J. Křapka, 25 let se zkušeností s protirojovou metodou

REAKCE NA VÝZVU „METODA PROTIROJOVÝCH OPATŘENÍ“

25 LET ZKUŠENOSTÍ S PROTIROJOVOU METODOU

ACH TY NÁZORY….

Je zajímavé, jak se názorové tradice v průběhu let nemění. V letech 1985 nebo 1986 jsem se snažil neúspěšně „vpašovat“ do časopisu Včelařství zkušenost kterou jsem čistě náhodou získal při nucené absenci mé přítomnosti na mých tehdejších včelnicích (1983), kde jsem v té době prováděl výměnu klasických úlů za úly nástavkové. Tehdy se jednalo o 65 produkčních včelstev. Stalo se, že včelstva již umístěná v nástavkových úlech nalezla prostor ve vysokém podmetu (úlovém dnu) a tento prostor zastavěla trubčinou. Zde vychovala masu trubců a na rozdíl od včelstev, která v tuto dobu ještě neměla možnost takový prostor využít, se téměř nerojila. Tento poznatek jsem počal cíleně využívat a přestal jsem se na trubce dívat jako na bandu zcela neužitečných darmožroutů a záletníků. V průběhu let jsem se dopídil, kdy a kam je nejlépe vkládat stavební rámky. Zjistil jsem, že k pochopení tohoto mechanismu jsou velmi důležité Zákonitosti života včelstva, které specifikoval a publikoval Otakar Brenner. K vysvětlení tohoto jevu jsem hledal v dostupné literatuře názory na rojení a jeho  omezování v produkčním období včelstva. Nechci se zde zabývat metodou autorů Linhart, Bičík a Vagera. Tato metoda byla k mému údivu publikována v časopise Včelařství a nyní je ve včelařských kruzích dostatečně známá a také i diskutovaná. Dovolte mi tedy poukázat na tuto metodu i z jiné strany. Nejprve bychom si však, měli udělat malou exkurzi do minulosti.

 A co na to literatura

Literatura uvádí, že v dřívějších dobách včelaři rojení podporovali, a to z čistě komerčních důvodů. Taktéž se uvádí, že již Josef Antonín Janiš (1789) doporučuje jako samozřejmé a vhodné opatření při rozšiřování včelstev (početních stavů) dělat oddělence. Jsou, jak píše, „stejně dobré jako přirozené roje a včelař si je může udělat, kdy je potřebuje“. V publikaci Včelaříme jednoduše autor a známý současný včelařský odborník Dr. Liebig doporučuje obírání včelstev koncem dubna nebo začátkem května o jeden včelami obsednutý plodový plást, který je využit k tvorbě smíšeného oddělku, kterého po devíti dnech využije jako chovné včelstvo k chovu matek a za dalších dvanáct dnů smíšený oddělek rozdělí do oplozovacích včelstvíček. Čili, řečeno velmi volně, k předcházení vzniku rojových nálad ve včelstvu je doporučováno oslabování včelstev v době reprodukce a shromažďování zásob. Tento způsob je vhodný pro včelaře, kteří tvoří nová včelstva pro obnovu vlastního fondu, tak i ke komerčním účelům. Co ale mají dělat včelaři, kteří se nechtějí zabývat intenzivně tvorbou nových včelstev?

 Literatura a trubci

V literatuře jsem také nalezl doporučení, jak rojení předcházet pomocí chovu trubčího plodu, a zde jsem si také ověřil správnost zvoleného postupu. Je pravdou, že mnozí autoři včelařské literatury se tematice rojení včelstev vyhýbají a konstatují je pouze jako existující fakt. Jiní autoři se zabývají „hašení“ rojových nálad klasickými a mnohdy pracnými způsoby, vylamováním matečníků, překládáním a záměnou plodových plástů, atd.

Avšak Quido Sklenar v publikaci Moje včelí matička (1923) v kapitole Stavební rámek (str. 45) doporučuje vkládat stavební rámek a říká: Užívá se ho zvláště k odvrácení rojivé horečky včelstva. V kapitole Zamezení rojení (str. 46) říká: Správně užívaný stavební rámek snižuje též rojivost.

