadní je, aby ve včelstvu nebyl zavíčkovaný plod, jinak se účinnost dramaticky snižuje.

Dobu pro správnou aplikaci poznává podle teploty v úlu. Měří ji pomocí digitálních teploměrů zasunutých do uliček mezi včely (používá běžný digitální teploměr do auta).

Měření mu ukáže, kde je plod a zvýšená teplota. Jakmile plod vyběhne, v celém prostoru klesne teplota pod 20 °C.

Pokud je ve včelstvu plod, navrhuje otevřít a zrušit jej, protože to už stejně nejsou dlouhověké včely (navíc mohou být poškozené roztoči). Takže pokud již máme včelstvo otevřené, pak to lze udělat najednou.

Amitraz má stále vynikající účinnost, ale nesmíme jej nadužívat.

Pro jeho ev. aplikaci používá aplikátor Grifin – poněkud upravený, aplikuje odpaření Varidolu ve vodní emulzi.

Metodu nucené plodové pausy spočívající v klíckování matek považuje za problematickou a dokonce i rizikovou.

Problém rabování a reinvazí:

Na zimovišti má cca 140 včelstev, ale nekrmí tam, zimuje na medu a nezná loupeže a ani reinvazi. Proti zalétávání má dobře značené úly barevnými obrazci.

Zima

Pro bezpečné zimování je nejdůležitější klid, na zimovišti má hodně ptáků, takže obaluje úly plastovým pletivem na plot, jež se dává kolem stromků na ochranu. Hned zjara je odstraňuje.

V zimě především studuje.

Pokud jde o praktickou přípravu na sezonu, pak přes zimu připravuje rámky, drátkuje nerezem. Rámky sbíjí sponkovačkou, vrtání rámků provádí pomocí vlastního zařízení, takže navrtá vše najednou.

Mezistěny zatavuje až na jaře či před použitím.

Čištění starých rámků provádí vyvařením v louhu sodném – na 5 minut (40 l a 2l louhu 60 °C). Oplachuje několikanásobně vodou, potřísnění rukou neutralizuje octem.

Poslední zimní prací je výroba mezistěn. Na ni používá nové válce, jeho praxe je založena na principu vlastního oběhu vosku, což by měl být cíl každého včelaře: co si doma uvaří …

Nástavky desinfikuje tak, že je očistí od propolisu a opláchne 10% teplým roztokem Sava.

Desinfekci považuje za zásadní pro hygienu včelstev.

Jaro

Jarní prohlídky: většina podstatného je vidět na česně podle toho, jak se tam včely chovají, proto není třeba předčasně včelstva rozebírat.

Kontrolu zásob provádí vážením a odhadem – používá mincíř s hákem.

Ve skladu má rezervy – nástavky s mednými zásobami. Většinou je přidává celé.

Na jaře je velkým problémem nosematóza. Působí větší škody než Varroa destructor.

Raný chov matek

Nejdůležitější jsou v předstihu vychovaní trubci: 14 dní před larvením musí být zakladena trubčina na říjné trubce.

Na jaře dává trubčí rámky do medné komory a pokud je snůška, jsou brzy zakladeny. Není-li snůška, matka je nezaklade. Pak reaguje podle situace.

V principu je třeba začít co nejdříve, čím dřív, tím líp, pak můžeme svými trubci ovlivnit své okolí.

Rané oddělky mají i tu výhodu, že do podzimu dobře dorostou.

Princip chovu matek: startér – 7 rámků s plodem a 1 se zásobami, v týdenním cyklu dodává nalarvené misky. Vytvořit si silný startér není žádná ztráta.

Dělá-li oddělek, nazebruje mezi souše mezistěny. Oddělky dělá za každého počasí, neboť čas je neúposný ...

Má vlastní inseminační přístroj, ale soudí, že je to v zásadě jen nástroj, k tomu všemu je třeba mít i vizi a strategii.

Hlavní sezona

Kočuje podle vývoje snůšky, diversifikuje stanoviště, aby koncentrace včelstev nebyla moc vysoká. Jen u slunečnice to není nezbytné.

Po řepce rychlé překočování na akát. K tomu je mu vynikajícím pomocníkem rudlík s vysokými koly. Pro bezpečné stažení nástavků používá speciální rychlosponu vlastní konstrukce.

Kočuje i ve dne, odebírá ze stanoviště každé druhé včelstvo a vrací se, včely se mezitím zalétají do zbylých včelstev a není problém. Tedy žádné dramatické noční výlety!

Druhé točení je z akátu, pak lípy a slunečnice, poté dovolená a v září pomalu svoz na zimoviště + poslední vytočení. S mednou komorou včely v pohodě překonají výpadky snůšky!

Nástavky přidává nahoru, jakmile v novém nástavku začínají včely pracovat, dává další. Ve svém regionu má prudké a vydatné nárazové snůšky, takže včelstva musí mít dost prostoru, aby nezalila plodiště (problém pak může být vlhkost v medu)

Medobraní

Včely oklepává rovnou před úl, na zimovišti je sklepává do velkého kbelíku a pak je vysype zpět. Pokud se sklepávají přímo do úlu, jsou z toho jen problémy ...

Medné nástavky vytáčí v medárně v klidu až večer. Na odvíčkování „na hrotu“ používá obyčejný nůž na chleba. Protože medníkové plásty mají horní loučku užší, při odvíčkování nožem seřízne víc, včely dostaví a znovu se cyklus opakuje. Tím také vznikne extra kvalitní vosk!

Vytáčí na šestirámkovém medometu, který mu přesně vyhovuje do rytmu práce

Pokud je v medu více vody, aplikuje vysoušeč vlastní konstrukce. Za 24 hodin z 200 kg medu vysuší 3 %! Je to naprosto čistá metoda.

V závěru pak J. Jindra představil několik dalších zajímavých pomůcek (kromě již výše jmenovaných), např.:

míchadlo na pastování medu

zvedák na úly k výměně den – nakloněný rudlík, úl se sklopí na záda …

jeřáb na nakládání úlů – velice subtilní a dobře fungující

válcovací stolici na kalibraci na polotovar pro mezistěny, regulaci rozestupu válců

8) Diskuse se zaměřila na detaily autorovy metodiky a na přesnější popis funkce některých jím uvedených technických vylepšení.

Zapsal J.Matl

* * * * * * * * * * * * * * * * *

Zápis ze schůze ZO ČSV Dobřichovice, konané 28. 11. 2013.

Místo konání: hotel Zdenka, Všenory

Program:

1. Zahájení

2. Výplata dotací 1. D

3. Zpráva nákazového referenta

4. Zpráva ze zasedání OV ČSV

5. Přednáška Mgr. Luďka Sojky o včelaření ve Slovinsku

6. Diskuse a závěr

Jednání

1. Předseda ZO R. Stonjek přivítal přítomné a seznámil je s programem schůze.

2. R. Stonjek oznámil, že letošní výše dotace 1. D. je 138 Kč na včelstvo. Zároveň je třeba zaplatit příspěvky pro ČSV a pro spolek.

Pokladník ZO V. Hnízdil každému přítomnému vyplatil dotaci a zúčtoval zmíněné platby.

3. Nákazový referent M. Jeništa navrhl termín aerosoloveho ošetření včelstev na 7. 12., pokud nebude příznivé počasí, pak o týden později. Cyklus začne ve Všenorech u nádraží, přístroje jsou po generálce, léčiva k dispozici.

4. Aktuality z jednání OO přednesl Ing. Pavel Hubený.

5. Přednáška: L. Sojka, Včelaření ve Slovinsku

L. Sojka velice zajímavě referoval o zájezdu do Slovinska, který uspořádal OO ČSV a výklad doprovodil mnoha zajímavými fotografiemi. Jeho výklad doplnil také R. Stonjek vlastními postřehy, neboť se zájezdu také účastni.

6. R. Stonjek v diskusi promítl také zajímavé obrázky z kyjevské Apimondie a doprovodil je cennými poznámkami.

Zapsal J. Matl

******************************************************************************************************

Zápis z jednání členské schůze ZO ČSV Dobřichovice

konané dne 19. 9. 2013

Místo konání: OÚ Všenory, společenská místnost

Program

1. Úvod

2. Výběr vyplněných formulářů nutných k vyplacení dotace 1. D. a k evidenci včelstev do ČMSCh

3. Nákazová situace a termíny ošetření

4. Přednáška Ing. Petra Kříže: Ošetřování včelstev během roku

5. Diskuse

Jednání:

1. R. Stonjek zhodnotil právě končící sezonu: Rok se moc nevyvedl, jaro bylo studené, následovalo dlouhé sucho, pak povodně a zakončila to vše medovicová a melecitózní snůška. I když medovicový med, pokud se jej podařilo vytočit, byl excelentní.

Informoval o okresním aktivu o dotacích a dalších tématech: dotace: titul rozšířen na ometač, úlovou váhu. Z léčebných přípravků nyní povoleny také Apiguard a Thymovar (účinná látka thymol). Došlo ke značným změnám v systému rozmnožovacích chovů.

Nová MVO nabízejí možnost na podzim neléčit fumigací, ale také pomocí KM. Podstatné změny jsou v souvislosti s novým OZ – přejmenování ZO na pobočný spolek včelařů. De facto byly zrušeny známky a legitimace.

Pokud jde o veterinární problematiku, pak při koupi matky by mělo být předloženo veterinární osvědčení; zásadní změny jsou u MVP v souvislosti s novým zněním zákona 299 (včelí nemoci, zejména MVP).

V té souvislosti navrhl pokračovat v praxi, již provádíme již několik let: tedy že i letos vyšetříme znovu 2 vzorky na MVP, a to nejblíž možným nákazám. Z toho pak vychází vzhledem k ohniskům nákazy v okrese Beroun Karlík.

Dva noví včelaři projevili vůli vstoupit do spolku. Jsou to: I. Svojtková (včelaří na Čihadlech) a P. Kadlec (Lety). R Stonjek je představil a hlasováním byli jednomyslně přijati.

2. Formuláře pro dotaci 1. D. a pro ČMSCH byly vybrány a budou společně odeslány.

3. R. Stonjek navrhl předběžné termíny podzimní fumigace takto: první fumigace: 12. 10.; druhá 26. 10.

4. Přednáška:

P. Kříž: Ošetřování včelstev během roku

Kolega P. Kříž je učitelem včelařství a svou včelařskou farmu provozuje v okolí Sedlčan. Kromě toho je také uznávaným a oceňovaným šlechtitelem ovcí (https://www.farmapk.cz/).

Přednášku začal glosou k tomu, co bylo řečeno během schůze, tedy k problémům s s melecitózou. On sám tyto problémy neměl díky lokálním snůškovým podmínkám a liniím, které chová. Rozhodně nedoporučuje nechávat plásty s melecitózním medem na zimu ve včelstvech. I když se včely nakrmí, spotřebují na počátku zimy toto krmivo a ve skutečné zimě pak stejně mají problém s melecitózou. Tedy pokud je v plástech melecitózní snůška, doporučuje vyndat tyto plásty a nechat do jara, pak podsadit namočené (po proletu). Varianta 2: namočit do vody a vytočit – na medovinu či medovec

Chybou je nechat je na zimu ve včelách.

V přednášce se řídil časovou osou. Včelařský rok dělí na 6 období: podletí, podzim a zima, předjaří, jaro, léto. Včelaří v kombinovaném systému Optimal výšky 27,5 a 17.

Podletí:

Do cca 15. 9. doporučuje dokrmit, aby se neupracovaly zimní včely.

Je užitečné mít včely ve stínu a mít blízko zdroj vody, a to jak pro plodování, tak pro zdroje snůšky.

V této době se líhne 1. generace zimních včel, takže je důležitá intenzita plodování a dostatek zásob a pylu.

Křivka plodování s koncem srpna prudce klesá, zvláště u starších matek.

AMM se dokáže dobře přizpůsobit v plodování počasí, což vidí jako klíčové.

Při přípravě na zimování vyndavá poslední dva plásty, což poskytne prostor pro manipulaci a fumigaci. Dá se to využít i kvůli obnově díla v předjaří.

Příprava na zimování:

Po posledním medobraní nasazuje Gabon, jen pokud je to nutné, kvůli resistenci. Odebírá přebytečné plásty i nástavky.

Krmí cca 15 Kg, + ponechané zásoby.

Chybou je nadměrné omezování prostoru, končí to většinou tak, že vyhnány jsou spíš mladé včely!

Provádí zběžnou prohlídku pylových zásob i zásob glycidových, tedy podle výsledku může dodat i víc krmiva, ale nepřekrmit, aby měly včely kde sedět.

Každé včelstvo je třeba posoudit individuálně!

Zásadní chybou je krmit, dokud berou ...

V tomto období je třeba dát pozor na loupeže!

Včasné doplnění glycidových zásob je klíčové. Tu může být problémem pozdní snůška, ale to je vždy podle dané situace.

V tomto období se těžko přidávají matky, včelstva jsou ve stresu a citlivá na pachy a feromony. Matky se ale dají přidávat pomocí plástečkových boxů.

Proto je mění až v říjnu, matku přidává v klícce i s doprovodem, se zkrystalizovaným jarním medem i včelami, po 4 dnech ji uvolní. Přijetí na 100 %.

Dokonce i zimuje matky v plástečkových boxech.

Na zimu je třeba zajistit česna proti hlodavcům a případně odstranit Gabony!

Koncem září je ještě dobré udělat závěrečnou prohlídku zásob a eventuálně i dokrmit.

Podzim a zima:

Nejlepší je nechat včelstva v klidu.

Pokud jde o podzimní ošetření, pak aerosol i fumigace jsou v podstatě rovnocenné.

V zimě se věnuje vyvařování vosku (pára pod tlakem).

Včelstva kontroluje podle proužků měli na podložce a vyhodnocuje při odběru měli, v úvahu bere množství a stav mrtvolek.

Začátek jarního plodování lze určit i podle spadlých víček po vyběhlém plodu ...

Předjaří

Sleduje růst včelstev a vyhlíží nástup stavebního pudu, provádí zběžné a rychlé prohlídky – opatrně a jen tam, kde je třeba, jinak většinou se dá vše vyhodnotit podle česna.

Včely prohlíží až v 2. polovině dubna.

Za důležité považuje sledovat prolety, protože z nich se dá leccos vyčíst. A také uvolnění česen.

Nastane-li problém, dobré je zúžit včelstvo. Zužování slabších včelstev je třeba provádět tak, tak aby byla v kontaktu se zásobami, důležité je i zateplení.

Pozornost je třeba věnovat i obnově díla, z jara je třeba mít připravené stavební rámky, pozorovat včely, vnímat jejich náladu. Včely stavějí podle potřeby a také trubci se podílejí na udržení mikroklimatu ve včelstvu, uvolní létavky pro snůšku ...

Jarní med vytáčí už koncem května a zároveň připravuje série na chov matek.

Je zastáncem zastřihávání křídel matkám.

Při chovu matek je důležitý výběr plemenného materiálu. Pro něho je hlavním kritériem, jak sedí na plástu ...

Sám inseminuje, inseminované matky chová v sekcích …

Zapsal J. Matl

******************************************************************************************************

Zápis z jednání výroční členské schůze ZO ČSV Dobřichovice,

konané v pátek 1. 3. 2013 v Hotelu Zdenka Všenory od 19:00 hod.

Přítomno: 17 členů

Program

zahájení .
zpráva Ing. P. Hubeného z jednání okresního výboru
zpráva hospodáře Ing. V. Hnízdila
zpráva revizní komise o hospodaření a zacházení s finančními prostředky
zpráva o zdravotním stavu našich včelstev
vzpomínání Prof. J. Šarouna na bývalé členy našeho spolku a zajímavosti ze stoleté historie našeho spolku (PhDr. J. Matl)

Jednání

1. Zahájení

Schůzi zahájil předseda R. Stonjek. Informoval přítomné o úmrtí dlouholetého předsedy spolku, učitele včelařství a kolegy Ing. Karla Sejka, vzpomněl na jeho včelařskou praxi a na vše, co pro náš spolek i pro spolky okolní udělal za desítky let své aktivní včelařské praxe. Všichni shromáždění mu poté vzdali poctu minutou ticha.

R. Stonjek poté zhodnotil uplynulý rok 2012: označil jej za průměrný a zároveň za náročný na dobré vedení včelstev. Rozhodla síla včelstev na jaře, počasí se sice na jaře nevyvíjelo špatné, ale nebyla pozdní medovicová snůška. Přesto byly medné výnosy dobré. Členové spolku zazimovali 321 včelstvo. Na jaře 2013 bude třeba vytvářet oddělky a zajistit si rezervy.

V následujících letech budeme muset vzhledem k měnícím se podmínkám přehodnotit systém myšlení a ošetřování, přijmout úhyny, ale pokusit se znát příčiny, nemilosrdně likvidovat slabá a nevitální včelstva, věnovat se důsledně zdravotní problematice, desinfekci, obměně díla, selekci při množení jen z těch nejlepších včelstev. Při tom všem je třeba se stále starat o zálohy a vzdělávat se.

Pokud jde o činnost spolku, zmínil pravidelná jarní, letní, podzimní i zimní ošetřování včelstev (na podzim standardní 2 fumigace i aerosol), ale také vzdělávací činnost: na každou členskou schůzi vedení spolku zajistilo a uspořádalo odbornou přednášku, přednášeli např.: Ing. J. Sláma (chov matek), Ing. L. Dvorský (ekonomika včelařského provozu), Ing. D. Titěra o včelích produktech – pro včelaře i pro veřejnost v rámci zahájení slavnostní výstavy ke 100. výročí spolku).

