Záznam ze setkání 26. 11. 2016

Jednání:

1. Předseda ZO Prof. J. Šaroun informoval zúčastněné o rekordním počtu včelstev v oblasti působnosti spolku: v r. 2016 bylo totiž evidováno 503 včelstev (v minulých letech se počet pohyboval vždy mezi 380 – 430 včelstvy).

Pokud jde o nákazovou situaci, ta se u jednotlivých včelařů liší: zatímco někteří po podzimním ošetření zaznamenali malé spady roztočů Varroa destructor, jiní měli vysoký spad v řádech stovek roztočů. Např. v Řevnicích zaznamenali nyní na podzim vysoký výskyt roztočů (spady kolem tisíce roztočů) a některá včelstva již i uhynula.

2. Aplikace aerosolu je tento rok plánována na víkend 10. 12. a bude prováděna po skupinkách podle jednotlivých lokalit (nákazový referent tedy nebude objíždět jednotlivá stanoviště, ale pro každou lokalitu je určena osoba/osoby, které s aplikací v dané oblastí pomohou, je nutné se ale vzájemně domluvit.) Včelaři, kteří chtějí aplikovat aerosol, se během schůze domluvili mezi sebou v rámci jednotlivých oblastí (Brunšov, dolní část Dobřichovic, Karlík, Všenory, atd.) a s nákazovým referentem, kdy aplikaci provedou. V případě nejasností (nebo neúčasti na schůzi) je nutno kontaktovat nákazového referenta a příslušného důvěrníka.

Zároveň Prof. Šaroun zmínil, že v letošním roce doporučuje posílat vzorky na vyšetření moru včelího plodu odděleně od vzorků na měl, např. ještě před Vánocemi. Upozornil také, že pro vyšetření měli na mor i varroózu je třeba poskytnout větší množství měli (nikoliv malinké vzorky).

3. Proběhlo vyplacení dotací jednotlivým včelařům a výběr členských příspěvků.

4. Odborná přednáška

Téma: ZDRAVÉ VČELY PO CELOU SEZONU

Lektor: MVDr. Martin Kamler (Zkušební laboratoř pro nákazy včel VÚVč, s. r. o).

Dr. Kamler patří mezi nemnoho tuzemských předních specialistů na choroby včel. Po studiu a krátkém působení na Veterinární a farmaceutické universitě v Brně pracuje od roku 2010 v parazitologické a mikrobiologické laboratoři ve VÚVč, s. r. o., kde se věnuje diagnostice a výzkumu včelích chorob.

Stručné résumé přednášky:

Ve své přednášce MVDr. Kamler vycházel ze včelařského roku a hovořil o tom, jaké zásahy a jaká opatření ve včelstvu v danou dobu dělat, jaké parazity, nemoci a jevy můžeme v daném období pozorovat.

ZIMA – období laboratorních a jiných vyšetření – důležitá prevence, detekce před vypuknutím problému

vyšetření zimní měli (varroóza, MVP)

Povinný sběr směsných vzorků zimní měli pro kontrolu výskytu roztočů Varroa destructor – směsný vzorek z více úlů na stejném stanovišti. Bohužel vyšetření ne vždy poskytuje výsledky odpovídající realitě, proto je dobré provést vlastní kontrolu vzorků a v případě nesrovnalostí na ně upozornit laboratoř. Obecně je dobře pozorovat podložky v úlech pravidelně, a to i v zimě.

Vzorky měli pro vyšetření výskytu moru včelího plodu (výskyt bakterie Paenibacillus larvae v měli). Pokud vyjde pozitivní výsledek, nemusí ještě jít o tragédii, důležité je množství spor v měli. Do 100 spor na 1 g. měli nejde o klinický výskyt, do 1000 spor na 1 g měli jde už o vážnější problém, od 10 000 (10⁴ spor na gram měli je již jistý klinický nález ve včelstvu. Pokud je na stanovišti klinicky pozitivní nález u max. 15 % včelstev, přistupuje se k likvidaci pouze pozitivních včelstev, nikoliv všech. Je ale nutné přistoupit k přísným preventivním opatřením: nemíchat rámky mezi úly, zlikvidovat opravdu vše z pozitivních úlů, tj. i nové dílo. Obecně je třeba provádět každý rok obměnu cca 1/3 díla a netrpět slabá včelstva. Vyšetření lze provést kdykoliv během zimy.