 V publikaci Včelařská encyklopedie (1956) v kapitole Roje (str. 328 – 329) se praví: … užívají stavebního rámku. Nechávají dobrým čeledím stavět trubčinu a živit hodně trubčího plodu, který je žravým odběratelem krmné šťávy kojiček; odebere jí tolik, že včely zapomenou částečně na rojení.

 I Dr. Liebig dále uvádí že: Stavební rámky, které jsme přidali v dubnu se neužívají jen jako past na varroázu, a proto je nutno včas vyřezat dříve, než se vylíhnou trubci. To má také napomoci zabránit vzniku rojové nálady. Larvy trubců jsou kromě toho dobří odběratelé krmné šťávy.

 Dvě metody předcházení vzniku rojové nálady

Jak se zdá, máme zde dvě metody jak docílit stavu, kdy u včelstva nevznikne rojová nálada. Jedna metoda je metoda kterou Dr. Liebig nazývá obíráním včelstev a tvorbou oddělků. Viz také J. A. Janiš. Druhá metoda je založena na poznatku, že nadprodukce produktu hltanových žláz ve včelstvu provokuje včelstvo k rojení a chov trubců nabízí cestu přirozeného odčerpání této energie. Nejsem ochoten se klonit k názoru, že Dr. Liebig, Emanuel Tocháček, Dr. Jaroslav Svoboda, nebo Quido Sklenar a možná i jiní autoři včelařské literatury byli fantastové, kteří si něco vymýšleli. Naopak, jejich publikované poznatky byly založeny na pozorování života včelstva mnohých generací včelařů a je čistě na nás jak s tímto dědictvím naložíme.

Co k výše uvedenému dodat

Můžeme namítnout, že citovaní autoři doporučovali opakované vyřezávání trubčího plodu po zavíčkování. Dr. Liebig vyřezávání doporučuje jako prostředek biologického boje proti roztoči Varroa destructor, ale také jako protirojové opatření. Nevýhodou bylo použití pouze jediného stavebního, trubčího rámku. Jeho atraktivitu a funkčnost bylo nutno obnovovat vyřezáváním aby se dosáhlo potřebného množství trubčího plodu. Tato metoda byla náročná na čas a práci včelaře. Metoda kterou nabízí široké včelařské veřejnosti autoři Linhart, Bičík a Vagera tyto nevýhody časové náročnosti a pracnosti značně redukuje a umožňuje tuto (manipulaci se stavebními rámky) integrovat do běžných zásahů v průběhu běžného ošetřování včelstev.

Co je této metodě vyčítáno

Především je poukazováno na vyšší koncentraci roztočů Varroa destructor ve včelstvu, obzvláště v podletí. Ta je způsobena délkou vývoje trubčí larvy v dospělce, a tudíž i vyšším počtem oplozených samiček roztoče, které vycházejí z buňky spolu s líhnoucím se trubcem. Jedná se až o jednu třetinu více samiček, než kolik jich vychází spolu s dělničím plodem. Není to ale neodstranitelná vada. V období letního slunovratu, kdy pomíjí nebezpečí vzniku rojových nálad ve včelstvu, je potřeba trubčí rámky ze včelstev odstranit. Tento úkon provedeme současně s přípravou včelstva na zimování – úpravou úlového prostoru a revizí plástů. Současně můžeme použít některých léčebných přípravků k tlumení roztočové nákazy (Formidol, Gabon). Zde nejsme tak bezbranní a dokážeme vznikající zimní generace včel před poškozením ochránit.

Kdy metoda nefunguje podle očekávání

Nefunguje tehdy, pokud se nedokážeme oprostit od zažitých postupů ošetřování včelstev a do těchto se snažíme implantovat navrženou metodu. Nefunguje tehdy, pokud se o aplikaci metody snaží „držitel včel“ který potřebuje ke každému úkonu „posvěcené schéma“ a dle něho bezmyšlenkovitě jedná. Nefunguje tehdy, pokud jsou stavební rámky do plodového tělesa vloženy předčasně a způsobí porušení teplotních poměrů a nerovnováhu vnitřních vztahů ve včelstvu. Nefunguje tehdy, pokud stavební rámky jsou do včelstva vloženy za plné snůšky, tedy pozdě. Včelstvo zaplní vystavěnou trubčinu medem dříve, než ji matka stačí zaklást, a tím je znehodnocen protirojový efekt metody.