Další část svého vystoupení věnoval oslavám 100. výročí založení Včelařského spolku pro Dobřichovice a okolí. Zmínil činnost přípravného výboru, který pracoval prakticky od začátku roku 2012 a celou akci efektivně koordinoval.

Ocenil podařenou slavnostní výstavu k tomuto výročí, k jejímuž zdárnému průběhu přispěla většina členů spolku (organizačně, zapůjčením exponátů, výrobou pohoštění, propagačních materiálů či textů, které popularizovaly spolek i obor v místním i celostátním tisku) a již navštívilo mnoho spoluobčanů ze všech okolních obcí, především pak rodiny s dětmi a školy, což je obzvláště potěšlivé. Na slavnostní zahájení přišlo také několik členů vedení ČSV a hlavní a přítomnými návštěvníky velice oceňovanou přednášku o včelích produktech přednesl Ing. Dalibor Titěra z VÚVč, s. r. o.

R. Stonjek též ocenil sponzoring obcí Všenory a Dořichovice, jenž de facto umožnil oslavy uspořádat tak, aby spolek nemusel příliš zatěžovat spolkovou pokladnu. Ocenil též společnost Dobinvest, jež vytvořila výhodné podmínky při pronájmu sálu pro výstavu. Poděkoval rovněž všem členům spolku, kteří jakkoliv pomohli celou akci zvládnout.

Během výstavy byli také pamětní medailí ocenění ti členové spolku, kteří se významně zasloužili o jeho činnost.

Byli to: V. Boubín, M. Brabcová, V. Filipiová, P. Hubený, M. Jeništa, V. Krajcr, J. Matl, J. Mlejnek, K. Nádr, K. Sejk, E. Smola, R. Stonjek, J. Šaroun, V. Štěpánová, J. Vích. Zdůraznil, že jde o ocenění spolková a za práci pro spolek, nikoli vyznamenání vycházející „shora“, tedy z ČSV. Proto si je ostatně spolek sám navrhl i za své prostředky obstaral.

2. Zpráva z jednání Okresního výboru

Ing. P. Hubený informoval o novinkách z jednání OO, hlavně o připravovaném květnovém zájezdu do Slovinska.

3. Zpráva o hospodaření

Zprávu přednesl hospodář Ing. V. Hnízdil. Informoval o současné hotovosti (4.167 Kč), stavu účtu (72.000 Kč), o příjmech a výdajích a o hospodářském výsledku (7.804 Kč). Rovněž o dotacích Svazu na zazimování (opylování), na vzdělávání, na léčebné přípravky, o výši příspěvků a částce, která z nich odešla do centra, o cestovném a o úrocích, též o dotacích OÚ Všenory a Dobřichovice (celkem 5 + 5 000 Kč na uspořádání výstavy). Náklady na slavnostní výstavu k 100. výročí vzniku spolku činily 11.389 Kč.

Pokud jde o hmotný majetek, vlastní spolek 2 vyvíječe aerosolu, 1 kompresor, 1 tiskárnu k PC. K 31. 12. 2012 měla ZO 36 členů, kteří zazimovali 331 včelstev. 4 členové v současné době včely nemají.

R. Stonjek doplnil, že po rok. 2013 zkusí výbor snížit spolkový poplatek za včelstvo, neboť na účtu je zdrojů dost a není třeba zde hromadit peníze.

4. Zpráva revizní komise o hospodaření a zacházení s finančními prostředky

Revizni komise pracovala ve složení V Štěpánová a M. Brabcová. Zpráva konstatuje, že hospodaření je bez závad, všechny položky souhlasí. Proběhlá inventura hmotného majetku potvrdila, že i zde vše souhlasí. Vyslovila spokojenost i s průběhem členských schůzí, které jsou navíc obohaceny odbornými přednáškami. Ocenila úspěšnou slavnostní výstavu i výročí založení spolku. Rovněž péče o včelstva probíhala standardně a dle pokynů KVS či MVO.

Hlasování: obě zprávy byly jednomyslně schváleny.

5. Zpráva o zdravotním stavu včelstev

Zdravotní referent M. Jeništa seznámil s výsledky vyšetření zimní měli. Situace podle jeho názoru není špatná, 6 včelařů má testovací měsíční průměrný spad nad 3 V. d./včelstvo, ale výsledky o ničem v praxi nevypovídají, takže podal návrh provést jarní ošetření preventivně a individuálně a od července se důsledně zaměřit na ochranu dlouhověké generace včel.

Zmínil také problém s možnou nízkou účinností Gabonu, z čehož plyne spíše strategie červencového ošetření KM a Gabony ponechat v záloze. Navrhl, aby každý chovatel sám rozhodl, bude-li chtít provést jarní ošetření. Léky jsou objednány a obdrží je důvěrníci, bylo by třeba domluvit se na jednotném termínu ošetření a dodržet jej.

V diskusi se J. Matl dotázal, zda je nutné už od jara zatěžovat včelstva takovým množstvím problematické chemie, zda by nebylo lepší koncentrovat se na kontinuální monitoring a podle jeho výsledků zasahovat v průběhu roku (kyselina mravenčí, kyselina mléčná u oddělků).

R. Stonjek odpověděl, že jde o preventivní opatření a o předběžnou opatrnost pro ty, kteří si nejsou jisti vlastní schopností sledovat zdravotní stav včelstev během roku. Nicméně podpořil jako základní nutnost letního monitoringu ...

J. Šaroun připomněl také variantu diagnostiky napadení pomocí otřepu práškovým cukrem.

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

Vzpomínání na stoletou historii Včelařského spolku pro Dobřichovice a okolí a na jeho bývalé členy (prof. J. Šaroun a PHDr. J. Matl)

Stručný přehled historie spolku a zajímavé aspekty jeho cesty 20. stoletím přiblížil v úvodním vystoupení J. Matl. Poté Prof. J. Šaroun jakožto pamětník velmi dlouhé etapy života spolku (byl do spolku přijat r. 1956) představil řadu vynikajících a významných jeho členů.

Připomněl takové osobnosti, jakými byli B. Geringer, vzdělaný a pokrokový předseda, dále další dlouhodobý předseda J. Mestek. Zdůraznil, že řada věcí a metod, které jsou nyní t.zv. „moderní“, už tehdy byla u těchto dvou včelařů i u řady dalších víceméně běžnou praxí.

Vyzdvihl též vynikajícího chovatele matek p. Štorcha a řídícího učitele na Černolicích Jandu. Vysoký rámek propagoval např. p. Štěpánek.

Ve Všenorech vynikali zejména kolegové Tauš či Pešl.

V Dobřichovicích působil dr. Piskáček – vynikající teoretik, ale už ne tak dobrý praktik. Byl jedním z těch odborníků, kteří překládali pro Odborné včelařské překlady.

Z Jinců přišel p. Vaněk a dobře pracoval pro spolek, choval matky, už tehdy kraňky, a pekl vynikající medové pečivo ...

Emanuel Zach zkoušel zimovat ve dvouprostorových úlech dávno před tím, než se to stalo „moderním“standardem.

Dále vzpomenul kolegy Merhulíka, L. Heinze, dr. Doskočila, J. Pikulíka, také Jana Landu, jenž vDobřichovicích Na Víru choval v ležanech a testoval i polystyrenové úly.

Připomněl i období vpádu roztoče Varroa destructor, postupný vývoj testovacích metod od nejtvrdších ku dnešním a jak to tehdejší včelaři vnímali.

Závěrem pak vzpomenul na výraznou osobnost Ing. Karla Sejka, jenž byl dlouholetým spolkovým předsedou a také chovatelem matek pro členy spolku.

Zapsal J. Matl

*********************************************************************************************

ZÁPIS Z JEDNÁNÍ VÝROČNÍ ČLENSKÉ SCHŮZE ZO ČSV DOBŘICHOVICE,

konané 10. 3. 2012 v Hotelu Zdenka ve Všenorech

Přítomno 23 členů a 2 hosté.

Program:

1. Zahájení, hodnocení uplynulé sezony a zpráva o zdravotním stavu včelstev.

2. Zpráva Ing. P. Hubeného z jednání Okresního výboru ČSV.

3. Zpráva hospodáře Ing. V. Hnízdila.

4. Zpráva revizní komise o hospodaření a zacházení s finančními prostředky.

5. Hlasování o formě oslav 100 let ZO Dobřichovice.

6. Odborná přednáška: Jiří Sláma – Ošetřování včelstev během roku.

Jednání

1. Předseda ZO R. Stonjek přivítal přítomné a zhodnotil uplynulou sezonu. Charakterizoval ji jako dobrou, velmi zajímavá byla zejména jarní snůška, založená na dobrém a rychlém rozvoji včelstev. Pak ale došlo ke zhoršení počasí, což kromě malé snůšky vyvolalo řadu dalších komplikací. V řadě lokalit „díky“ mrazům zmrzl akát, což takže snůška z něho prakticky nebyla žádná. Mimo jiné sezonu komplikovala také silná invaze roztoče Varroa destructor v dalších částech sezony. Invaze se začala projevovat již v srpnu, ale zejména (a velmi prudce) v září, roztoč se přemnožil na tisíce ve včelstvu, poškodil dlouhověkou generaci včel. Jistá varování o kolapsech zazněla a byla známa, Spolek včas obstaral léčiva a bylo jen na jednotlivých členech, zda a jak je nasadí. Opakovala se však zřejmě situace, kterou jsme poznali již v podletí r. 2007. Invaze přišla daleko dříve, než jsme čekali.

Gabon u nás, jak se zdá, zatím funguje, ale třeba nedaleko od nás, na Mníšku, už je podle zpráv kolegů problém.

Spolek v uplynulém roce neuspořádal žádný kurs, protože tato forma se za současné situace nejeví jako účinná. Nicméně byly uspořádány velice zajímavé a pro členy přínosné přednášky, špičková byla zejména listopadová přednáška Ing. L. Dvorského o různých postupech při tlumení varroózy.

Počet zazimovaných včelstev na podzim 2011 byl 337. Při sběru vzorků pro vyšetření zimní měli byl však počet již o 53 včelstev menší. Nikdo však zatím nehlásil konkrétní úhyny ... Je tedy třeba provést prohlídky, nahlásit ztráty, a to nejpozději do 20. 4. 2012. Jakkoli se to zdá za stávající situace neuvěřitelné, stále je možné, že bude i letos dotace na úhyny ...

Výsledky vyšetření zimní měli nejsou příliš positivní: 1/3 vzorků obsahovala nad 3 V. d. Včelstva ale vynášela, výsledky jsou dosti nevěrohodné. R. Stonjek proto navrhl jarní nátěr plodu pro celý spolek, ovšem podle osobního rozhodnutí každého z členů. Léčiva byla již objednána a budou k dispozici cca od 17. 3.

Bylo by rovněž dobré, aby každý včelař v souladu s předpisy nahlásil umístění svých včelstev na OÚ či MÚ.

2. Ing. P. Hubený informoval o novinkách z jednání OV. 13. 2 proběhla volba zástupce okresu v RV, která se musela uskutečnit po resignaci Mgr. L. Sojky v závěru loňského roku. Zvolen byl Ing. F. Herz, stávající předseda OV.

Ing. Hubený též informoval o nabídce zájezdu na farmu F. Texla na jižní Moravu. Zájezd by se měl uskutečnit 9. nebo 16. 6., stále je možno se přihlásit. Kontaktovat je třeba hospodáře OV S. Bártu na tel. 235311048 nebo 603899769. (Pozn. ex post J. M.:vzhledem k tomu, že letos F. Texl zájezdy nepřijímá, uskuteční se tedy zájezd na farmu K. Kurtina.)

3. Zprávu o hospodaření přednesl hospodář Ing. V Hnízdil.

Příjmy ZO činily v r. 2011 60.795,87 Kč (85% roku 2010), výdaje pak 66.025,50 Kč (95,5% roku 2010), výsledek je tedy -5.225 Kč. (Minusová bilance byla způsobena tím, že nebyla poslána dotace na léky pro naši ZO, a také krádeží hotovosti).

Dotace od ČSV činily 37.857,50 Kč, z toho bylo „na zazimování včelstev“ 32.857,50 Kč (z toho bylo nutno Svazu vrátit 7.50 Kč).

Dotace na přednášky a kursy činily 5.000 Kč. Na členských příspěvcích se vybralo 22.934 Kč, z toho se pro ČSV odvedlo 12.019,50 Kč.

Bankovní úroky činily 11,87 Kč.

Největší položkou z celkových výdajů bylo vyplácení dotací „na zazimování“ včelstev jednotlivým členům (32.850 Kč, což je 76% loňské dotace).

Za léčiva jsme utratili 5.400 Kč, cestovné pro přednášející obnášelo 1.286 Kč a poštovné 1.921 Kč.

K 31. 12. bylo na našem účtu 61.449 Kč, pokladní hotovost k 31. 12. 2011 činila 6.974 Kč.

V současné době vlastní spolek 2 aerosolové vyvíječe, 1 kompresor a 1 tiskárnu k PC. K 31. 12. 2011 měl spolek 37 členů, zazimováno bylo 337 včelstev. Při odevzdání vzorků měli k 1. 2. 2012 byl tento počet o 53 včelstev menší.

Zpráva byla jednomyslně schválena.

4. Zpráva revizní komise o hospodaření a zacházení s finančními prostředky

Komise pracovala ve složení: V. Štěpánová, M. Brabcová. Zprávu přednesla V. Štěpánová. Komise provedla kontrolu účetnictví, peněžního deníku, příjmových a výdajových položek. Vše shledáno bez závad. Všechny zůstatkové části tak, jak byly hospodářem předneseny, souhlasí. Též byla provedena inventura majetku ZO. Vše rovněž souhlasí. Pokud jde o členské schůze, konstatovala komise, že na každé schůzi byla přednesena velice kvalitní přednáška, což dokumentuje značné úsilí, které výbor věnuje vzdělávání členů. Rovněž pravidelná ošetření včelstev vyplývající z vyhlášek SVS a MVO proběhla tak, jak bylo ustanoveno, léčiva byla objednána a doručena včas.

Zpráva schválena jednomyslně.

5. R. Stonjek zopakoval 3 reálné možnosti, jak oslavit výročí sta let trvání spolku:

1. neuspořádat nic, což by byla veliká ostuda,

2. uspořádat slavnostní večer s přednáškou

3. uspořádat weekendovou výstavu s programem.

J. Matl doplnil, že náležitě oslavit toto jubileum je naší mravní povinností vůči těm, kteří spolek drželi při životě těch 100 let v dobách dobrých i zlých. Navíc členy spolku jsou dnes v řadě případů jejich potomci, přátelé či přímí následovníci ve funkcích ... Zároveň informoval, že je domluven sál MUDr. F. Fürsta v Dobřichovicích s příznivou cenou nájmu (1000 Kč/den) a sdělil možné termíny. Přislíbil rovněž napsat informační texty do lokálního tisku i do časopisu Včelařství, což v případě Dobřichovického Kukátka vlastně již probíhá.

Poté hlasováno:

pro variantu neuspořádat nic byl 1 z přítomných,

pro slavnostní schůzi také 1,

většina se vyslovila pro uspořádání výstavy.

Další debata se tedy soustředila na postup a metodu přípravy. R. Stonjek vyzval přítomné, aby nabídli svou pomoc. Podle výsledků této debaty byl ustanoven přípravný výbor ve složení: J. Bím, R. Procházka, J. Matl, R. Stonjek, V. Štěpánová, J. Vích. Bude se scházet 1× za měsíc. Pro výstavu byl vybrán termín 6. – 7. 10. 2012. J. Matl přislíbil potvrdit domluvu na tomto datu s majiteli sálu.

6. Odborná přednáška:

Jiří Sláma – Ošetřování včelstev během roku.

J. Sláma se nejprve představil: je velkovčelař a farmář, jehož včelaření živí, je též chovatelem matek, to vše určuje jeho pohled na praxi v oboru. Obhospodařuje cca 170 včelstev na Vysočině, kde je pestrá nabídka i lesních medů. Vyrábí rovněž úly.

V chovu matek je jeho vzorem V. Ducháč; spolu s ním vyznává názor, že včelař je ten, kdo si umí vychovat matku, ostatní jsou brtníci ...

Loňský rok hodnotí jako rekordní, ale byla i melecitóza a byl s ní velký problém. Také u nich bylo hodně roztočů, vysoké počty byly nalezeny i v zimní měli.

V úvodu přednášky vznesl několik námitek proti novému chovatelskému řádu: je podle jeho názoru příliš byrokratický a není napojen na praxi; zejména kritizoval chov matek na dotaci.

Pokud jde o vlastní včelařskou praxi, včelaří v kombinovaném systému na míře 39×27,5 cm + polorámek 39×14 cm. Vyzkoušel si jak nízké, tak vysoké nástavky a dospěl k názoru, že tato kombinace je velmi výhodná.

NN systém je také dobrý, ale nejnáročnější na znalosti, praxi, teorii, včasnost a správnost zásahu, chyby se totiž rychle vymstí ... Pro něho je podstatnou otázkou čas, takže výsledkem jeho úvah byl nakonec tento kombinovaný systém.