Další choroby, které je možné detekovat z měli: hniloba včelího plodu (bakterie Melissococcus plutonius) – pro vyšetření ale není možné použít zimní měl odesílanou na vyšetření na varroózu, protože ta obsahuje příliš mnoho mikroorganismů a plísní. Pro vyšetření je třeba zachytit měl na zcela čisté jednorázové podložky (po dobu 14 dní), zatím se v ČR příliš nepoužívá, protože hniloba včelího plodu se zde dlouhá léta nevyskytovala. Nicméně v r. 2011 byla zachycena v Rakousku a posléze se objevila i v ČR v Krkonoších. Objevila se i po 30 letech v Norsku, kde pro její detekci používají právě měl a zmíněné jednorázové podložky. V Norsku se rozhodli, že v případě výskytu hniloby likvidují vždy celé stanoviště (i pokud je pozitivní pouze jedno včelstvo).

Domácí mikroskopové vyšetření zimních mrtvolek včel na výskyt Nosemy (Nosema apis a Nosema ceranae). Vyšetření se provádí mikroskopem a lze jej provést v domácím prostředí. Je třeba vzít min.30 včel, rozdrtit je v trošce vody a ve vzorku pod mikroskopem hledat spory nosemy (je trošku obtížnější rozlišit od sebe spory N. apis a N. ceranae – apis: spory kulatější, ceranae: spory protáhlejší). Je vysledováno, že pokud je ve včelstvu v zimě hodně mrtvolek + ve vyšetření je prokázán vysoký výskyt spor nosemy, větší úmrtnost včel bývá způsobena právě Nosemou. Pokud je včelstvo silné, s malým počtem mrtvolek a velkým množstvím spor nosemy, je vzorek pořízen jen z pár mrtvých jedinců – včelstvo není nosematické.

JARO – další preventivní kontroly včelstva, vyšetření na nosemu, mezerovitý plod u MVP, možnost zaznamenat výskyt hniloby včelího plodu, doba léčení varroózy (duben – kyselina mravenčí)

Pro potvrzení výskytu nosemy je dobré provést vyšetření znovu na jaře, z živých včel z úlu, kdy je třeba vytáhnout včele střevo na sklíčko a pod mikroskopem hledat spory. Procento nákazy nosemou koreluje s výnosy medu, tj. pokud je více jak 10 % včel ve včelstvu nakaženo, pak je zpravidla i nižší výnos medu.

Synergický efekt nemoci + vliv pesticidů v zemědělství (neonikotinoidy, fipronil, atd.): nosema je tzv.“příležitostný“ (oportunní) parazit, expanduje u oslabených včelstev (do r.2007 u nás pouze výskyt N. apis, od r.2008 výskyt i N. ceranae).

Prevence nosematózy a možná terapie:

léčivo fumagilin = antibiotikum, které se dávalo do posledního zimního krmení, nelze používat v EU, navíc jeho léčebný efekt nebyl průkazný, na N. ceranae nefunguje vůbec.

Fytoterapeutika, doplňky výživy včel – prozkoumávaná oblast. Např. kyselina salicylová, která se vyskytuje v pylu vrb, přispívá k tomu, že na jaře, kdy je dobrý přínos pylu z vrby, nosema mizí. Hodně kys. salicylové je i ve vrbové kůře, p. Kamler prováděl pokus na 240 včelstvech s roztokem této kyseliny, nicméně nezaznamenal žádné velké rozdíly mezi včelstvy s/bez kyseliny. Usuzuje proto, že kys. salicylová není dobré „antinosematikum“ sama o sobě, nicméně v pylu se vyskytuje spolu s řadou dalších látek, které mohou mít antinosematický efekt. I proto je dobré mít v blízkosti stanoviště vrby.

Kyselina mravenčí jako dezinfekce proti nosemě – formidol za 4 dny odparu zlikviduje 90% nosemy

Hydroxidy (louhy) – NaOH, KOH – způsobují germinaci spor Nosemy (dále se nemnoží)

Jiné metody: spory N. ceranae vydrží i vyšší teploty (přežije i 3 měsíce při 67 °C), ale nesnesou mráz (po 1 týdnu v mrazáku většina zahyne); N. apis zase nesnáší vyšší teplotu - 50 °C (mráz jí ale naopak nevadí). Nejlepší prevencí i léčbou Nosemy je tedy dílo vytavit.

Důležité kroky v prevenci nosematózy:

Pravidelná kontrola pod mikroskopem (zima, jaro)

Tvořit oddělky jen ze zdravých a silných včelstev

Nespojovat slabá včelstva bez předchozí diagnostiky

Chov matek pouze ze včelstev, která jsou negativní (nebo velmi slabě pozitivní) na výskyt nosemy. Dr. Kamler zmínil příklad z Dánska, kde ve šlechtitelském ústavu řadu let vyšetřují včely na nosemu (vždy časně zjara, každé včelstvo zvlášť), u těch pozitivních okamžitě mění matku. Matky odchovávají pouze z negativních včelstev. U nás ale někteří chovatelé tyto kontroly nedělají, což vede k problémům, a rozchovávají se nosematická včelstva.