Zákonitosti života včelstva

Abychom se těchto neúspěchů vyvarovali, je třeba si vytvořit vzorec chování, pomůcku. Touto pomůckou, která nám pomůže pochopit celý tento systém, je znalost a aplikace Brennerových Zákonitostí života včelstva. Ty nás poučí o tom, že aby včelstvo mohlo stavět, potřebuje vhodnou teplotu, dostatek včel schopných stavby a příliv potravy podle vzorce: STAVBA (voskové dílo) = TEPLO (teplota vnitřního prostoru a vnějšího prostředí) = PRACOVNÍ POTENCIÁL (dostatečné množství stavby schopných včel) = ENERGIE (dostatečná nabídka potravy). Z toho je možno odvodit následující: Jestliže je jedna složka těchto zákonitostí zastoupena v menší míře, vyrovnají se ostatní zákonitosti na úroveň té nejmenší a včelstvo slábne. Jestliže jedna složka zákonitostí zcela chybí, včelstvo tuto nedokáže nahradit a uhyne. Např. nedostatek potravy, vada nebo úhyn matky … A to je celý zázrak, který nazýváme chovem včel. Musíme včelstvu umožnit, aby tyto zákonitosti byly beze zbytku naplněny.

Aplikace metody a chov matek

Aplikace metody chovu trubců přináší nepříjemné překvapení chovatelům matek. Ochota včelstev k chovu je minimální. Chov matek při matce je téměř nemožný. K tomuto účelu je nutno chovné včelstvo z aplikace metody vyloučit a vést klasickým způsobem přípravy k chovu. Případně je vhodný způsob za použití osiřelce, eventuálně sádky (smíšeného oddělku). Na druhou stranu vidíme, že u takto vedených včelstev dochází k tichým výměnám matek. Není žádnou výjimkou, že nalezneme v pozdním podzimu při kontrolách dvě matky ve včelstvu. To přináší problémy při případném klíckování matek. Nemůžeme si být jisti, že nám někde ve včelstvu neběhá jiná matička. Přesto, že ve včelstvech probíhají tiché výměny matek, praxe ukazuje, že je třeba provádět periodickou obměnu genetického materiálu nákupem matek z vyšších chovů a jejich případným následným rozchovem.

Jak je to s medem

Pokud se naučíme tuto metodu správně používat, budeme při prohlídkách včelstev překvapeni množstvím trubců. Trubci, pokud nejsou na záletech, se převážně zdržují na plodu, kde vytváří tepelnou pohodu. Ostatní včely dělnice jsou zaměstnány převážně snůškou a na česnech je patrná vysoká letová aktivita. To má samozřejmě i příznivý vliv na mednou produkci.

Nad vlivem chovu trubců na medné výnosy se zamýšlí polský výzkumník Maciej Winiarski v článku ve kterém klade otázku zda Má smysl likvidovat trubčí plod? Uvedená úvaha je u nás publikována v Odborných včelařských překladech č. 2/2010 na stránce 19. Autor zde na základě osmiletého pokusu dokazuje, že systematické vyřezávání trubčího plodu snižuje výnosy medu až o 35% ve srovnání se včelstvy, kde trubčí plod vyřezáván nebyl.

Jak dále

To, zda budou včelaři předcházet vzniku rojových nálad ve včelstvech tím či oním způsobem, záleží na zkušenostech každého jednotlivého včelaře. Je věcí každého včelaře, zda bude užívat k omezení rojivosti klasické metody, či zda bude k předcházení rojových nálad užívat metodu obírání včelstev, jak uvádí Dr. Liebig a případně i jiní, nebo bude chtít užívat zde diskutovanou metodu, kterou včelař umožní včelstvům chov trubců podle jejich „uvážení“ a potřeb. Je však možno také obě metody užívat současně, a vytvořit si tak i záložní včelstva s mladými matkami pro případnou plánovanou podzimní či jarní výměnu matek, spojování včelstev, dvoumatečná včelstva … To již je ale z trochu jiného soudku. Skutečností však je, že umožníme-li včelstvu chov trubců, má to významný vliv na předcházení vzniku rojových nálad a neměl by být včelařem opomíjen.

 Josef Křapka, Bečov čp. 147, 435 26 Bečov

(Publikováno ve Včelařství 5/2011, s. 148-149.)