Dále se věnoval jednotlivým aspektům včelařské praxe v průběhu roku.

Zateplení

K tématu zateplený či nezateplený úl: to je časté téma diskusí, kampaň s PS úly je v podstatě komická, důležitý je hlavně zateplený strop, stěna hraje druhořadou roli, chomáč si stejně vyhřívá jen svůj prostor ... Důležitá je hlavně síla včelstva, včela se přizpůsobí prostoru, ale včelař jim ho musí dát ...

Racionalizace

V jeho praxi je problémem vše, co zdržuje a bere zbytečně čas, proto se musí snažit o naprostou racionalizaci všech postupů. Velkovčelař prostě na zbytečné práce nemá čas ...

Efektivita provozu

Nutný je také vysoký medný výnos, aby se uživil, to znamená, že ošetřování nesmí odbýt, nesmí v něm ale ani udělat chybu, tím by ohrozil efektivitu. Pak by se neuživil ... Tedy důraz na efektivní obsluhu, dát včelám to, co potřebují ...

Včelařský rok končí s medobraním, co jsme do té doby udělali dobře, vyplatí se nám v příštím roce a naopak ...

Krmení

Po medobraní hned krmí. Otázka je, jak efektivně krmit:

principy: efektivita a trochu i velkorysosti, je třeba investovat, ono se to vrátí ...

Kritizoval některé metody: např. t.zv. kýblovou metodu: při krmení nemá včelař přijít vůbec do kontaktu se včelami, zvyšuje to slídivost a riziko loupeží, včely nasají velké objemy a to jde jako vůně česnem ven, slídičky to zjistí ... a nejslabší včely to nakonec odnesou ...

Dobré zkušenosti má s láhvemi s prosakovacími víčky. To ale musí být úl v rovině, víčka musí těsnit, jinak krmení vyteče a je problém ... Nikdy není jistota, že na stanovišti bude klid, je třeba vše hlídat, což ale ve velkoprovozu možné není ... Nutný je volný prázdný nástavek.

On sám preferuje kapsová krmítka na 2 rámky, včely si v něm udrží teplotu, netopí se, ale opět jsme v kontaktu se včelami, je třeba to nějak ošetřit přes folii, mřížku etc. ...

Špičková jsou stropní krmítka, není kontakt se včelami, nemusí se se včelami manipulovat, ohřívají si krmení etc ...

Zásadní je, že krmení by mělo začít hned po odebrání medu. Navíc: chci-li mít silné a nepoškozené zimní včely, pak krmení by mělo skončit koncem srpna!!! V polovině září už je v úle hodně dlouhověkých včel a ty by se neměly přepracováváním krmiva namáhat. Když matka zakládá zimní generaci koncem července, tak to matematicky vychází přesně ...

Dávka na jisté přežití včel na zimu je minimálně 20 kg. Krmí se ale podle toho, je-li v úlu před krmením med. Když se dá víc, nic se nestane, překrmit se může každý rok, nedokrmit jen jednou ...

Při krmení je třeba dávat pozor na loupeže. Silné včelstvo se ale dovede ubránit, loupež je navíc i signál nějakého problému ...

Po nakrmení: stále je živá diskuse o prohlídce: lze ji dělat i nedělat ..., někdy stačí i před krmením zjistit stav. Při těchto prohlídkách je totiž velké riziko ztráty matky ...

Léčení

Gabon jde do úlů v podstatě souběžně s podáváním krmiva. Tu je problém u budečáků, je to velmi pracné. Gabon někde ztrácí na účinnosti, někde ne, jako předseda OO na Havlíčkobrodsku má zajímavé zkušenosti. Stále ještě věří na význam vyšetření zimní měli: jakmile je v jarní měli málo roztočů, nedává se Gabon, ale je-li jich víc, Gabon je třeba každopádně nasadit, ale měl by se cca ob 3 roky vynechat.

KM: Již je k dispozici Formidol 80 z VúVč, s.r.o. Tvrdí však (a to v rozporu s řadou publikovaných odborných studií i praktických poznatků – pozn. JM), že KM má účinnost jen 50%!!! Podletní volba je tedy buď Gabon, nebo KM (Formidol 40 či Formidol 80). Na KM je on sám ale velmi opatrný, tvrdí, že dá-li se nad plodiště a sleduje-li se, jak funguje, zjistí se, že při špatném užití je to pro včely šok. Je vždy otázka hranice, co vydrží včely a co se při užití KM poškodí, včetně V. d. Třeba třídenní larvičky a mladušky mají nižší práh odolnosti a někdy nevydrží ... (používal však dosud pouze Formidol, tedy koncentraci 85%, a to je opravdu za letních teplot většinou šoková terapie – pozn. JM)

Fumigace: problém je, že se často dělá příliš brzy. Nutné je, aby včelstva byla bez plodu, byla přiměřená teplota a včely by už neměly létat. To vše najednou se většinou nepodaří splnit. Každopádně je třeba provádět fumigaci co nejpozději. A 2. fumigaci s odstupem min. 10 dnů.

Aerosol je možno aplikovat až mnohem později, než se to obvykle dělá, tedy v prosinci, zásadně bez plodu a za dobré teploty ...

Náležitou pozornost je třeba věnovat sběru měli: dobře omést podložky. U vícenástavkových úlů V. d. padají na loučky či do buněk, při rozvolnění chumáče pak padají na podložku ... Ale jsou to většinou jen roztoči z podzimního léčení ... Působí to zkreslení výsledků vyšetření zimní měli.

Jaro:

Důležitý je první prolet, je to pročištění včel. Maximum, co vydrží, jsou 4 měsíce, to letos nastalo, takže hrozí riziko infekce Nosema apis či Nosema ceranae. NC se nedá potlačit teplotou, vyskytuje se i v létě a je jí poslední dobou hodně ... Nepokálené plásty ještě nemusí znamenat, že není nosema ... Je to pardox: včely vlastně hynou na svou čistotnost, likvidují pokálená místa a nakazí se ... NA se dá potlačit teplotou nad 36°C, ale včelstvo musí být jinak silné a zdravé ...

Jarní prohlídka:

Opět otázka, zda dělat či nedělat? On sám je toho názoru, že je lépe ji spíš dělat, zjistit stav zásob a reagovat podle dané situace. 1. nalezený plodový plást si označí, zaznamenává stav zásob ... Opět pozor na matku! Přijde-li na jaře včelstvo o matku, raději spojit ...

Napájení:

Ideální napájení je přímo v úle, ale normálně by si to včely měly zařídit samy (stále se diskutuje o vnějších napajedlech ...). Dobré řešení je stropní folie v předjaří, ta spolehlivě napájí díky metabolické vodě na ní srážené!

Podněcování:

I o tomto tématu se vede hodě diskusí. Chceme-li rané plodování a dobrou ranou snůšku, dá se včelám samozřejmě pomoci, je to víceméně matematický problém, dá se to propočítat: 40 dní předem (zejména u nich na Vysočině), vzniká simulace snůšky, včely nerozlišují, je-li snůška venkovní či zevnitř ... Při tomto postupu je tu ale také riziko časného rojení ...

On sám dává při rozkvětu třešně ptačí stavební rámek, dává 3 -4, 1 velký do plodiště a 2 – 3 malé pod plodiště do manipulačního nástavku v Dadant systému ... Dostaví se brzký odliv krmné kaše i stavba ... Na míře 39×24 vkládá minimálně 2 stavební rámky.

Rozložení plástů: plod je někde uprostřed, za posledním plodovým plástem je zásobní, dá-li se za něj stavební, matka ho těžko zaklade, je to proti přírodě, trubčinu by včelstvo nikdy nekladlo na kraj ... Tedy stavební rámek na kraj plodiště ...

Není příznivcem vyřezávání trubčiny co biotechnické metody potlačování varroózy. Navíc, pokud se zavíčkovaná trubčina vyřeže, znamená to nedostatek trubců v úle, vzniká nerovnováha ve společenství, disharmonie ... Zastává tedy spíše názor, abychom dopřáli včelám plynulý chov trubců tak, aby to bylo podle jejich představ. Problém ale v takovém případě stejně nastává, neboť V. d. preferuje trubčí plod ... (Tento názor je v příkrém rozporu např. s metodami našich německých kolegů, kteří jarní vyřezávání trubčiny považují za poměrně zásadní biotechnickou metodu, protože nechtějí jarní a již dosti unavené včely zatěžovat jinými prostředky, byť by to byly „jen“ organické kyseliny, konkrétně KM – pozn. JM.)

Biotechnickou metodu boje proti V. d. je i tak možno v praxi provádět: v polovině června vkládá stavební rámky k plodu nebo přímo vystavěný trubčí plást, matka zaklade, za 10 dní je pak možno zavíčkovanou trubčinu vyřezat ...

Přidávání mezistěn:

Vždy na kraj plodového hnízda, ale to je i tak riskantní, při jarních prudkých změnách počasí, kdy se ochladí a není přínos, včelstvo zastaví stavbu, matka klade, ale narazí na překážku nevystavěné MS, z toho pak může vyplynout rojová nálada, což lze dokonce matematicky propočítat ... Takže toto opatření je dobré provádět jen za hezkého počasí. Na trubčí rámek ale matka přejde kdykoliv, i za špatného počasí. On sám zásadně nedává mezistěny před plod, nýbrž za první plodový plást a před poslední ...

K Dadant systému:

Dadant systém funguje jen za předpokladu, že je minimálně 12 a víc plástů v plodišti ...

Blinova přepážka funguje jako cizí element, včely prostor za ní vnímají jako cizí, t.zn., že ho „vyloupí“ a umožní obměnu díla ... Obměna je možná i formou položení plástů do podmetu, včely je vyčistí.

Kombinovaný systém:

Na jaře provádí rotaci, NN jde dolů, včely přenosí zásoby, poté umístí mřížku nad VN, přidá i VN, časem lze podhodit NN, což je zajímavá varianta, přináší mu dost medu a dají se tak dělat dobře oddělky.

Prostor:

Včely musí mít prostor a být silné, do dvouprostorového úlu se prostě dnes vejít nemůžou. Nutné jsou minimálně 3 prostory, lépe 4, prostě nástavky, třeba i v kombinaci ...

Protirojová opatření:

Jedno z nejdůležitějších protirojových opatření je mladá matka. Dále je možno užít stavby trubčiny či oddělky.

Larvení:

Je řada lžiček, jsou i lupy, některé i s osvětlením. Larvit je nutno vždy z toho nejlepšího včelstva, larvička musí být co nejmladší. Možno to provádět buď na sucho, nebo na směs, pak je to celkem jedno, stejně to včely umí líp ...

Důležité je vytvořit včelám stav nouze a donutit je jednat (přidat souš s vodou, zásobní plást a oklepat včely ze cca 3 plástů, nechat cca hodinu, poté nalarvit, klepnout, aby spadly dolů, přidat chovnou loučku s larvami, dát do chladu, za 24 hod. zkontrolovat, po 10 dnech dává „na prkýnko“).

Při larvení jsou jednoduché počty: 3 dny vajíčko, 4 den larvička; ke dni, kdy larvil, si napíše 4, 14. den dává do klícky mezi plodové plásty, pak do oplodňáčku nebo nad mřížku, nebo na plást a přendat do plemenáče a vznikne oddělek.

Včely se ke každému zralému matečníku chovají jinak, některým včely vlastně nedovolí se vylíhnout ...

Značení matek:

Značení matek provádí v ruce, je možné značit i v pístu, užít lze tužky, laky, značky ...

U přidávací klícky nevylamuje malou komoru, klícku nechává zavěšenou mezi plásty. Zasílací klícka může fungovat i jako přidávací, v tom není problém.

Při přidávání doporučuje nezabíjet doprovod, tyto včely dobře předají feromon matky, přijetí je lepší.

Medobraní:

Důležité je kontrolovat vodu v medu, každý včelař by měl mít refraktometr, jiné metody, jako je test trhnutím či zavíčkování do 1/3, nejsou spolehlivé vůbec, v zásobách může být stále čerstvý med ...

Pro odvčelování jde při malém počtu včelstev užít ometání, ostatně je používá cca 90% včelařů. On sám, točí-li jedno stanoviště denně, užívá výkluzy. Osvědčily se mu osmicestné. Užívá i výkluzy typu rovnostranného trojúhelníku, které si dovezl ze zemí bývalé Jugoslávie.

U NN lze užít i ofukování, je však třeba dát velký pozor na matku a mladušky, které neznají cestu zpátky ...

V zahraničí se užívají i repelenty, ale to není dobrá metoda, kontaminuje pachem med a pro kondici včel to také není to pravé ořechové ...

Ometače jsou také docela dobře fungující metoda, je však třeba volit náležitou jemnost kartáčů ...

Včelí produkty:

On sám (resp. spíše jeho syn) je výrobcem medoviny, jež již dosáhla několika ocenění. Vyrábí i propolisovou mast – užívá masťový základ, spojuje se i s tinkturou. Na 1 kg základu 9 ampulí tinktury, musí být silná, je třeba často míchat. Tinktura je vynikající na mokvající rány.

Zaznamenal J. Matl

***************************************************************************************

ZÁPIS Z JEDNÁNÍ ČLENSKÉ SCHŮZE ZO ČSV DOBŘICHOVICE

konané dne 24. 11. 2011 v Hotelu Zdenka ve Všenorech

Přítomno 25 členů a 4 hosté

Program:

1) Zahájení

2) Výplata dotací 1.D za opylovací činnost

3) Zpráva nákazového referenta př. Jeništy

4) Zpráva př. Ing. Hubeného z jednání OV ČSV

5) Přednáška Ing. Leoše Dvorského: Zdravotní stav našich včelstev

6) Diskuse, závěr

Jednání:

1. Schůzi zahájil předseda R. Stonjek a přivítal přítomné, hosty a přednášejícího, člena RV ČSV Ing. Leoše Dvorského.

Zmínil se krátce také o chmurných perspektivách dotace 1.D a dalších dotací pro příští rok a nastínil, jak by mohlo vypadat financování spolku v případě, že by finanční příspěvky z ústředí klesly na minimum či dokonce na nulu (byla by stanovena pevná + pohyblivá složka).

2. Dotace 1.D za opylení byla vyúčtována a vyplacena přítomným.

3. Za omluveného nákazového referenta M. Jeništu podal zprávu o nákazové situaci předseda R. Stonjek. Zdůraznil, že v našem regionu je situace, jak se zdá, zatím docela uspokojivá, nicméně zprávy z okolí již tak uspokojivé nejsou. Množí se informace o vysokém napadení včelstev roztočem V.d. a o s tímto napadením spojených virových nákazách. Zdá se, že v našem regionu zatím funguje léčivo Gabon, ale zprávy o poklesu jeho účinností a o vznikání resistence na něj odjinud nemůžeme brát na lehkou váhu. Proto informoval o úvaze jeho užívání na nějaký čas (např. na 1 – 2 roky) omezit a orientovat se na letní a podletní ošetření pomocí kyseliny mravenčí (KM). Znamenalo by to kromě zatím dostupného Formidolu pro v podstatě jednorázové ošetření zvážit i možnosti využití dlouhodobých odpařovačů (např. MiteGone (MG), Nassenheider (NH) a pod.). Dosavadní systém tlumení varroózy funguje velmi problematicky a místy dokonce přímo selhává. Musíme si tedy pomoci sami, jde o naše včelstva a naši odpovědnost vůči sobě i ostatním. Bude třeba se důsledně zaměřit na monitoring, letní ošetření a na ochranu dlouhověké generace včel. Vše je zatím ve stadiu návrhu. Výbor uvažuje i o variantě, že by opatřil KM ve větším balení a nalezl mechanismus, jak ji distribuovat mezi zájemce z řad členů spolku. Např. za pomoci důvěrníků a centrálního plnění odpařovačů pro ty, kteří si na to zatím netroufnou sami. Totéž i stran dlouhodobých odpařovačů, zejména MG, které by spolek mohl pořídit ve větším počtu.

Pro ošetření včelstev aerosolem navrhl termín 10. 12. v případě nepříznivého počasí pak 17. 12. 2011.

4. Z jednání OV ČSV nejsou žádné nové zprávy.

Ing. K. Sejk informoval přítomné o úmyslu předsedy ČSV Ing. Mandíka resignovat oficiálně ze zdravotních důvodů k 31. 12. 2011 na funkci. Informaci doplnil Ing. Dvorský a nastínil další předpokládaný vývoj – registraci kandidátů do 31. 12. a nové volby, předsedy pravděpodobně 14. 1. 2012.

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

5. Přednáška

Ing. Leoš Dvorský, Zdravotní stav našich včelstev

Ing. Dvorský obhospodařuje cca 100 včelstev na stanovištích v okolí Mladé Boleslavi, kde je též předsedou tamní ZO. Je členem RV ČSV. Věnuje se už řadu let hledání a testování rysů varroatolerance (VT) u svých včel a selekci včel na ni. Jedním z podstatných impulsů k tomu byly hromadné úhyny z přelomu let 2007/2008. Věnuje se také již po několik let testování různých forem užití organických kyselin při ošetřování včelstev, zejména pak fungování dlouhodobých odpařovačů s kyselinou mravenčí. Preferuje přirozenou stavbu bez mezistěn a zimování na medu, s minimálním využitím cukerného sirupu. Zároveň se velmi angažuje v organizování spolkového života, neboť zastává názor, že co si ve spolku neuděláme, to mít také nebudeme a nikdo jiný to za nás neudělá. Protože podstatným problémem v současnosti je varroóza, zřídil s kolegy ve svém spolku t.zv. varroalinku, jež je jednak systémem včasného varování, jednak poskytuje okamžitou pomoc v případě vzniku krizových situací (viz níže).

