Med

 

Milí přátelé včelího medu,

než ochutnáte med, který donesly včeličky z údolí Mže a přilehlých kopečků, dovolte pár slov.

 

Nejprve vytkneme před závorku:

sladit medem je pro člověka mnohem přirozenější než sladit cukrem ...

Včely vytvoří v podstatě bezchybný med, jeho kvalitu může pokazit včelař špatným zpracováním, nebo uživatel špatným uložením či zacházením.

 

Nejlepší med vzniká především na t.zv. panenských, tj. letos vystavěných a matkou nezakladených plástech, které nebyly v úle při loňském podzimním povinném léčení včel, neobsahují tedy residua léčiv. Jakkoli jsou v praxi tato residua léčiv u nás používaných prakticky zanedbatelná, přesto sje dobré, když se jim včelař snaží vyhnout, pokud je to možné.

Med velice ochotně přijímá okolní pachy i vůně. Proto jej dobré, když se plní pouze do nových sklenic, či opět do sklenic od medu, náležitě vymytých a desinfikovaných,. To má aspekt ekologický:  sklo se sice běžně recykluje, ale i na výrobu i přepravu nových sklenic je potřeba množství energie ...

Z výše uvedeného vyplývá několik praktických rad:

Med je dobré skladovat v dobře uzavřené sklenici v suchu (med hodně přijímá vlhkost) a v chladu za teploty cca do 20°C a na místě bez přímého oslunění. A také mimo dosah potravin a věcí s výrazným aromatem.

V chladu med stárne mnohem pomaleji, v teple, vlhku či na slunci může začít kvasit.

Pokud zkrystalizuje, což je přirozená vlastnost většiny květových medů, rozhodně to nesnižuje jeho kvalitu (v podstatě je to naopak spíš kritérium kvality). Med si nadále uchovává všechny své vlastnosti a cenné látky. Stačí, když jej nahřejete ve vodní lázni s teplotou do 50°C. Při vyšší teplotě se ničí biologicky hodnotné látky, které med obsahuje. Nikdy jej nedávejte do mikrovlnné trouby, ohřev je příliš razantní a nerovnoměrný.

Podobné je to i s přidáváním medu např. do čaje, pokud jde o teplotu. Dlouhodobé vystavování vyšším teplotám medu prostě škodí.

* * *

Med květový (v našich podmínkách často smíšený)  bývá světlejší a včely jej tvoří z nektaru květů rostlin kvetoucích na jaře a na počátku léta. Pokud jde o med z našeho regionu, pak je to v údolí Mže (ano, tak říkáme naší řece spolu s pány Vaculíkem a Běhounkem, neb tak se historicky po několik století zcela logicky jmenovala) a také na  přilehlých kopcích a loukách. Může mít také příměs t.zv. medovice, která se čas od času v té době za příznivých podmínek pro její producenty vyskytne. Pokud jde o řepku, pak med z ní obsahuje t.zv. brassiny, které jsou velmi ceněné pro schopnost potlačovat rakovinné bujení (stejně jako např. u brokolice).

Med medovicový je tmavší, to způsobuje m.j. vyšší obsah rostlinných barviv a minerálních látek. Obsahuje vyšší procento dextrinů. Vzniká díky t.zv. producentům medovice, kteří žijí na listnatých a jehličnatých stromech a zpracovávají jejich mízu. Jejich produkty pak včely sbírají a přetvářejí v med. Má tmavší barvu, výraznější chuť i aroma. Je bohatší na minerální látky, stopové prvky i látky baktericidní povahy. Je v našich podmínkách mnohem vzácnější, protože medovicová snůška závisí na šťastném souběhu řady příznivých okolností (např. správná teplota a vlhkost vzduchu, minimum srážek etc.). Samozřejmě i medovicový med obsahuje příměsi rostlin, které v létě kvetou (luční květena, jetel, dobromysl, meduňka, jitrocel, maliny, ostružiny, pámelník etc.)

            Med pastovaný je plnohodnotný květový a smíšený med, avšak speciálně připravený opakovaným mícháním na počátku krystalizace (jde tedy vlastně o řízenou krystalizaci), čímž se zmenší velikost vznikajících krystalů a výsledkem je med krémové konsistence. Tato konsistence se již nemění. Pastovaný med má tedy tu výhodu, že dále nekrystalizuje, nestéká a dobře se roztírá. Je lépe skladovat jej v chladnu.

    T.zv. jednodruhové medy (např. řepkový, akátový, malinový, lipový, slunečnicový etc.) se v našem regionu získávají dosti kopmlikovaně. Příčinou je velice variabilní výskyt rostlin poskytujících včelám snůšku a minimum monokultur (jedinou monokulturou je zde občas řepka a snad i akát, úspěšná snůška však závisí na příznivém počasí a také na možnosti včelaře za takovou snůškou třeba i kočovat).  

 

Přednosti medu:

Díky svému obsahu cukrů, minerálních a aromatických látek, vitaminů, bílkovin, tuků, éterických olejů, enzymů, pylových zrnek a dalších látek je med lehce stravitelný, celkově posiluje organismus (názory na podávání medu dětem do jednoho roku se sice různí, ale zdá se, že ani to není vážný problém), působí jako všeobecná prevence proti nemocem a proti stárnutí, posiluje imunitu, pomáhá při rekonvalescenci po operacích a nemocech, má antibakteriální účinky ... Jak říkal náš dědeček: denně jedna lžička medu dělá z dědy neposedu ...:-).

        O vzniku medovicového medu si můžete přečíst na adrese: http://www.psnv.cz/old_web/clanek-o-vzniku-medovicoveho-medu.htm

 

Na webu mého dobrého valašského přítele, apidologa, chovatele matek Vigor a vzácného kolegy Mgr. Jiřího Danihlíka jsem našel zajímavý text o léčebných účincích medu: http://www.mojevcely.eu/vceli-produkty/med/princip-ucinku/

                                                                                                                                       Jiří Matl