Vzdušnicový roztoč – dnes již poměrně vzácný parazit, s tlumením varroózy skoro zmizel, diagnostikoval se z mrtvolek včel.

Mor včelího plodu – na jaře v případě klinického výskytu je zjevný výskyt mezerovitého plodu (pozor ale na záměnu s mezerovitostí u starších matek – tříletá matka běžně klade mezerovitě, ale nejde o mor) – znaky: larva po zavíčkování uhyne, víčko je propadlé, zčásti černé, včely se snaží buňky vyčistit (mezerovitost), posléze už ale nestíhají, lze vidět příškvary (test sirkou). Dr. Kamler rovněž líčil svůj pokus s přemetáním včelstev pozitivních na mor (ale bez kliniky) na nové mezistěny. Tato metoda krátkodobě fungovala, nicméně zřejmě díky převčelení krajiny a záletávání včel se mor do přemetených včelstev vrátil a v horizontu 2 let se u řady přemetených včelstev objevilo klinické stádium moru. P. Stonjek upozornil na to, že dle německé metodologie je doporučováno smetenec před přemetením nechat 3 dny vyhladovět, aby s sebou nesl minimální množství spor. Za 2 – 3 měsíce po přemetení se včelstva v Německu monitorují na výskyt spor moru v zásobách, pokud pozitivní, včelstva se ničí.

Hniloba včelího plodu – na jaře je možné pozorovat mezerovitost plodu (napadá larvy), na dně nezavíčkovaných buněk uhynulé larvičky. Spory bakterie HVP nejsou tak odolné jako spory moru (přežívají max. 3 roky, zatímco mor desítky let), spory zůstávají ve výkalech larvy na dně buňky, posléze se dostávají do mladé včely, která, když je kojičkou, nakazí další larvy.

Varroa – na jaře, v počátečním stádiu může plod rovněž vypadat mezerovitě, dobré přeléčit kyselinou mravenčí

Virus černání matečníků – jedna z nejčastějších viróz (po viru deformovaných křídel), vyskytuje se zejména na jaře v prvních sériích vychovávaných matek, přenašečem jsou dělnice, souvisí s Nosemou apis.

Zvápenatění včelího plodu – zpravidla při vlhké sezóně, pomáhá aplikace kys. mravenčí – včely více čistí a zbaví se nakažených larev; dobré je též vyměnit matku.

Rojení – zbaví včelstva části roztočů + dochází k plodovací přestávce, což vede ke zmenšení infekčního tlaku, roztoči se tak nepřemnoží. Nicméně roj posléze může sloužit jako zdroj nákazy pro jiná včelstva.

LÉTO – monitoring, léčba po medobraní

varroóza – nutné sledovat, metody: monitorich spadu na podložkách, cukrování, Pin-test (výběr včelstev se silným čistícím pudem pro rozchov). Doporučené vyřezávání trubčího plodu. Dr. Kamler upozornil na to, že v ČR byly zaznamenány dva typy roztočů (s rozdílnou genetickou informací) – typ Mikulov a typ Břeclav. Typ roztoče Břeclav odolává konvenčím léčivům (gabon apod.). Proto doporučuje tzv. lahvičkový test – do malé lahvičky s léčivem, které se má aplikovat, umístit 10 roztočů – pokud nepřežijí, léčivo funguje, pokud přežijí 24 hodin, lék nepoužívat, roztoč je rezistentní. Zmínil možnost včelařů zapojit se do výzkumu, který sleduje výskyt těchto variant roztoče (stačí mu napsat email).

Výskyt virových infekcí – čím více virových infekcí ve včelstvu současně, tím vyšší procento úhynu

PODZIM – podzimní ošetření, monitoring

varroóza – dochází k největšímu přenosu roztočů mezi včelstvy: zatímco na jaře/v létě se do včelstva díky zalétávání, slídění dostává 1-14 roztočů denně, v září/říjnu to je v průměru až 75 roztočů denně do včelstva. V bezsnůškovém období je přenos roztočů vyšší. Je vědecky dokázáno, že trubci k přenosu významně nepřispívají. V říjnu dochází k vylupování slabých včelstev, napadené a neošetřené roje reinfestují ostatní včelstva roztoči. Proto je důležité provádět podzimní ošetření ve stejném termínu.

V závěru Dr. Kamler zmínil, jak postupovat v případě podezření na otravu včel pesticidy (postřiky na polích): vyfotit uhynulé včely před úlem, natočit podivné chování, dát uhynulé včely do mrazáku, vyříznout z pylových plástů v úle plochu cca 3x5cm s pylem + vzít z plástu živé včely a vše uložit do mrazáku. Nahlásit podezření s fotografiemi na veterinární správu, zmrazený materiál posléze poslouží pro zjištění, o jaký postřik šlo.

Zaznamenala: K. Millerová