Varroóza je opravdu v současné době klíčový problém. Protože už během léta byly zřetelné signály o vysoké míře napadení včelstev v různých lokalitách, snažil se umístit předběžné varování na web ČSV či do Včelařství. To se však nepodařilo, takže nakonec umístil tuto informaci na vlastní webové stránky (https://dvorsky.leos.sweb.cz/AKTUALITY/Aktu%C3%A1ln%C4%9B.htm). Zdůraznil také, že v současné době nejde jen o samotné napadení včelstev roztočem V.d., nýbrž že se jedná o komplexní problém, neboť do hry vstupují také virová onemocnění, které prokazatelně kleštík přenáší. Jde zejména o vir akutní a chronické paralýzy (ABPV, CBPV), vir deformovaných křídel (DWV – Deformed Wing Virus), ale také o nosemu ceranae, jež, jak se zdá, páše v současnosti značné škody, aniž se o tom mezi včelaři ví. To vše pak „synergicky“ působí na celkové oslabení imunity včelstev.

V podstatě rozlišuje 3 typy varroózy:

A – „klasické“ napadení roztočem V.d., poškození plodu a jen krátkověké včely

B – napadení roztočem V.d., kombinované s napadením viry (zejména DWV, někdy i chronické paralýzy)

C - napadení roztočem V.d., kombinované s napadením viry akutní (či chronicé) paralýzy a navíc ještě komplikace kvůli napadení houbou Nosema apis (NA) či Nosema ceranae (NC) (podrobněji to popisuje např. na svých webových stránkách v sekci otázky a odpovědi, zvl. v odpovědi na dotazy č. 101 a 109 (https://dvorsky.leos.sweb.cz/OTAZKY/odpovedi2.htm).

Je to ale otázka působení řady faktorů, každý rok je to trochu jiné a probíhá to v určitých vlnách, které se dají dosti komplikovaně předvídat. V podstatě pak silné napadení způsobí narušení sociálních vztahů ve včelstvu a např. při změně teploty včely velmi rychle mohou opustit úl. Spouštěčem je asi V.d., ale jde, jak řečeno, o problém komplexní.

Vývoj nákazy

Když k nám byl V.d. zavlečen a na našem území diagnostikován, bylo rozhodnuto nejprve o brutální likvidaci napadených včelstev v okruhu 5 km. Mnozí si to ještě pamatují. Dodnes se diskutuje o tom, zda to byl akt záchrany či akt hodný soudu a kriminalizace ...

Potom nastoupila určitá „léčiva“, postřiky (Tactic), objevila se neúnosná míra residuí, problém trvá dodnes (např. alergie na amitraz ...).

Další vývoj směřoval k fumigacím, byla snaha likvidovat V.d. na nulu, přeživší roztoče pak „dorazit“ jarním nátěrem plodu (MP 10 s účinnou látkou Tau-fluvalinatem). Poté se začal aplikovat Gabon s Tau-fluvalinatem či Acrinathrinem, což jsou velice problematické látky, nemající v současné době v EU registraci. Byl vyvinut Formidol s 85% KM, v současnosti se testuje t.zv. Formidol 80. U Formidolu byla metodika postavená na dvouprostorové úly, problém však nastal u nástavkových úlů. Také koncentrace KM 85% je občas problematická. Celková oficiální metodika pak byla (a stále vlastně je) postavena na snaze vybít roztoče v bezplodém období pokud možno na nulu, a tak zajistit co nejnižší startovací úroveň napadení pro příští rok.

Nejdůležitější je zasáhnout roztoče v době, kdy je nejzranitelnější (to bývá hlavně v bezplodém období), ale také v době, kdy jsou včely ještě aktivní. Samozřejmě tedy i v podletí, ale i jindy v průběhu roku, přičemž zákroky lze s výhodou naplánovat a dělat tak, aby se daly kombinovat se zákroky nutnými k běžnému ošetření včelstev. Kyselinu mravenčí tak lze v praxi aplikovat v rámci jarní prohlídky i v létě po vytočení. A také jednorázově v pausách mezi snůškami ... Jde o to, jak co nejlépe ochránit dlouhověkou generaci včel. Za pomoci takto cílených zákroků lze udržet populaci V.d. na únosné míře.

Co ovlivňuje šíření V.d.?

Jednak mikroklima stanoviště (chladné a vlhčí stanoviště je víc ohroženo), rozmístění úlů na včelnici (nebezpečí zalétávání – až 30%), aktivní a pasivní schopnost včel vzdorovat napadení, včelařova zootechnika, účinnost a včasnost léčení (když nemoc propuká a je jaksi „viditelná“, je v podstatě již docela pozdě, je třeba vystihnout tu pravou chvíli ...), počasí (vlhké a studené počasí V.d. prospívá, naopak teploty nad 35°C mu škodí), rojivost (rojením se populace V.d. sníží, včelstvo se jej tak zbavuje), infekční tlak, výchozí zdravotní stav, kvalita díla (na tmavém a mnohokrát zaneseném díle se mu více daří, navíc výkaly jak roztočů, tak včel v tomto díle mohou být infekční => zvýšený tlak), úroveň sociálních vztahů ve včelstvu.

Diagnostika ze zimní měli je v řadě bodů problematická. Např. dotkne-li se roztoč na podložce zásob, při flotaci nevyplave. Silná včelstva mohou mít značně zkreslený spad (zákon velkých čísel).

Monitoring počítá denní spad

v období bez plodu 200 – 600 – 1000x

v období s plodem 70 – 500x

při zahájení reprodukce – 90 – 150x

Objeví-li se větší dospělá samička, věští to problém. Zkreslení může nastat činností mravenců, větru, také při zapadnutí V.d. do buněk a pod. Včely se mohou učit, zbavují se roztočů (vynášení, grooming).

R. 2007 se objevovaly velké samičky již začátkem června. Bylo nutno rychle reagovat, protože populační křivka V.d. byla posunuta nejméně o měsíc dopředu, takže cca za 6 týdnů se dal očekávat kolaps. Nastal v podstatě domino efekt, nepostihl však všechna včelstva, což bylo zajímavé. Některá to ustála. A přežila i ta, která byla včas ošetřena.

Jak nakládat s informacemi o populaci V.d.?

Je-li napadení pod 3%, není ohrožen medný výnos, je-li na podzim 5 - 6%, mohou přezimovat, závisí to na síle

50% napadení je smrtelné – i bez virů

Pokud jde o DWV, pak je kritická hranice 30% - jde o typ B (+ CBPV – vir chronické paralýzy).

U viru akutní paralýzy (ABPV) + CBPV jde asi o 10%.

Za kritické množství V.d. se obecně považuje 2500 – 5000 V.d.

Zhroucení nastane za zhruba 6 – 8 týdnů od chvíle, kdy se objeví 1. poškozená včela; tu je tedy značný problém: jakmile zaregistrujeme 1. včelu s DWV, neměli bychom váhat a nasadit okamžitě dlouhodobé léčebné prostředky (KM, Gabon).

Biologie V.d.

Samička může žít cca 6 měsíců, absolvuje 3 – 7 reprodukčních cyklů, aniž by musela být na včele. Přes zimu zahyne cca 10 – 12% V.d. Do dělničí buňky se samička V.d. ukryje cca 12 hodin před zavíčkováním, 1. vajíčko klade po cca 60 hod., zřejmě podle množství krmné kaše v buňce. To by naznačovalo, že by se dalo pracovat na zkrácení vývojového cyklu. Foretická fáze V.d. na jaře je cca 4 – 17 dní, v létě pak 2 – 4 dny. Pohlavní zralost u samečka nastává 6 – 7 dní po narození, tedy 1 den po dosažení dospělosti.

Dělničí a trubčí plod je pro V.d. různě atraktivní, ale to platí i pro plod v různých obdobích: třeba květnový plod není tak atraktivní jako letní ...

My sami ale V.d. ulehčujeme situaci, umožňujeme např. loupeže ... Plodová křivka V.d. vrcholí v srpnu a v září, často v době, kdy včely hladovějí vinou včelařů. Včelař vytočí včelstvo zcela, nezakrmí, nastane nouze, slídění, výsledkem může být přísun nepříbuzných samiček V.d., což znamená vznik odolnějších roztočů. Včely by rozhodně neměly hladovět.

V.d. se raději zdržuje na úlových včelách, zejména na krmičkách. Důležité: z trubčího plodu vyběhne až 4 – 5 nových samiček, zatímco z plodu dělničího jen matka zakladatelka + 1 – 2 další dcery. Proto se trubčí plod dá využít i jako biologická past. Po vložení trubčího rámku jej matka zaklade a po zavíčkování jej odstraníme – účinné zejména v dubnu, skoro jako KM ...

Kritická fáze nastává, když se protnou populační křivky: klesá křivka plodu a stoupá populační křivka V.d. V té době je nutný okamžitý zásah formou dlouhodobých odpařovačů s KM, jakmile objevíme 1. poškozenou včelu nebo 2 - 3 samičky V.d. v přirozeném spadu. Je třeba si uvědomit, že všechny stávající metodiky nejsou samospasitelné, paušální přístup je problematický, avšak vetší včelaři a celý systém k němu logicky inklinují, protože je nejjednodušší a nejlevnější ... Vždy je však třeba reagovat na konkrétní situaci a zvážit základní faktory: prostor, množství, koncentraci. A pomoci si navzájem, včelaři jsou na jedné lodi.

(Pozn.: o biologii roztoče V.d. lze najít cenné údaje např. na stránkách Ing. K. Čermáka https://vigorbee.cz/ či na stránce VMS https://www.varroamonitoring.cz)

Kdy bojovat proti V.d.

Základní principy: rozhodně tehdy, když je nejzranitelnější. Když je na včelách, krátce po vyběhnutí z buňky. Rovněž tehdy, kdy to včelám nejméně škodí a když jsou ještě aktivní. Primárně je třeba ochránit generaci dlouhověkých včel.

Jak se včely mohou bránit?

Některé druhy včel mají kratší cyklus (A. m. monticola), čímž roztoči podstatně komplikují podmínky. Možná si cyklus takto vyvinuly samy, což potvrzuje chování i naší kraňky (nejkratší vývojový cyklus u dělnice 19 dní). Jiné si vyvíjejí jinou metodu obrany (A. m. intermissa – telská, A.m capensis, A.m. adansonii). A. cerana cerana (východní) uplatňuje 6 mechanismů proti V.d., zde hledáme inspiraci.

Dále grooming, VSH chování.

Zdá se, že např. A. cerana sama užívá jakousi formu varroa pasti. Tyto metody by se daly zapracovat i do naší metodiky. Vše začíná na česně – obranný pud, grooming.

Dá se využít atraktivity plodu (proč v květnu není plod pro V.d. tak atraktivní jako v létě? Proč se v květnu V.d. nemnoží? Plodu je zřejmě dost, jen ne toho „správného“).

VSH je jakousi poslední fází obrany. Je pro včely hodně energeticky náročná. Spotřebují mnoho energie na výchovu plodu, který nakonec vynesou ...

Některé včely mají dobrý orientační smysl a jsou schopné dělat plodové přestávky. Jde o to, najít vhodný plodový rytmus (nejde jen o jeho délku) pro danou lokalitu, způsob ošetřování.

Zajímavým faktorem je také velikost buněk: do menších buněk se vejde méně V.d., je to stále diskutabilní, někomu to funguje, druhému dne. Velikost buněk ale může mít vliv na délku vývoje včely, resp. na zkrácení vývoje - spolu s dalšími vlivy.

Přednost by mělo dostat světlé dílo – z hlediska hygieny.

Cenný je grooming – dobře se na něj selektuje, jsou jím nadána téměř všechna včelstva, je přirozený a v určitých fázích rozvoje včelstva velmi účinný.

Na VSH se šlechtí hůře, je zde řada zkreslujících vlivů. Problém je, aby včely zasáhly včas. Někdy to dělají pozdě, až když už je napadení velké. Je to ale jistá forma poslední záchranné brzdy (min. však 80%!). Při vyklizení buňky často samička na včelu přeleze, to má ale také svůj vliv na zbrzdění rozvoje V.d. V kombinaci s groomingem, resp allogromingem, je to dobrá kombinace obran. Je zjištěno, že jednotlivé linie kraňky vyklízejí buňky různě. Nejlépe je, když to udělají 5. – 10. den po zavíčkování a v míře cca 80%, pak má roztoč málo šancí.

Podle počtu ošetření se dá stanovit míra VT. Ideální je ošetřit 1x za 3-4 roky! To u něho dosahovala ta nejlepší včelstva.

Včelstva uplatňují tzv. aktivní a pasivní formy (mechanismy) obrany.

Co by měla VT včela mít?

Komplex vlastností: dobrý obranný pud (což ale neznamená bodavost!), grooming, VSH, plodový rytmus vhodný do dané oblasti, málo V.d. v průběhu roku, ucelené (uzavřené) plodové hnízdo, silný mateřský hormon, což podmiňuje také dobré sociální vztahy ve včelstvu, odolnost vůči virům a nosematóze, dobrý orientační smysl, velmi dobrou hygienu díla, dobré hospodářské vlastnosti.

Plodové rytmy - strategie:

zaútočit, když je V.d. nejzranitelnější. Jde o to, nasadit KM včas. Můžeme udělat i oddělek, přeléták, smetenec, zaklíckovat matku.

Z hlediska ošetření KM není však nejdůležitější otázka, nýbrž spíše kolikrát ošetření provést, to se velmi podceňuje.

Je to vlastně komplex varroaintolerantního ošetřování včelstev včetně tvorby oddělků a důsledné aplikace selekčních kriterií. To pak dá V.d. malou šanci, včelám však šanci velkou ...

Jde o kombinace metod, zejména v červnu, červenci a v srpnu. Plus jarní ošetření – při rozkvětu meruněk – nasadit MG, nebo Formidol forte (F. 80 – testovací verse). Zásahy dělat podle spadu, ale včas, zvláště před tím, než včelstvo začne vychovávat intenzivněji dlouhověkou generaci. Domnívá se, že sociální vazby jsou ve včelstvu nadřazeny těm, které vycházejí z jen genetických dispozic (podrodiny). Proto některá včelstva vydrží neuvěřitelně mnoho nebo jsou schopna na roztoče pružně reagovat.

Důležité: klíckujeme-li matku, pak ji jakákoli kyselina v klícce zabije! Při léčení KM neměnit matky, nekrmit!

Další možností je i kyselina šťavelová (KŠ), spíše formou sublimace. Uchycuje se na včelách i na díle po dlouhou dobu, takže přísná bezpečnostní opatření je třeba dodržovat nejen při samotné aplikaci, ale i dlouho po ní, otevírá-li se úl.

Metodika je to jednoduchá, levná a účinná, zvládají ji i starší včelaři, je třeba zásahy synchronizovat s dalšími zásahy v průběhu roku.

KM nezanechává residua ve vosku, V.d. si na ní nevyvine resistenci. Navíc působí i na roztoče na zavíčkovaném plodu. Kaskádovité použití stav V.d. stále snižuje. Dá se tak udržet populace V.d. na únosné míře napadení – 3%. Působí i proti houbě Nosema apis.

K selekci využívá tzv. kaskádovitě uspořádané Bond testy. Ukázal svoji stupnici VT a srovnání některých testovaných kmenů a linií.

Nejrychlejší a nejúčinnější metodou, jak se s V.d. vypořádat, je kombinace zootechnických opatření při využití včel se zvýšenou odolností a vitalitou.

Ukázal včelaření v tabulce a několik metod využití jednotlivých prostředků k omezení V.d. u čtyř typů plodových křivek.

V praxi takto: kolem 1. 4. 180 ml KM 65%, toto ošetření vydrží až do letního slunovratu (může se kombinovat i s varroapastmi, které ale sám nevyužívá a nedoporučuje, protože zkreslují velmi selekci). Při ošetření je třeba zavřít zasíťovaná dna i očka! Lepší je menší koncentrace na správné místo. Lépe nad plod (s jistou distancí), páry KM jsou těžší než vzduch a klesají dolů. Do podmetu ne, malá efektivita, páry KM vystoupají jen cca 15 cm nahoru a pak nic ... Za nižších teplot je možno použít koncentraci 85%. Včelstva je třeba sledovat, jak na ošetření reagují.

Důležité je dobré umístění odpařovačů: za tepla je V.d. spíš na okraji plod. hnízda, při nižších teplotách spíše ve středu. Ideální teplota je pro něj cca 33 - 34°C.

Důsledně je třeba respektovat cykly včelstva i V.d. Ty ostatně můžeme také ovlivnit způsobem léčení. Musíme respektovat přirozené vlastnosti včelstva. Dbát je třeba na počasí, efektivitu léčení a odparu KM ovlivňuje řada velmi subtilních faktorů.

Důležité je dbát na zásady bezpečnosti při práci s KM: rukavice, brýle, respirátor, pracovat tak, aby výpary šly po větru od nás, mít vždy po ruce vodu!!!

Typy odpařovačů: MG - dlouhodobý (působí 15- více dní),

NH, Liebigův, FAM rozptylovač, Královský (modifikace nazvaná podle kolegy Krále, viz web LD), Formidol 80 a pod. – střednědobé (působí 6-10 dní).

Formidol, houbičky, tácky od piva a pod. – krátkodobé ( působí 1-3 dny)

I krátkodobé odpařovače lze efektivně použít tak, že se nasadí několikrát po sobě, je to však pracnější, tedy dražší. Např. vhodné je vložit je ihned po vytáčení.

Nezbytná je neustálý monitoring spadu kombinovaný s taxací na plodu, event. na včelách (smyv). Jakmile se objeví spad 3 samiček denně, je třeba zasáhnout! V ZO v Mladé Boleslavi k tomuto účelu zřídili už před 4 léty varroalinku, která funguje na základě monitoringu vybraných členů či důvěrníků, za stálého vyhodnocování situace. Při vzniku jakéhokoliv problému může účastník pořádat o konsultaci či pomoc, následuje prohlídka, vyhodnocení stavu a zásah. KM se kupuje hromadně ve velkém za velmi dobrou cenu a distribuuje členům. Systém je založen na neustálé komunikaci participantů, nabízí okamžitou pomoc. Každý účastník, který není ze ZO a chce se zúčastnit, vyplní vstupní dotazník, v němž poskytne základní údaje o svém včelaření. Pak se dá poradit i jemu. Veškeré údaje se pečlivě analyzují (blíže o ní autor píše i v článku na Včelařském foru: https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Casopis-Vcelarstvi?page=7).

Zároveň se prostřednictvím ZO obstarávají odolnější matky. Spolek též opatřil parafinovací kotel na desinfekci nástavků. Včelaři se pravidelně setkávají, pořádají se přednášky, kursy, semináře (i neplacené).

Letos je velmi podobná situace jako v r. 2007. Teplý podzim 2010, studené a vlhké léto 2011, tedy dobré podmínky pro nosemu i V.d. K tomu přistupuje pozdní reakce na situaci, selhání VMS, svazových orgánů i veterinární správy, která sice řadu zásad alibisticky vtělila do vyhlášky, není však schopna zajistit fungování systému. Bez aktivní účasti včelařů to prostě nepůjde.

Diskuse:

R. Stonjek představil návrh, jak by podobný systém mohl zorganizovat náš spolek (vysadit dočasně Gabon, přejít na ošetření KM, nakoupit pro členy odpařovače (či jejich nákup zprostředkovat) i KM, zřídit centrální napouštěcí linku za pomoci důvěrníků.

J. Matl navrhl nastavit pro spolek elementární monitorovací systém, tedy určit pro klíčové lokality (v zásadě pro jednotlivé obce, ale třeba i pro jejich části) osoby, které by prováděly kontinuální monitoring, navzájem komunikovaly, a tak vytvořily cosi jako systém včasného varování. Samozřejmě s vědomím toho, že situace se může lišit doslova úl od úlu, jak se ukázalo třeba letos ...

L. Dvorský znovu upozornil na to, že systém musí být vyvážený a založený na kombinaci různých metod a především na vstřícné a otevřené komunikaci. Zkušenosti s umístěním odpařovačů a s koncentrací KM je třeba získat praxí, jednotlivé situace jsou často velmi individuální. Je třeba vše dobře kontrolovat, zaznamenávat a vyhodnocovat.

Některé cenné odkazy:

Mitegone:

https://www.mitegone.com/

vyjádření Billa Ruzicky:

https://www.mitegone.com/pdfpages/Reply%20to%20evaluationJune%2008%20E.pdf

návod na použití MG – česky:

https://www.mitegone.com/forms/BROCHCzech.PDF

stručný návod na Fascinovaném včelaři:

https://ovcsvpardubice.blog.cz/0703/novy-navod-na-mitegone

ilustrativní presentaci z pera Ing. Jana Sekota, jež dobře ukazuje ošetření houbičkami, naleznete na adrese:

https://vcelari.ledecns.cz/2011-redukce-roztocu-varroa-destructor.html

Varroa Monitoring System

https://www.varroamonitoring.cz

Principy monitoringu:¨

https://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=55:principy-monitoringu-spadu-kletika-veliho-varroa-destructor&catid=35:vms&Itemid=57

Martinův varroacalculator, jímž dá rámcově přepočíst míra napadení (cole na stránce):

https://vigorbee.cz/clanky/varrooza/

O vyšetření zimní měli:

https://vigorbee.cz/files/MV5-2011mel.pdf

Stránky Včelařské šlechtitelské stanice Petrušov - Ing. K. Čermák

https://vigorbee.cz/

Stránky pokusného včelína Pekařov - RNDr. F. Kašpar

https://www.pvpekarov.cz/_sgg/f10000.htm

Zveřejněné texty k tématu z MV a pod. na webu PSNV

https://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=298:varrooza-letos-radi&catid=35:vms&Itemid=57

https://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=category&id=35&Itemid=57

https://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=187:terapeuticky-efekt-odparovacich-systemu-kyseliny-mravenci&catid=35:vms&Itemid=57

https://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=179:odparovace-kyseliny-mravenci-pri-tlumeni-varroozy-vcel&catid=35:vms&Itemid=57

Modifikace Liebigova odpařovače - Lukáš Matela:

https://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=136:odpaova-km-dle-gerharda-liebiga&catid=48:vceli-nemoci&Itemid=68

PIN test a šablona:

https://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=294:pin-test-testovani-hygienickeho-pudu-vel&catid=48:vceli-nemoci&Itemid=68

Mravenčí otázka I.:

https://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=199:mravenci-otazka&catid=35:vms&Itemid=57

Mravenčí otázka II.:

https://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=200:mravenci-otazka-ii&catid=35:vms&Itemid=57

Třetinový systém navržený MVDr. Z. Klímou: Moderní včelař 2/2011

Zapsal J. Matl

**************************************************************

ZÁPIS Z VČS ZO ČSV DOBŘICHOVICE

konané v pátek 25. 2. 2011 v Hotelu Zdenka ve Všenorech od 19:00 hod.

Přítomno 22 členů + 4 hosté.

Program:

1) Zahájení

2) Zpráva nákazového referenta př. Jeništy

3) Zpráva př. Ing. Hubeného z jednání OV ČSV

4) Zpráva hospodáře př. Ing. Hnízdila

5) Zpráva revizní komise př. V. Štěpánové

6) Hlasování o způsobu oslav stoletého výročí naší ZO

7) Přednáška Ing. Ivana Černého „Další moderní způsoby omezování rojení“

8) Diskuse, závěr

Jednání:

Za omluvené předsedu R. Stonjeka (z vážných pracovních důvodů) a místopředsedu J. Šarouna převzal vedení výroční schůze člen výboru J. Matl. Přivítal příchozí i hosty z okolních ZO. Nejprve stručně zhodnotil uplynulou sezónu: vyznačovala se sice výraznými kontrasty, ale celkově rozhodně nepatřila k neúspěšným. Slibný úvod jara vystřídalo dlouhodobé deštivé a chladné počasí v květnu a červnu, což poznamenalo nejen snůšku z ovocných stromů, řepky i akátu, nýbrž i chov matek. Navíc včelstva měla tendenci k většímu rojení. Obrat k lepšímu však nastal v období květu lípy, kdy se objevila silná medovicová snůška, jež trvala poté celý červenec i část srpna. Včelstva tak nanosila velmi dobrý medovicový med, což napravilo nepříznivý začátek sezóny. Umožnilo to i stabilizaci včelstev při nástupu do období příprav na zimu.

Pokud jde o nákazovou situaci, dá se konstatovat, že byla vcelku bez větších výkyvů, u včelařů, kteří pravidelně monitorovali spad roztoče Varroa destructor, se však projevila zřejmá tendence nárůstu počtu roztočů ve včelstvech.

Činnost ZO byla obdobná jako v minulých letech, uskutečnily se 4 schůze včetně chůze výroční, na včelnici Ing. Sejka v Dobřichovicích byl uspořádán kurs včelařských dovedností pro začínající i mírně pokročilé včelaře, jenž bylo hojně navštíven i včelaři z okolních ZO.

Nákazový referent M. Jeništa seznámil přítomné s došlými výsledky vyšetření směsných vzorků zimní měli. Výsledky nejsou pro ZO příliš povzbudivé, z 39 odevzdaných vzorků (t.j. 351 včelstev) bylo pozitivních 23 (t.j. 236 včelstev). M. Jeništa po analýze výsledků vyslovil teorii, že se zdá, jako by se pásmo vyššího zamoření roztočem koncentrovalo spíše do údolí řeky v Letech a v Dobřichovicích, zatímco včelstva na výše položených stanovištích jsou na tom relativně lépe (nikoli ovšem paušálně), což by mohlo potvrzovat teorie, podle nichž roztoč preferuje vlhčí a studenější stanoviště. Přesnější vyhodnocení přinese až detailnější analýza (výsledky došly těsně před začátkem schůze), podle ní se pak výbor rozhodne, jaká opatření budou podniknuta. Informace se členové dozvědí prostřednictvím důvěrníků, webu a e-mailu. V té souvislosti byli členové požádáni, aby sdělili výboru své telefonické a e-mailové kontakty, aby se vše mohlo efektivně dohodnout.

Ke zprávě o nákazové situaci v následující diskusi poznamenal J. Matl, že bude třeba v letošním roce pečlivě monitorovat včelstva, neboť dle pravidelného cyklu (4 – 5 let) a podle statistických údajů o spadu (např. podle dat z Varroa Monitoring Systemu, presentovaných a vyhodnocovaných na III. setkání VMS 9. 1. 2010 v Brně) je zjevné, že počet roztočů ve včelstvech obecně narůstá a že můžeme v letošním či v příštím roce očekávat t.zv. varroázní rok. Situaci bude tedy dobré bedlivě sledovat. Kromě důsledného a prakticky nejlépe celoročního monitoringu je třeba také dbát na jeho relevanci, což např. znamená kromě jiného např. v letních měsících zamezit mravencům, aby roztoče vynášeli (je tedy třeba buď „ošetřit“ podložky, např vazelínou, nebo úly opatřit formistopy či zařízeními podobného typu). Zároveň vyzval k debatě o tom, zda by nebylo dobré uvažovat o změně metodiky zimního vyšetření měli. Směsné vzorky totiž nedávají možnost odlišit výši napadení jednotlivých včelstev. Výsledkem je často plošné jarní ošetření i těch včelstev, která to vlastně nepotřebují, tedy zbytečné zanášení další chemie do úlů, což je zejména v případě Tau-fluvalinátu, obsaženého v přípravku M-1 AER, problematické vzhledem ke kontaminaci vosku i z důvodu vzniku rezistence u roztočů. Navíc upozornil na problémy s vyhodnocováním zimního spadu roztočů, kdy zejména při zimování s více nástavky je spad ovlivněn řadou faktorů (např. při otepleních činností včelstva, úklidem, jenž má za následek zvýšený spad těch roztočů, kteří zůstali ukryti v plástech a na loučkách po zimním ošetření). Což v praxi znehodnocuje výsledky vyšetření zimní měli. Zároveň uvedl svou zkušenost, že část roztočů zřejmě zůstává na mrtvolkách včel, z nichž je možno je izolovat smyvem (doložil svým veřejně dostupným záznamem ve VMS). Nicméně tito roztoči se na podložce neobjevují a prakticky do spadu nejsou započítáni, což opět výsledky problematizuje. Poznatky o tom, co se s roztočem děje v úlu v zimě, jsou zatím ovšem jen kusé. Z toho důvodu je nasnadě otázka, zda by jednotlivé ZO neměly začít v tomto smyslu vyvíjet efektivní tlak na příslušné orgány.

Zprávu o jednání OV ČSV přednesl Ing. P. Hubený. Soustředil se zejména na otázku dotací, u nichž hrozí výrazné krácení, na upozornění OV, aby eventuální jarní ošetření včelstev bylo provedeno pečlivě a podle dané metodiky. Oznámil také, že OV připravuje zájezd na 18. nebo 20. 6. buď do provozu M. Zeleného (Přibyslav), nebo k chovateli matek Ing. Havlínovi. Termín bude upřesněn, přihlášky je možno podávat u RNDr. Babůrka nebo přímo u něho.
Zprávu o hospodaření přednesl Ing. V. Hnízdil. Příjmy ZO v r. 2010 činily 72.028,85 Kč (83% roku 2009). Výdaje pak 69.154,50 Kč (89% roku 2009). Hospodářský výsledek za minulý rok: 2.874,35 Kč (30% roku 2009). Jednou z příčin je nedostatečné vyplácení dotace na přezimování u některých členů. Je nutné, aby byly žádosti o dotace odevzdávány včas. Dalším důvodem je snížení členského příspěvku pro naši ZO z 50 Kč na 30 Kč na 1 včelstvo a také snížení dotace na přednášky a kursy (30% roku 2009). Dotace od svazu činily 49.524 Kč, z toho na zazimování včelstev 42.427. Dotace na léky činila 2.990 Kč, dotace na přednášky a kursy 4.107 Kč. Na členských příspěvcích bylo vybráno 22.366 Kč, z toho pro ÚV ČSV 11.833,50 Kč. Bankovní úroky činily 138,85 Kč (od června se úroky výrazně snížily). Největší položkou z celkových výdajů bylo vyplácení dotací na zazimování včelstev jednotlivým členům – 43.225 Kč. Další výdaje: nákup tiskárny 3028 Kč, úhrada za léky 4.044 Kč, cestovné přednášejících 2.783 Kč a poštovné 1.047 Kč. K 31. 12 2010 bylo na našem bankovním účtě 62.940,97 Kč. Pokladní hotovost k 31. 12. 2010 10.721 Kč.

Soupis majetku – inventura k 31. 12. 2010: 2 přístroje – aerosolové vyvíječe, 1 kompresor na spalovací motor (k aerosolovému vyvíječi), 1 tiskárna k PC

K 31. 12. 2010 bylo v naší ZO evidováno 37 členů a 325 včelstev.

Ke své zprávě připojil ještě Ing. Hnízdil sdělení o vykradení jeho domu dne 11. 2., při kterém byla také zcizena příruční pokladna ZO s hotovostí 10.300 Kč, přichystanou na nejbližší výdaje včetně uspořádání výroční schůze. Případ je řádně zaprotokolován a vyšetřován Policií ČR. Po konsultaci s právním oddělením a účtárnou RV ČSV navrhl tato řešení: 1. Po obdržení protokolu o ukončení vyšetřování a v případě, že peníze nebudou nalezeny, je možné tuto částku odepsat. 2. Zcizenou částku nahradí pokladník.

J. Matl posléze tlumočil návrh výboru ZO, aby se hlasovalo o odepsání zcizené částky, neboť hospodář na ztrátě nenese žádnou vinu, peníze měl řádně zabezpečené a navíc utrpěl loupeží značnou materiální škodu. Hlasování proběhlo s výsledkem: všichni přítomní pro tuto variantu kromě 1, jenž se zdržel.

Zpráva hospodáře byla poté schválena jednomyslně.

Zprávu revizní komise přednesla její předsedkyně V. Štěpánová: Konstatovala, že hospodaření ZO bylo shledáno bez závad. Činnost ZO probíhá standardně, všechny administrativní povinnosti jsou plněny bez problémů. Na každé schůzi je uspořádána odborná přednáška, navíc ZO zorganizovala i kurs základních dovedností na včelnici Ing. Sejka, který byl přínosný jak pro členy ZO, tak i pro hosty z okolních organizací.

Zpráva revizní komise byla v následném hlasování jednomyslně schválena.

Vzhledem k blížícímu se výročí sta let od založení Včelařského spolku pro Dobřichovice a okolí (říjen 2012) J. Matl vyzval přítomné, aby promysleli způsob oslavy tohoto výročí a navrhli svůj vlastní a osobní příspěvek k ní. Předestřel v podstatě 3 varianty

a) slavnostní schůze s programem (přednáškou, rekapitulací historie spolku etc.) a s pohoštěním.

b) krátkodobá, pravděpodobně weekendová akce jako společenské setkání, s výstavou, přednáškou, kulturním programem a s osvětou různého druhu a také s prodejem včelích produktů. Model: např. zahájení v sobotu, trvání do pondělí či úterý, kdy by byl vyhrazen prostor pro školy.

c) déle trvající akce podobná té, kterou uspořádal spolek v r. 1992

J. Matl zdůraznil rovněž, že v případě, že se rozhodneme uspořádat akci popsanou v bodě 2 a 3, pak jedině za situace, že se najde dostatek dobrovolníků, kteří se uspořádání závazně ujmou. K tomu bude základní podmínkou vytvoření minimálně pětičlenného přípravného výboru, který by bylo třeba zvolit již na této schůzi. A samozřejmě za součinnosti dalších členů spolku.

V diskusi poukázal Ing. Sejk na řadu problémů, s nimiž by se podobná akce mohla setkat, včetně např. shromáždění zajímavých exponátů, jejich pojištění zabezpečení proti krádeži. O weekendové akci se vyjádřil v tom smyslu, že si není jist, zda by byla užitečná. Navíc spolek oproti situaci z r. 1992, kdy byla pořádána akce trvající několik týdnů, nedisponuje vhodným sálem pro dlouhodobější akci.

J. Matl odpověděl, že sál tohoto typu je Sál MUDr. F. Fürsta v Dobřichovicích, disponuje elektronickým zabezpečením napojeným na centrální dispečink policie. Jeho pronajmutí na weekendovou akci je předběžně dojednáno a závisí pouze na domluvě na termínu. Na akci trvající několik týdnů dle jeho názoru v současné situaci nemá spolek ani dostatek financí, ani dostatek lidí a ostatních možností. Připomněl též, že slavnostní schůzi lze uspořádat vždy, neboť ji lze spojit s některou z pravidelných schůzí, nejspíše s listopadovou schůzí k vyřízení dotací. Součástí oslav budou také články, zpracované pro místní periodika v Letech, Dobřichovicích, Všenorech a Mníšku, též krátký článek pro časopisy Včelařství či Moderní včelař a text pro připravovanou knihu o Všenorech, který je již v základní verzi hotov. Zpracování článků přislíbil. Informoval také o nabídce vedoucí všenorské knihovny Mgr. Aleny Sahánkové uspořádat v prostorách nově rekonstruované knihovny výstavu o historii spolku, spojenou se společenským setkáním, přednáškou a pod. Další možností oslavit toto výročí je pak uspořádání levného zájezdu pro zájemce, který by byl směrován na návštěvy významných včelařských provozů.

Na výzvu k diskusi poté nenásledovala z řad členů ZO žádná reakce. Host a autor nastávající přednášky Ing. Ivan Černý poté upozornil, že takové výročí je dobré oslavit a navrhl kontaktovat kolegu Josefa Kalu, jenž s velkým úspěchem a za velice nízkých nákladů uspořádal podobnou oslavu ve své ZO (Hvožďanovice). K jeho stanovisku se připojil i další host, předseda ZO ČSV Mníšek RNDr. I. Straka. J. Matl poté vyzval přítomné, aby se přihlásili, zda by byli ochotni při oslavě pomoci, z pléna však žádná nabídka nepřišla, proto bylo téma odloženo do příští schůze.

Šéfredaktor časopisu Moderní včelař a člen rady PSNV Ing. Ivan Černý přednesl přednášku na téma „Další moderní způsoby omezování rojení“. Jednalo se o závěrečný díl minicyklu o rojení, který započal v listopadu minulého roku svou přednáškou o rojení Josef Křapka.

Přednáška I. Černého se především týkala nedávno publikované metody zebrování a toho, co s ní souvisí. Metodu popsal americký včelař Walter Wright a publikoval ji časopis Moderní včelař v překladu právě I. Černého v r. 2008 a 2009. Bibliografické údaje pro zájemce:

stručné a výstižné shrnutí samotné praxe metody zebrování z pera Ing. Karla Jiruše je k dispozici na webu PSNV v rubrice články na adrese:

https://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=107:zebrovani&catid=37:technologie&Itemid=68

Wrightův obsáhlý text o zebrování shrnul, svým komentářem a svými zkušenostmi ve vztahu k našim úlovým soustavám i k našim klimatickým a snůškovým podmínkám doplnil Ing. Květoslav Čermák v Moderním včelaři 1/2009, s. 22 - 23. Shlédnout možno též na stránkách Ing. Čermáka na adrese: https://www.vigorbee.cz/files/MV1-2009zebr.pdf

Celý text o zebrování z pera amerického včelaře W. Wrighta v překladu I. Černého v časopise Moderní včelař:

5/2008, příloha, s. I-IV (viz též: https://n-vcelari.cz/mv/archiv/2008_05_c14.pdf)

6/2008, příloha, s. V-XII

1/2009, příloha, s. XIII-XX

Více o autoru metody W. Wrightovi a jeho původní texty najdete na adrese:

https://www.beesource.com/point-of-view/walt-wright/

Ivan Černý seznámil v úvodu přítomné stručně s mimochodem velice zajímavou osobností W. Wrighta. Poté se věnoval samotné metodě zebrování, avšak nikoli jen prosté technologii, nýbrž celému komplikovanému kontextu, z něhož metoda W. Wrighta vychází. V souladu s ním se tedy věnoval cenným pozorováním včelstev v předjarním a jarním rozvoji, která autora metody přivedla k tomu, že prakticky jistým způsobem oživil poněkud zapomenuté způsoby ošetřování. Wright svoji metodu nazývá Checkerboarding, neboť de facto využívá principu šachovnice. Při pozorování rozvoje včel v zimě a v předjaří zjistil, že existují značné rozpory mezi tím, co se dočteme v literatuře, a tím, co sám pozoroval. Ptal se tedy, kde je problém či chyba? Zjistil, že literatura popisuje rozvoj včel až v mnohem pozdější době, zatímco jeho pozorování zachycují vývoj včelstev v období, které literatura v podstatě nezaznamenává, neboť ta se věnuje období od poloviny května, zatímco o tom, co se děje ve včelstvech na konci zimy a v předjaří, se zatím mnoho neví. Pozorováním svých včelstev zjistil některé zajímavé jevy a zákonitosti a navrhl několik drobných zootechnických zásahů v předjaří, které umožňují využít energii včelstva, původně směrovanou k rozmnožovacímu rojení, a nasměrovat ji jiným směrem, de facto ji nakonec přesměrovat na medný výnos. Je třeba ovšem doplnit, že Wrightova pozorování vycházejí z podmínek v lokalitě, kde chová svá včelstva, tedy z podmínek v Tennessee. Je třeba tedy počítat mimo jiné i s jistým časovým posunem pro naše podmínky (cca 3 týdny).

Včelstvo svou činnost zaměřuje vždy na přežití, buď druhu, nebo přímo samotného včelstva. Přežití jedince má vždy přednost před zachováním druhu. Z toho vyplývá, že včelstvo se nevyrojí, pokud by to ohrozilo jeho přežití. V té souvislosti Wright také rozlišuje 2 druhy rojů: roj rozmnožovací (jehož cílem je primárně reprodukce) a t.zv. roj z přehuštění, který chápe jako jakýsi bezpečnostní ventil. Včelstvo přitom při rojení přirozeně respektuje veškeré bezpečnostní mechanismy. To znamená, že se vyrojí jen takové včelstvo, které si to v širším kontextu situace, strategie a praktických činností může dovolit. Včelstvo podle Wrighta důsledně dbá na rovnovážný stav mezi velikostí prostoru, velikostí populace, plodu a množstvím zásob. Velmi důležitá je v tomto ohledu setrvačnost při rozšiřování, včelstvo potřebuje svůj čas, aby daný prostor přijalo za svůj a začalo s ním počítat. V té souvislosti uvedl I. Černý zkušenost L. Dvorského, jenž popsal, jak včelstvo vnímá svůj prostor po celý rok, zúžilo se např. i v zimě, když sundal 7.!!! a v podstatě prázdný a neobsazený nástavek.

Včelstvo zároveň velmi dynamicky pracuje s alokací buněk pro med, nektar, pyl a plod. Stejně jako rodiče vytvářejí podmínky pro své potomky, vytváří i včelstvo cíleně podmínky pro vyslání rozmnožovacího roje, včetně vytvoření podmínek pro maximální sílu roje; roj vypustí v době hojnosti snůšky - přitom nesmí ale logicky ohrozit vlastní existenci. Připravuje ideální časování – tedy po posledních mrazech a když začíná hromadný rozkvět bylin, stromů a keřů. Vytvoří tedy maximální velikost populace od konce ledna dál do konce dubna. Přitom stále ponechává bezpečnostní rezervu medu, ta je v podstatě stejná pro různě veliké úly. Včelstvo proploduje zimní zásoby, po dosažení rezervy se včas rozhodne, zda se vyrojí, pokud to do určitého data v sezóně nestihne a nevyrojí se. Např. pokud by zbylé včely nestačily obstarat zbylý plod ...

Pokud se včely rozhodnou pro rojení, začnou brzdit a couvat, omezí plodové hnízdo na malou velikost, volné buňky po vylíhlém plodu, kam by matka kladla, zaplní nektarem – jde o cca 1 plodovací cyklus - tím se stav vyrovná, plodové hnízdo se zredukuje na zvládnutelnou úroveň, včelstvo má dost zásob, matka zeštíhlí, navíc je dostatek nektaru v přírodě a tedy dobrá snůška.

Pokud se včelstvo rozhodne nevyrojit se, začne se připravovat na zimu, udržuje plodové hnízdo v rovnováze k podmínkám a sbírá zásoby na zimu. K tomu začne připravovat a vychovávat úlové včely.

Rozhodující v celém procesu je t.zv. datum zlomu, po něm včelstvo opustí strategii rojení. Před datem zlomu je základem chov létavek a také trubců. Mohou nastat prakticky tři scénáře:

1. včelstvo rozšiřuje, ale nestihlo to, takže změní strategii a nevyrojí se;

2. včelstvo rozšiřuje, ale nestlačí hnízdo dostatečně, takže nenarazí matečníky;

3. včelstvo rozšiřuje , vše stihne, narazí matečníky a vypustí roj

Včelstvo přitom stále dbá na harmonickou skladbu populace: létavky, krmičky, trubci, plod, zároveň neprovádí činnosti, které nepotřebuje, např. neprodukuje vosk a nestaví, když to nepotřebuje. V této fázi není velká potřeba úlových včel.

Když vyletí roj, zbylé včely se začnou připravovat na zimu. Nastává cyklus cca 24 dní, kdy se obnovuje správná skladba včel. Důležité je tedy datum zlomu. Určuje se těžko, kritérií je víc: např. jakmile uvidíme bílý panenský vosk, tak cca 24 dní před tím bylo datum zlomu ...

Časování preventivních zásahů:

pokud včely rozšiřují plodové hnízdo k rezervě, dá se udělat zásah včas, jakmile zaplňují buňky v plodovém hnízdě, je už většinou pozdě, už se chystají narazit matečníky. K tomu stačí sledovat, zda mezi plodem a zásobami udržují věnec buněk, připravený k zakladení matkou.

Vlastní princip zásahu: jde de facto o přerušení řetězce příčin a následků. Včelstvu se naruší vnímání hranice zásob nad plodem a celistvosti bezpečnostní rezervy tím, že se mu zásoby nad plodem prostřídají se soušemi a vyjmuté zásobní plásty se dají do nového nástavku rovněž střídavě se soušemi podle principu šachovnice. Včelstvo pak vnímá bezpečnostní rezervu jinak, lokalizuje ji kamsi výše. Zdá se, jako by takový prostor vnímalo jako nedostatek zásob. Tím se přeorientuje na další rozšiřování plodového hnízda a na ukládání zásob nad ně. To je v protikladu k výše zmíněným přípravám na rojení. Výsledkem je navíc podnícení dalšího plodování, což znamená později i větší množství přineseného medu.

Zásah je lépe provádět těsně nad plodovým hnízdem, co nejblíže nad plodem. Podle I. Černého jde vlastně o starou metodu nazývanou open brood nest. Z vlastní zkušenosti potvrdil, že metoda funguje, je třeba jen hodně odvahy a prázdných souší. Za problematickou považuje problematiku tiché výměny matky, pokud se včelstvo nevyrojí. Wright to uvádí jako pravidlo, neplatí to však zřejmě absolutně, ne každé včelstvo to tak provádí. Nicméně metoda je to velice objevná a zajímavá. A kromě praktické stránky přináší řadu velice zajímavých pozorování, které obohacují naše znalosti procesů a činností, které včelstvo provádí v předjaří. Cenné je např. tvrzení, že primární příčinou jarního rojení je rozmnožovací pud včel, že vnitřní činnost včelstva přesně odpovídá zvolené strategii (buď směřuje k vyslání roje, nebo ne, tedy problém přežití jednotlivce nebo druhu). Cenné jsou i poznatky o snaze volně žijících včelstev určovat svoji velikost podle souboru podmínek (velikost prostoru, povětrnostní poměry, nabídka snůšky a podle toho počet včel, velikost plodu a množství zásob). V závěru přednášející vybídl přítomné, aby metodu sami vyzkoušeli.

Diskuse:

V diskusi zazněla řada názorů, které zdůraznily rozdílnost podmínek u nás a v místě kde autor metody včelaří. Je řada parametrů, které včelaření ovlivňují, velmi záleží na místních podmínkách, ale i na individuálních metodách, času a energii včelaře. Je tedy těžké celou problematiku zobecnit, každou metodiku je třeba přizpůsobit daným podmínkám.

S tím přednášející v podstatě souhlasil, zdůraznil však, že právě u zebrování je možno metodu docela dobře přizpůsobit individuálním podmínkám, např. našemu podnebí, našemu způsobu zimování a podletnímu krmení cukerným roztokem. On sám toto provádí u svých včelstev již dlší dobu a výsledky jsou více než slibné.

Zapsal J. Matl

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

ZÁPIS V VÝROČNÍ ČLENSKÉ SCHŮZE ZO ČSV DOBŘICHOVICE

konané v neděli 28. 2. 2010 v hotelu Zdenka ve Všenorech

Program:

1. Zahájení

2. Zpráva nákazového referenta

3. Zpráva o hospodaření

4. Zpráva kontrolní a revizní komise

5. Diskuse k předneseným zprávám

6. Hodnotící zpráva výboru za uplynulé období

7. Volba členů mandátové, volební a návrhové komise

8. Zprávy jednotlivých komisí

9. Volby nového výboru

10. Volba delegátů na okresní konferenci ČSV

11. Návrh činnosti pro nový výbor ZO

12. Diskuse a občerstvení

13. Odborná přednáška:

Ing. Ivan Černý: Moderní směry a tendence ve včelařství

Dle presenční listiny přítomno 21 členů ZO a 2 hosté.

Jednání:

I. část standardní

1. Jednání zahájil předseda ZO R. Stonjek. V úvodu se vrátil k uplynulé sezóně. Charakterizoval ji jako včelařsky vcelku dobrou, zejména pro ty včelaře, kteří měli na začátku jara silná včelstva. Rok 2009 byl charakteristický velkými povětrnostními zlomy. Po překvapivém oteplení na začátku února (s masivním proletem) následovalo opět ochlazení trvající i většinu března, poté nastalo razantní oteplení prakticky do letních teplot, což vyvolalo rychlý nástup kvetení tradičních květin, keřů a stromů. Včelstva, která nebyla v patřičné síle, na tento prudký vývoj nestačila reagovat a nestihla hlavní část snůšky. Kdo však měl včelstva v dobré kondici a síle, získal velice kvalitní med. Po polovině května pak přišly deště a prakticky do poloviny července bylo teplo, ale také velmi vlhko. Deště nepříznivě ovlivnily část snůšky, zejména z akátů a lip. Nepříznivě se také projevily při chovu matek. Důsledkem tohoto počasí bylo také minimální množství medovice a rovněž extrémní vlhkost medu, což kladlo značné nároky na vytáčení a následné uskladnění medu. Řada včelařů musela velmi bojovat s nebezpečím kvašení nově získaného medu. Podletí a podzim však byly již vcelku bez problémů, i když bylo třeba začít brzy krmit, neboť vzhledem k rychlému jarnímu vývoji v srpnu a v září již nezbylo mnoho pastvy, již by mohly včely využít.

2. Zprávu nákazového referenta za omluveného M. Jeništu přednesl R. Stonjek. Seznámil přítomné především s výsledky vyšetření vzorků zimní měli. Charakterizoval je jako velmi dobré. Většina vzorků byla negativní, žádný vzorek neměl výsledek 3 a více roztočů na včelstvo, pokud byli roztoči nalezeni, pak pouze ve zlomkových průměrných hodnotách (např. V. Brož – 1,3, P. Hubený 0,2, M. Jeništa 0,1). Upozornil však na špatnou kvalitu odevzdaných vzorků, na problémy s obaly těchto vzorků i na jejich špatné označení.

Přes celkové dobrý výsledek však veterinární správa dle posledních informací rozhodla o povinném jarním léčení, což bylo referujícím i dalšími členy ZO označeno za daného stavu za přinejmenším problematické. Léky pro jarní ošetření však ZO objednala a výbor navrhl termín ošetření 13. – 14. 3. (alternativa: 20. – 21.-3.).

V rámci testování vzorků zimní měli na roztoče Varroa destructor byl také (stejně jako v loňském roce) testován jeden vybraný vzorek na mor včelího plodu. Výsledek testu je negativní, což je dobrá zpráva vzhledem k tomu, že v blízkém okolí se již vyskytují ohniska moru.

R. Stonjek rovněž vyzval přítomné, aby ohlásili eventuální zimní úhyny do 1. 5.

3. Zprávu o hospodaření přednesl Ing. Vladimír Hnízdil, jenž v průběhu minulého roku nahradil dosavadní hospodářku Věru Štěpánovou, která se funkce vzdala pro přílišné pracovní vytížení v jiných oblastech.

V r. 2009 byly:

Příjmy: 86.389,94

Výdaje: 76.912

Hospodářský výsledek: 9.477,94

dotace od ČSV: 59.231

z toho:

příspěvek na zazimování: 42.159

dotace na přednášky a kursy: 13.448 Kč

Na členských příspěvcích bylo vybráno 26.950 Kč, z toho pro ÚV ČSV 11.280 Kč.

K 31. 12. 2009 bylo na našem bankovním účtu 57.415,62 Kč.

Pokladní hotovost k 31. 12. 2009 činila 13.372 Kč

Soupis majetku dle inventury k 31. 12. 2009:

2 aerosolové vyvíječe

1 kompresor na spalovací motor (k aerosolovému vyvíječi)

1 přenosný mikroskop

K 31. 12. 2009 bylo v naší ZO evidováno 36 členů a 299 včelstev.

Komentář:

Největší položkou z celkových výdajů bylo vyplacení dotací na zazimování včelstev jednotlivým členům ve výši 42.159 Kč.

4. Zprávu kontrolní a revizní komise, jež pracovala ve složení V. Štěpánová a M. Brabcová, přednesla V. Štěpánová. Konstatovala, že hospodaření ZO je vedeno v souladu s platnými předpisy, všechny položky zprávy o hospodaření souhlasí. Výbor ZO spolehlivě informoval členy o všem podstatném na pravidelných členských schůzích, náležitě se staral i o vzdělávání členů formou přednášek i kursů (úspěšný byl zejména červnový kurs chovu matek na včelnici Ing. K. Sejka, jejž navštívili i členové sousedních ZO. Výbor zároveň dbal na řádné léčení včelstev v souladu s nařízeními a doporučeními veterinární správy.

5. V diskusi k předneseným zprávám zdůraznil R. Stonjek potřebu stálého monitoringu spadu roztoče Varroa destructor a důležitost dobré hygieny včelstev, zejména pravidelné obměny díla. Rovněž upozornil na skutečnost, že ohniska moru včelího plodu jsou stále v blízkém okolí, takže této problematice je třeba věnovat nadále zvýšenou pozornost.

Zprávu o stavu kroniky podal kronikář J. Matl. Zápisy chybějící části (léta 1989 – 2009) byly uspořádány a doplněny. Z nich byl dopsán text kroniky pro toto chybějící období, takže kronika je nyní dovedena do současnosti. Zároveň byly přepsány do PC i základní dokumenty z těchto let, takže budou k dispozici pro další práci. Požádal též členy ZO o pomoc při doplnění některý údajů pro léta 2005 – 2007. J. Matl rovněž oznámil úmysl postupně digitalizovat ručně psanou historickou spolkovou kroniku, jež je vedena od 2. 12 1962, ale obsahuje přepisy základních a zakládajících spolkových dokumentů a zpětně psané záznamy celé historie spolku, a postupně ji též přepsat do elektronické podoby. Jelikož ZO oslaví v r. 2012 stoleté výročí od svého ustavení, mohou takto připravené materiály posloužit pro články o včelařství a o historii spolku, plánované pro místní časopisy v rámci připomenutí tohoto výročí.

Ing. J. Mlejnek informoval o připravovaném zájezdu na včelí farmu J. Kolomého v červnu t.r.

II. část volební

6. V úvodu volební části zhodnotil předseda ZO R. Stonjek činnost výboru a ZO za uplynulé období. Uvedl, že výbor se po svém zvolení rychle zapracoval snažil se zajistit bezproblémový chod ZO jak po stránce organizační, tak i po stránce odborné i společenské. Pravidelně se konaly výborové i členské schůze, podařilo se zajistit řadu cenných přednášek, které proslovili představitelé ČSV i renomovaní odborníci (např. L. Sojka, R. Hubač, K. Sejk), a také uspořádat kursy cenné jak pro zkušené včelaře, tak pro začátečníky. Tyto kursy navštívili také hosté z okolních ZO a ohlasy na ně jsou vesměs pozitivní. Doplnil rovněž, že tento trend bude nadále pokračovat sérií kursů, jejichž tématem budou základní operace při ošetřování včelstev, což bude prospěšné zejména pro nové a začínající včelaře. Příští takový kurs je naplánován na druhou sobotu v květnu t.r.

Výbor rovněž zajišťoval ve spolupráci s důvěrníky pravidelná léčení včelstev fumigací a aerosolem či nátěrem plodu. Podstatným ulehčením léčení aerosolem bylo pořízení nového přenosného kompresoru a vyvíječe. Pokud jde o léčení, zdá se, že ZO zaznamenala znatelný pokrok nejen v metodice, nýbrž také ve výsledcích. Připomenul ovšem také značné úhyny, které ZO postihly na přelomu let 2007 a 2008, při nichž dle jeho názoru kromě obecně známých příčin hrál významnou roli i nedostatečný monitoring v létě a nedostatečně či pozdě provedené individuální léčení v podletí. Masivní úhyny měly za následek snížení počtu včelstev na 185 (v r. 2006 jich bylo 305). Postupem doby se však podařilo počet včelstev opět navýšit do té míry, že jich v současné době členové ZO chovají 299 a je velká pravděpodobnost, že počet nadále poroste.

ZO se bohužel musela také v uplynulém období vyrovnat s úmrtím členů, několik včelařů ji také opustilo kvůli změně bydliště. Přišli však také noví členové, takže v současné době má ZO 36 členů. R. Stonjek také ocenil, že se podařilo doplnit mezery v kronice ZO a že kronika je v současné době dopsána až do současných dnů. V závěru svého hodnocení poděkoval všem za spolupráci a vyzdvihl zejména obětavou práci všech důvěrníků.

7. Do volební komise byli navrženi: Ing. K. Sejk, Prof. J. Šaroun

do mandátové komise: J. Vích

do návrhové komise: R. Pokluda a J. Matl

Komise byly schváleny v navrženém složení.

8. Za mandátovou komisi konstatoval J. Vích, že dle platné presenční listiny je přítomna nadpoloviční většina členů, chůze je tedy usnášeníschopná.

Za volební komisi poděkoval stávajícímu výboru Prof. J. Šaroun, k němu se připojil i Ing. Sejk, jenž zároveň poznamenal, že ne vše je možno klást na bedra výboru, že je důležitá také práce každého včelaře a převzetí individuální odpovědnosti za svá včelstva.

Volební komise navrhla nový výbor v tomto složení: V. Hnízdil, P. Hubený, M. Jeništa, J. Matl, R. Stonjek, J. Šaroun.

9. V následném hlasování byl tento výbor zvolen všemi hlasy.

Do kontrolní a revizní komise byly navrženy V. Štěpánová a M. Brabcová. Komise byla zvolena v tomto složení opět všemi hlasy.

Za důvěrníky byli navrženi: M. Brabcová (Dobřichovice – pravý břeh, Brunšov), a P. Hubený (Dobřichovice – levý břeh), V. Filipiová (Karlík), J.. Vích (Všenory), K. Nádr (Lety). Byli opět zvoleni všemi hlasy.

Členové výboru si poté rozdělili funkce takto:

předseda: R. Stonjek

místopředseda: J. Šaroun

jednatel a nákazový referent: M. Jeništa

hospodář: V. Hnízdil

zástupce v OV ČSV: P. Hubený

kulturní referent: J. Matl

Za výbor poděkoval za důvěru R. Stonjek.

10. Okresní konference se uskuteční 14. 4. v Hradištku pod Medníkem. Jako končící delegát se jí zúčastní Ing. J. Mlejnek, dalšími delegáty byly zvoleni R. Stonjek a P. Hubený.

11. Za návrhovou komisi přednesl návrhy pro činnost nového výboru J. Matl.

Zmínil zejména základní okruhy činnosti:

- agendu souvisící s veškerou činností spolku

- schůze výboru a schůze plenární dle aktuální potřeby spolku a vývoje včelařského roku

- péči o pravidelné vzdělávání členů tak jako v minulých letech – přednášky renomovaných odborníků a učitelů včelařství či funkcionářů Svazu, se zaměřením na zastánce moderních metod včelaření

- podporu propagace včelařství v místních časopisech v obvodu ZO

- přípravu oslavy 100 letého výročí trvání spolku (možnosti: např. série článků v místních časopisech, publikace materiálů z kroniky atd., slavnostní shromáždění, menší výstava s přednáškou a akcí pro školy a pod.)

- reagovat na jednání vyšších svazových orgánů, zejména pak na jednání sjezdu ČSV

Pokud jde o zdravotní stav včelstev:

- zajistit pravidelná a maximálně efektivní léčení včelstev podle aktuálních zákonných norem a pokynů veterinární správy a pokud možno také věnovat pozornost alternativním způsobům léčení

Podporovat nadále:

- chov ušlechtilých včelích matek pro členy ZO

- kromě vyšetření měli na roztoče VD též pravidelná selektivní vyšetření na MVP

- poctivý a zodpovědný individuální monitoring včelstev, zejména pak monitoring spadu roztočů (zejména v létě a podletí)

- vstup nových členů do obecně pojatých monitorovacích systémů, jako je např. Varroa Monitoring System (zvl. na jižních expozicích) či projekt Smyv

- metodiku selektivního letního preventivního léčení jednotlivých včelstev na základě důsledného a zodpovědného monitoringu a v důsledku toho také individuální přístup k jednotlivým stanovištím (ev. k jednotlivým včelstvům na stanovišti)

Uvedené doplnil v diskusi J. Šaroun poznámkou, že základní zodpovědnost leží především na jednotlivých včelařích, jejichž povinností je studovat a shánět si nové informace, tak, aby vedli svá včelstva náležitě a neohrožovali ostatní. Pokud jde o presentaci v místních časopisech, vyjádřil trochu skepsi v tom smyslu, že včelaření veřejnost příliš nezajímá.

J. Mlejnek se naopak vyslovil pro presentaci v médiích, neboť doba je pro to příznivá. Veřejnost má zájem o dobrý med. Navrhl též oslovit jednotlivé obce s žádostí o podporu místních včelařů.

V. Hnízdil vznesl dotaz na zmíněnou plánovanou oslavu stoletého výročí založení spolku. Jaká je představa a kde a jakou formou by se oslava měla uskutečnit? Na jeho dotaz odpověděl R. Stonjek: zatím je dost času vše promyslet, možností je řada, od slavnostního shromáždění až po výstavu s přednáškou, presentací i prodejem včelích produktů či s oslovením škol. Zároveň ovšem zdůraznil, že forma oslavy je úzce spojena s ochotou členů podílet se na ní. Vzhledem k poloze jednotlivých obcí navrhl Dobřichovice. Pokud jde o podporu obcí, na takovouto akci, podpořil návrh obce o podporu požádat.

R. Stonjek se zároveň vyjádřil i k návrhům na činnost výboru. Zdůraznil, že výbor nemůže hrát roli jakéhosi kontrolora, že každý včelař je zodpovědný za stav svých včelstev a že je povinen se o ně starat v souladu s platnými předpisy a metodikami.

Do debaty se zapojil i host Ing. I. Černý, jenž uvedl zajímavé příklady spolkových oslav ze své zkušenosti a také podpořil snahu propagovat včelařství v místních médiích, zejména vzhledem k propagaci kvalitního medu a vědomí souvislostí včelaření a ochrany přírody a přírodního prostředí.

III. část odborná

Host VČS, šéfredaktor časopisu Moderní včelař a učitel včelařství Ing. Ivan Černý přednesl přednášku na téma

Moderní směry a tendence ve včelařství

V úvodu se krátce zmínil o problematice léčiv (kritický vztah orgánů EU k acrinathrinu, jenž dosud v EU nemá registraci, a k Amitrazu, jenž registraci ztratil) a k tématu zvolna se šířící rezistence (zejména na jihu Moravy, ale objevuje se již i v Čechách). Dále se věnoval systému IPM (Integrated Pest Management, Integrovaná ochrana před škůdci nebo Integrovaný boj se škůdci), což je v současné době v zahraničí hojně propagovaný soubor metod, jimiž lze zvládat mnohé škůdce a nemoci.

Základ této koncepce spočívá v tom, že často není nutné (a v současnosti ani možné) vyhladit všechny škůdce, proto je z dlouhodobého hlediska efektivnější naučit se s ním žít a reagovat na základě důsledného monitoringu podle stupně napadení v dané fázi sezóny prostředky různé síly, od nejmírnějších po „tvrdé“ (zjištění škůdce, stanovení úrovně napadení, vyhodnocení situace a načasování opatření, tedy rozhodnutí, kdy, jak a čím léčit). Při častém užívání „tvrdých“ léčebných prostředků i při nízké úrovni napadení riskujeme, že si vyšlechtíme superškůdce vybitím slabších exemplářů a ponecháním těch nejsilnějších k dalšímu rozmnožování.

Věnoval se také praktickým metodám monitoringu a jejich funkčním kombinacím (přímé pozorování, práškový cukr, flotace, smyv, vyhodnocení spadu na podložkách etc.). Část přednášky věnoval i významu, vývoji a možnostem systému VMS.

Pokud jde o napadení roztočem Varroa destructor, konstatoval, že včely v dobré kondici vydrží i značný stupeň napadení, problém však nastává, když se přidají viry. Vyhodnocení situace je velice individuální a s jistým procentem ztrát se dá počítat, jde vlastně o obdobu negativního přírodního výběru. V každém případě je třeba dbát na dobrou kondici včelstev a včelstva slabá buď nemilosrdně likvidovat, nebo nanejvýš zkusit zachránit zaléčením a následnou výměnou matky.

Jako důležité faktory zmínil: chov odolných včelstev, šlechtění na čistící pud, a varroatoleranci, umístění včelnice, obměnu díla a přirozenou stavbu plástů. Zdůraznil rovněž, že problematika MVP je z tohoto hlediska specifická a vyžaduje jiné metodické pojetí.

Pokud jde o opatření fyzikálního charakteru, zmínil význam zasíťovaných den, variantu tepelného ošetření, diagnostiku pomocí práškového cukru, klíckování matek (s následnou likvidací prvního zavíčkovaného plodu) a cílený chov trubců.

Zmínil se též o biologických opatřeních (plísně, houby), t.zv. „měkké“ chemii (KM, šťavelová a octová), esenciálních olejích a pod. (thymol, eukalyptus, kafr, hřebíček, estery). Zvláštní kapitolu pak věnoval t.zv. „tvrdé“ chemii, zejména pyrethroidům, a rizikům vzniku rezistence. Zdůraznil význam dlouhodobé strategie, neustálého doplňování znalostí, pružné reakce podle momentální situace a stávajících podmínek. Upozornil na skutečnost, že pravděpodobně žádná současná metoda chemického“ léčení není samospasitelná a definitivní. Dokonce i v současnosti preferovaná KM, jež z hygienického hlediska nepředstavuje žádné riziko, může mít v prostředí úlu negativní vliv na drobné mikroby, jejichž význam zatím neznáme.

Přednášku zakončil výkladem o léčbě odpařováním KM (různé typy odpařovačů – Formidol, MiteGone, Nassenheider a charakter jejich působení) a praktickou ukázkou díla volně včelami postaveného na nízkých nástavcích úlu Langstroth.

V diskusi na žádost zúčastněných Ing. Černý přiblížil praxi včelaření s volnou stavbou v NN a některá zajímavá technologická vylepšení, která s tím souvisí.

Zapsal. J. Matl

Zápis z kursu základních včelařských dovedností, pořádaného ZO ČSV Dobřichovice a konaného v Dobřichovicích dne 15. 5. 2010.

Vedoucí kursu: Ing. Karel Sejk

Přítomno 20 účastníků včetně hostů

Kurs zahájil a účastníky přivítal předseda ZO R. Stonjek. Vysvětlil záměr výboru ZO uspřádat sérii kursů o základních otázkách včelaření a včelařských dovednostech, které jsou určeny zejména začínajícím včelařům, budou však zaměřeny a realizovány tak, aby z nich mohli profitovat i včelaři zkušenější. Zároveň seznámil přítomné s několika organizačními záležitostmi týkajícími se chodu ZO, nákazové situace, objednání léků a pod.

V úvodu kursu Ing. Sejk vyzdvihl význam včelařství pro opylování rostlin a zdůraznil důležitost rovnoměrného zavčelení krajiny.

Věnoval také značný prostor nemocem včel, které vážně ohrožují chov a omezují medné výnosy. Zvláštní pozornost věnoval zejména varroáze, nosemoze a různým druhům viróz, jež ve spojení s varroázou představují vážné nebezpečí. Rovněž nosema ceranae nezůstala stranou jeho pozornosti.

Zaměřil se pak na představení různých typů úlů a na jejich porovnání z hlediska chovu včel. Zmínil také výhody a nevýhody studené či teplé stavby.

V této souvislosti také hovořil o nutnosti zachování hygieny úlového prostoru, o cirkulaci vzduchu v úle a o t.zv. komínovém efektu.

Další část kursu byla věnována včelím produktům. Kromě základních pravidel pro úspěšné vytáčení medu (doba, technologie, ochrana vytočeného medu) bylo prakticky předvedeno i tavení vosku pomocí vyvíječe páry.

Další část kursu byla věnována chovu matek, šlechtění na mírnost a nerozlézavost. V letošním rojivém roce byla cenná i pravidla, jak předejít rojení (vznik anatomických trubčic, simulace snůšky, odebírání zavíčkovaného plodu, dělení včelstev, LBV metoda se stavebními rámky, lapač rojů – úl vystrojený mezistěnami mezi osazenými úly).

Dalším tématem bylo ošetřování včelstev na jaře (prolet a veškeré operace po jeho proběhnutí) a také užívání mateřské mřížky a její fungování ve včelstvu.

Závěrečným tématem bylo krmení včel cukrem, příprava roztoku, technologie krmení, problematika kvality cukru, který lze u nás koupit, zimování na medu.

Závěr kursu byl věnován debatě o probraných tématech, do níž se zapojili členové ZO i hosté a byla velmi přínosná zejména pro začínající kolegy.

Zapsal: J. Matl

ZÁPIS Z ČLENSKÉ SCHŮZE ZO ČSV DOBŘICHOVICE

konané 15. 9. 2010 v hotelu Zdenka ve Všenorech

Přítomno 20 členů

Program:

1. Úvod. Výběr formulářů nutných k vyřízení dotace 1 D včetně hlášení o počtu včelstev a umístění stanovišť pro ČMSCh

2. Zpráva předsedy

3. Zpráva nákazového referenta a výdej léků pro úsekové důvěrníky

4. Zpráva zástupce ZO o jednání OV ČSV

5. Zpráva kronikáře a osvětového referenta

6. Personální záležitosti - přijetí nové členky

7. Odborná přednáška

8. Diskuse, závěr

Jednání:

1. Žádosti o t.zv. národní dotaci 1 D a hlášení stavu a umístění včelstev pro ČMSCh byly vybrány a připraveny k odeslání.

2. Předseda ZO R. Stonjek stručně zhodnotil uplynulou včelařskou sezónu. Charakterizoval ji jako vcelku průměrnou. Jejími podstatnými rysy bylo nevyrovnané, deštivé a studené jaro, v němž včelstva málo využila snůšku z ovocných stromů, řepky i akátu. Navíc bylo toto období stiženo značnou tendencí k rojení, což rozhodně nepřispělo k dobrým výsledkům a řadě včelařů notně zkomplikovalo situaci. Situace se vak zlepšila s nástupem květu lip díky stálému počasí a výskytu medovice. Mnozí včelaři tak získali velmi kvalitní tmavý med, což snůšku a odvrátilo hrozbu nízkých medných výnosů.

3. Zprávu nákazového referenta přednesl za omluveného M. Jeništu předseda R. Stonjek. Upozornil přítomné na blížící se termín podzimního povinného zásahu proti roztoči Varroa destructor. Po diskusi byly navrženy tyto termíny:

1. fumigace 16. 10.,

2. fumigace 30. 10.

Vše bude ještě včas upřesněno podle vývoje počasí. Pokud jde o poslední ošetření aerosolem, přesný termín zatím stanoven není, ale toto ošetření se uskuteční jako obvykle pravděpodobně v 1. dekádě prosince. V této chvíli je aerosolovací přístroj na pravidelné kontrole a testování ve VÚVč v Dole.

4. Ing. P. Hubený referoval o jednání OV ČSV a o průběhu aktivu Středočeského kraje. Pokud jde o dotace v příštím roce, je zatím vzhledem k ekonomické situaci vše dosti nejisté. Pro rok 2011 budou vypsány dotace na technickou pomoc (technologické vybavení a zpracování medu, vosku a pylu) a také na diagnostiku varroázy. Vše opět v hodnotě min. 20.000 Kč. Počítá se i s dotací na kočování a na obnovu včelstev i s dotací pro začínající včelaře a s dotací na vzdělávání, tedy na kursy a semináře.

Připravují se také některé změny, např. systém elektronického bankovnictví, který by ulehčil práci pokladníkům. Proběhla rovněž diskuse o krajských koordinačních výborech. Dobrou zprávou je, že s současné době není ve Středočeském kraji zaznamenán žádný případ výskytu moru včelího plodu.

5. Kronikář a osvětový referent J. Matl seznámil přítomné se stavem prací na digitalizaci ručně psané kroniky. Její celý text (léta 1912 - 1991) byl ve formě fotografií vystaven na webovou adresu:

https://picasaweb.google.cz/112177379233364430593/KronikaVcelarskehoSpolkuProDobrichoviceAOkoliZOCSVDobrichovice?authkey=Gv1sRgCPKY6LfXt-mIdA#

Přepis textu do textového editoru pokračuje, je v současné době doveden do r. 1960.

Informoval také přítomné o návrhu na webovou stránku (na adrese:

https://dobrichovice-vcely.webnode.cz) a požádal je o názory a připomínky. Na výzvu redaktorky právě připravované publikace o Všenorech Mgr. Aleny Sahánkové byl sepsán krátký text o historii včelařského spolku (ZO). Členové (zejména starší členové ZO a pamětníci) byli rovněž požádáni o připomínky k němu. Plénum bylo též informováno o některých cenných internetových adresách, které se zabývají včelařstvím, o zajímavých odborných článcích a také o dvou v nedávné době vyšlých včelařských publikacích (J. Tautz, Fenomenální včely, Yves Gustin, Ilustrované včelařství).

6. Předseda ZO představil přítomným paní Kristinu Millerovou z Dobřichovic, jež začala včelařit v Dobřichovicích na Brunšově v úlech Langstroth (se včelami od kol. Horkého z Dobříše) a projevila zájem vstoupit do ČSV. Členská schůze ji jednomyslně přijala.

7. V odborné části přednesl Ing. Karel Sejk přednášku na téma Moderní směry ve včelařství.

Soustředil se zejména na základní podmínky, které naše současné včelaření ovlivňují (společenské změny, měnící se snůškové podmínky, další současný vývoj včely medonosné). Podrobně také popsal rozvoj používané techniky a technologií. Zmínil se i o úlech s kruhovým plodištěm, které sám testuje, a též o včelaření s plastovými mezistěnami (které také přinesl na ukázku). Připomněl i značné změny ve složení včelařů, zrod profesionálních farem a specifika jejich metod a přístupů, včetně vybavení (např. nutné kočování, automatizované linky nového typu, důsledná racionalizace veškerých operací) a ekonomických aspektů (včelaření + přidružená výroba, výše vstupních investic a míra rentability). K 31. 12 2009 bylo v ČR 87 včelařů se 100 - 150 včelstvy, profesionálních včelařů, kteří chovají více než 150 včelstev, bylo pak 141.

8. Diskuse se m.j. zaměřila na metodiku včelaření s plastovými mezistěnami, a to jak z odborného, tak z ekonomického hlediska.

Zapsal: J. Matl

Zápis ze schůze ZO ČSV Dobřichovice,

konané 26. 11. 2010 ve Všenorech v Hotelu Zdenka

Program:

1. Úvod.

2. Výplata dotací D 1.

3. Zpráva nákazového referenta.

4. Zpráva př. Matla o konferenci s mezinárodní účastí „Trendy a nové přístupy ve včelařství“, kterou pořádala v Praze PSNV.

5. Přednáška učitele včelařství př. Josefa Křapky na téma: „Rojení včel“.

6. Diskuse, závěr.

Jednání:

1. Úvodem přivítal přítomné předseda ZO R. Stonjek, seznámil je s programem schůze a představil přednášejícího hosta J. Křapku.

2. Výplata dotací přítomným členům proběhla bez komplikací. Ti, kteří neodevzdali v termínu žádost o dotaci, byli vyzváni, aby ji v případě zájmu dodali neprodleně.

3. S další fází zimního ošetření včelstev seznámil členy nákazový referent M. Jeništa. Podle předběžné dohody proběhne ošetření aerosolem v sobotu 4. 12. Ošetřovací tým bude postupovat od Všenor přes Černolice do Dobřichovic, Letů a Karlíka. Zdůraznil také důležitost následného monitoringu spadu roztoče VD. Poté je třeba očistit podložky a sbírat minimálně 30 dní měl pro zimní vyšetření. Její vzorky je nutno odevzdat důvěrníkům 22. ledna 2011. Připomněl také řádné zabalení vzorků a opatření štítkem se všemi relevantními údaji. Předseda R. Stonjek doplnil informaci sdělením, že aerosolovací přístroj je již k dispozici, byl odborně prohlédnut a znovu seřízen. Rovněž léčivo je k dispozici.

4. J. Matl referoval o mezinárodní konferenci Trendy a nové přístupy ve včelařství, která se konala v Praze - Hájích v Komunitním centru Matky Terezy a byla uspořádána Pracovní společností nástavkových včelařů u příležitosti 10. výročí jejího založení. Konference se zúčastnilo cca 200 včelařů, kteří vyslechli řadu zajímavých referátů o marketingu medu, racionalizaci ve včelařství, odolnosti včel vůči chorobám či o výsledcích šlechtění včel na čistící pud, varroa sensitivní hygienu (VSH) a konečně i na varroatoleranci. V tomto směru zaujaly především přednášky nizozemského šlechtitele Henka Koka a Amerického badatele Johna Kefusse, které na praktických výsledcích dokázaly, že toto šlechtění má smysl a může přinášet zajímavé výsledky.

5. Přednáška: J. Křapka, Rojení včel.

Kolega Křapka, jenž včelaří v Bečově u Mostu, je velmi zkušeným včelařem, včelaří již cca 40 let. Přednesl důkladně připravenou přednášku, v níž zpracoval obsáhlou problematiku rojení, vše ve vynikající presentaci a v zajímavém a na cenné poznatky bohatém výkladu. Charakterizoval kraňku jako včelu, pro niž jsou typické v zimě (na rozdíl od např. původní včely tmavé) menší stavy a menší sezení. Naopak ale v létě se bouřlivě rozvíjí a tento rychlý vývoj často ústí v rojení. Za podstatnou za tohoto stavu věci považuje autor úlovou otázku.

Při charakteristice včelstva jako celku zmínil výzkumy zahraničních badatelů, např.: Johannes Mehring (1815 - 1878) a Jürgen Tautz (Fenomenální včely) a jeho přirovnání včelstva k savcům (charakteristiky: intensita rozmnožování, výživa potomků, ochrana potomků v děloze matky (= v sociální děloze), tělesná teplota, schopnost učit se novým věcem.

Za nezbytné podmínky trvání včelího společenství považuje 4 základní skutečnosti:

teplotu (20 - 35°C),

pracovní potenciál,

zásoby energie,

voskové dílo

(s tím, že je třeba respektovat to, co již připomínali Brenner a Liebig, tedy zákon minima - všechny podmínky se vyrovnají té nejslabší).

Z tohoto základu vyplývají všechny konsekvence.

Základem všeho je dle přednášejícího uvědomit si, že rojení není nemoc, nýbrž přirozený způsob množení včelstev, který byl v minulosti dokonce podporován.

J. Křapka poté popsal mechanismus vzniku roje se starou matkou. Rojení charakterizoval jako snahu o kolonizaci dalšího území s výrazným efektem ozdravení včelstva.

Pro dnešního včelaře je rojení ztrátou, neboť roj si odnese značný díl zásob. Rojení však není zdrojem chorob, neboť nemocné včely se nerojí.

Zmínil se i o tradičním strachu z rojících se včel a zdůraznil, že rojící se včely nepředstavují ohrožení občanů, mají zcela jiné starosti ...

Příčiny vzniku rojení:

Někdy je to genetická dispozice, stará matka a nedostatek mateřského feromonu, malý úl a přehuštění prostoru, nedostatek příležitosti ke stavbě, nadbytek sekretu hltanových žláz, špatné počasí po delší čas, nedostatek potravy a vody, nadbytek pylu (což je dle mínění přednášejícího sporné), nedostatek větrání a horko.

Permanentně se v odborné literatuře objevují různé názory na rojení, už ve Včelařské encyklopedii z r. 1953 můžeme však najít tvrzení, že trubci jsou vděčnými konzumenty výměšků hltanových žláz, což se ale jinde dále nevyskytovalo, objevilo se to až v současnosti, kdy se cílený chov trubců díky t.zv. LBV metodě znovu dostává do popředí diskusí včelařů o rojení. Ale již Q. Sklenar ve svém zásadním díle Moje včelí matička konstatuje, že chov trubců omezuje rojové nálady (pozn. na Internetu je k nahlédnutí český překlad na adrese: https://kasalice.unas.cz/sklenar/target0.html).

Text t.zv. LBV metody vyšel ve Včelařství 5/2007, přednášející upozornil také na zajímavou studii uveřejněnou v OVP 2/2010, kde se navíc potvrzuje, že trubčí plod (nevyřezávaný) zvyšuje medný výnos. (Pozn. text LBV metody i následné texty autorů Linharta, Bičíka a Vagery jsou k dispozici na našich webových stránkách: https://dobrichovice-vcely.webnode.cz.)

Přestože je rojení přirozeným procesem množení včel, aplikují se obecně některá protirojová opatření, jako jsou např.: vylamování matečníků, vkládání plodových plástů z jiných včelstev, vkládání mezistěn a podpora stavebního pudu (včelstvo musí být zralé, abychom je nepodtrhli), tvorba oddělků, převěšování plástů se zavíčkovaným plodem z plodiště do medníku, tvorba smetenců (zde jsou nutné oplozené matky!), metoda přeletáku, propukla-li už rojová nálada.

Další a sofistikovanější možnosti jsou: šlechtění nerojivých kmenů (Q. Sklenar), odejmutí části zavíčkovaného plodu, odejmutí části dospělých včel, záměna otevřeného a zavíčkovaného plodu, znovu přeleták, podpora pracovní činnosti včel, zabezpečení větrání.

Zásadně je nutno zabezpečit prostorově variabilní úl. Tento požadavek splňují dobře jedině nástavkové úly.

Dále je dobré dbát na pravidelnou obměnu matek z vyšších chovů, které by měly být šlechtěny na nerojivost. V době snůšky je důležité poskytnout včelám optimální příležitost stavět, kojičkám umožnit distribuci sekretu hltanových žláz chovem trubců, aby se zamezilo vzniku anatomických trubčic. Je třeba trubce chovat ve včelami požadovaném množství, tedy nevyřezávat trubčí plod, jak se dříve doporučovalo. To je třeba kombinovat s chovem mladých včelstev s mladými matkami, z toho důvodu je dobré mít stále záložní včelstva etc.

Poté J. Křapka představil svoji metodu neomezování včel v chovu trubců tak, jak ji v praxi provozuje již řadu let. Představuje v de facto 4 základní zásahy. Jejich podstatou je především cílené vkládání stavebních rámků a rotace nástavků.

I. Plodové těleso se na jaře rozšiřuje a stěhuje nahoru, ale rozšiřuje se i dolů, takže je lze roztrhnout a provést rotaci nástavků (je-li navíc do rotovaného nástavku, který byl původně dole, ale teď je nahoře, vložen trubčí plást, je matkou ochotně zakladen (jedná se o období květu ovocných stromů a keřů).

II. Když se včely vyvěsí do podmetu (před květem řepky), následuje další rotace, vložení nástavku s převahou mezistěn s úpravami: trubčí plást je dole, nad ním 3 plodové plásty, aby včely neztratily kontakt s hořejším nástavkem, protože to by narazily matečníky (nutná kontrola). Do mezinástavku se vloží 2 stavební rámky, další je vložen ještě dole.

III. úprava může proběhnout na konci květu řepky, to už jsou 4 vystavěné trubčí plásty, takže je možno vložit další 2 stavební rámky do nástavku podstaveného pod nejvyšší. Celkově jde tedy o 4 - 6 trubčích plástů Adamcovy míry.

IV. Při medobraní odebereme medné nástavky a trubčí plásty (po letním slunovratu), tím likvidujeme zároveň i část roztočů. Další variantou je odebrání trubčích plástů a doplnění soušemi, nadstavení nástavku a Formidol nad trubčí a smíšený plod. Včely stavějí i na trubčině dělničinu, mají-li trubců dost, ony to vědí, takže jim lze nechat volnost, vložit i mezistěny a krmit. Dá se vložit do jara i žemlová souš trubčiny, jež bude dobrým lákadlem ku kladení na jaře.

Elementární zkušenosti: stavební rámky je třeba vkládat jen při vhodné teplotě a snůšce - cca od poloviny dubna. Vkládat je po 2 a do středu plodiště, na kraji je chladno a tam včely stavějí smíšené dílo. Mezi stavební rámky je třeba umístit zaplodovaný plást a okolo souše, nikoli mezistěnu, na té by začaly stavět, což není v této chvíli žádoucí. Trubčí plod nevyřezávat, nechat líhnout, odstranit až po letním slunovratu, což je zároveň opatření proti varroáze. Čerstvě vystavěná trubčina je pro matku neodolatelným lákadlem, čehož je třeba využít. Trubčí plod odčerpá mateří kašičku. Včelstva jsou ve vyrovnané síle.

U včelstev chovajících trubce jsou cca o 1/3 vyšší medné výnosy ve srov. se včelstvy, u nichž se trubčí plod vyřezává.

Problémy:

Včelstva mají sklony k tiché výměně, neochotně zakládají a ošetřují matečníky.

Z toho vyplývají některé zásady pro chov matek při chovu trubců:

metoda při matce - odsavač - při chovu trubců klesá úspěšnost přijetí matečníků na cca 15%, u osiřelce je to 30 - 50%. Nejlepší přijetí je u chovu v sádce. 1. přijetí je sice malé, ale pak již další nalarvenou sérii přijmou cca v 70 - 90%.

Tipy:

a) plemenáče před oplodněním musí být co nejníže u země, tak je včely lépe najdou, ale včely z produkčních včelstev je nevyrabují ...

b) záložní včelstva lze zimovat i nad produkčním včelstvem, lépe se od něho zahřejí

c) důležitý je promyšlený plán práce

d) včelaři velice pomůže, vede-li si podrobný úlový záznam

e) přirozeně je za dané situace nezbytný pečlivý a důsledný varroamonitoring.

6. Diskuse se zaměřila na některé detaily autorovy metody i na modifikace v různých úlových systémech (Dadant, Langstroth, Optimal). Také na obecnou platnost t.zv. LBV metody a důležitost přesného dodržování metodiky. Přenáška byla přítomnými vděčně přijata, neboť velmi přitažlivou formou zprostředkovala množství cenných teoretických poznatků i řadů důležitých praktických zkušeností.

Zapsal: J. Matl